Bi1090 Systém a evoluce nižších rostlin

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. (přednášející)
RNDr. Bohuslav Uher, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Daniel Dvořák (pomocník)
Mgr. Barbora Hutňan Chattová, Ph.D. (pomocník)
Mgr. Ivana Kupčíková, DiS. (pomocník)
Garance
Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.
Rozvrh
St 8:00–9:50 B11/306
Předpoklady
Bi1090c Sys. a evol. niž. rostl. - cv. ||NOW( Bi1090c Sys. a evol. niž. rostl. - cv. )
Základní znalost systému organismů.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výstupy z učení.
V případě úspěšného absolvování předmětu bude student schopen:
zařadit jednotlivé taxony popsaných organismů v přirozeném systému;
charakterizovat jednotlivé skupiny, popsat jejich znaky a životní děje;
pochopit vývojové souvislosti mezi jednotlivými skupinami.
Osnova
  • Základní přehled skupin organismů historicky řazených mezi "nižší rostliny". Taxonomické jednotky, klasifikace. Prokaryota: zařazení sinic v současném systému. Eukaryota: endosymbiotický původ semiautonomních organel. Přehled oddělení řas, hub a "houbových organismů" s členěním do tříd a řádů. Základní charakteristiky, funkce v ekosystémech, význam pro člověka. Současné názory na postavení v systému organismů (příslušnost k různým říším).
  • 1. Úvod, literatura. Sinice. Řasy - obecný základ.
  • 2. Ruduchy, obrněnky.
  • 3. Skrytěnky, Heterokontophyta, zlativky.
  • 4. Rozsivky, chaluhy.
  • 5. Různobrvky, Haptophyta, krásnoočka.
  • 6. Zelené řasy, Chlamydophyceae, zelenivky.
  • 7. Ulvophyceae, spájivky, parožnatky.
  • 8. Hlenky, akrasie, nádorovky.
  • 9. Oomycota, Chytridiomycota.
  • 10. Vlastní houby - obecný základ, spájivé houby, Glomeromycota.
  • 11. Vřeckaté houby - úvod, kvasinky a Taphrinomycotina.
  • 12. Pezizomycotina.
  • 13. Imperfektní houby, lišejníky.
  • 14. stopkovýtrusné houby - úvod, rzi a sněti.
  • 15. Agaricomycotina. Souhrnný přehled systému, vývojové vztahy.
Literatura
  • KALINA, Tomáš a Jiří VÁŇA. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005, 606 s. ISBN 9788024610368. info
  • KALINA, Tomáš. Systém a vývoj sinic a řas. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 165 s. ISBN 8071846112. info
  • VÁŇA, Jiří. Systém a vývoj hub a houbových organismů. 2. vydání. Praha: Karolinum, 1998, 164 stran. ISBN 8071846031. info
  • ŠPAČEK, Jan. Hlenky, houby, řasy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999, 134 s. ISBN 8021021578. info
Výukové metody
Výuka každý týden, 2 hodiny přednášky (doplněné cvičením Bi1090c).
Metody hodnocení
Zkouška ústní, zadány 3 otázky (1 obecná, 1 ze sinic a řas a 1 z hlenek, hub a lišejníků).
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/botany/nr-houby.htm
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Podmínkou připuštění ke zkoušce je udělení zápočtu ze cvičení Bi1090c.
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů

Zobrazit další předměty

Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.