ZX403 Planeta Země: modrá, nebo zelená?

Přírodovědecká fakulta
podzim 2014
Rozsah
2/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. RNDr. Alois Hynek, CSc. (přednášející)
Garance
RNDr. Vladimír Herber, CSc.
Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
St 9:00–10:50 Z5,02004
Předpoklady
PROGRAM(N-GK) || PROGRAM(N-EB) || PROGRAM(N-MA) || PROGRAM(N-CH) || PROGRAM(N-FY) || KREDITY_MIN(40)
Předmět nevyžaduje vysokoškolské znalosti geografie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/30, pouze zareg.: 0/30, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/30
Jiné omezení: nelze zapsat pro jednooborové studium programů B-AG, B-GK, N-GK
Mateřské obory/plány
předmět má 45 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
• Porozumět přírodě Země, jejím základním udržovacím a proměnlivým přírodním mechanismům ( homeostaze a homeorheze) – Gaia/Lovelock vs. биогеносфера/Забелин • Vysvětlit látkově energetickou interkaci toků vyvolaných geotermální a solární energií • Uvědomit si environmentální procesy působící v atmosféře, hydrosféře, litosféře, pedosféře a biosféře ( v geografickém chápání), jež utvářejí prostorovost přírody Země • Analyzovat prostorové uspořádání přírody a procesy prezentacemi na animacích, tematických mapách • Kriticky se zabývat studiem přírody při řešení problémů kvality života, trvalé udržitelnosti, ochrany přírody a krajiny, lidské bezpečnosti při živelných pohromách • Pokusit se chápat přírodní ekosystémy jako kapitál ( Millennium Ecosystem Assessment)
Osnova
  • 1. Pohled na planetu Zemi z kosmu: proč je modrá? Jakým vývojem naše Země prošla? Koncentricita – obaly Země, cibulovitá?Vymezení krajinné sféry, přírodní procesy, jež ji udržují: proč je i zelená? Oceány a pevniny, ekumena, globiny – varianty krajinné sféry. Globální energetika – odkud víc energie? Geotermální, nebo solární? Biogeochemické cykly. 2. Vnitřní/endogenní síly, desková tektonika, pohyb litosferických desek – kde bylo území dnešní Brna ve starohorách, prvohorách….? National Geographic 1963: první mapa reliéfu oceánského dna. Wilsonův cyklus. Základní skupiny tvarů reliéfu. Zemětřesení a sopky. 3. Vnější/exogenní síly a modelace reliéfu Země – zvětrávání/hypergeneze, svahová modelace, proudící voda, vítr, sníh, ledovce, působení organismů. Kras, delty, pouště, trvale zmrzlá půda/permafrost, mořské pobřeží, korálové ostrovy, ledovce. 4. Počasí – atmosféra naší Země, její situační stav, fyzikální vlastnosti, výškové členění, tlakové útvary, fronty a jejich pohyb – všeobecná cirkulace v troposféře, synoptické mapy 5. Podnebí – bilance slunečního záření, aktivní povrch, vítr/advekce, lidské zásahy. Mapy klimatu Země, kolísání klimatu, klimatická změna, globální oteplení? Klimogramy, jejich konstrukce a analýza. 6. Oceány a moře – čtyři vodní vrstvy světového oceánu a jejich propojení mořskými proudy, všeobecná cirkulace oceánských/mořských vod, jejich prostorová diferenciace, vlastnosti mořské/oceánské vody. Oceán jako geo/bio/chemostat. 7. Pevninské vodstvo – oběh vody na souši, řeky, jezera, vodní nádrže, podzemní vody. Vodní režim řek, vodoměrné stanice. Humidní a aridní oblasti, desertifikace, deglaciace. Povodně, sucha, vodní a údolní síť 8. Půda – strukturní úrovně organizace půdy od jílových mineralů přes půdní matrix, půdní horizonty, půdní profil, pedon ke struktuře půdního pokryvu. Půdní procesy, půdní horizonty, jež jimi vznikají a typy půd ve střední Evropě a na Zemi. Klasifikace půd – česká, US nomenklatura, FAO system. 9. Půdní pokryv Země – prostorové uspořádání typů půd Země, struktury půdního pokryvu. Půdní zóny a sektory, výšková stupňovitost půd. Návaznost půd na klima a biotu Země, význam matečního materiálu půd. 10. Biota/soubor organismů Země – souše, vnitrozemského vodstva, mělkých moří, oceánských hlubin. Potravní řetězce – producenti, konzumenti, reducenti. Ekosystém – složky, procesy, fungování, proměny, biogeocény. 11. Biomy Země –prostorové uspořádání jádrových biomů, pásů, pásem, zón, sektorů. Výšková stupňovitost bioty Země, typy těchto prostorových spekter. Hloubková stupňovitost bioty v mořích a oceánech, biota horkých oceánských vývěrů, vývěrů metanu. 12. Tabulka vazeb přírodních složek v typech přírodních krajin Země – podnebí,odtok, modelace reliéfu, půdy, biota. Vztahy reliéfu na horninách, klimatu, půdních typů, režimů oběhu vody, bioty. Velké přírodní oblasti pevnin, např. Amazonie, Sahara, Andy, Himálaj, Velké pláně, Alpy – fyzicko-geografická regionalizace Země, její mapová prezentace. Mořské/oceánské dno a vodní masy nad nimi podle teploty a slanosti vody. 13. Dopady lidských činností na přírodu Země využíváním přírodních zdrojů: těžba surovin, energetika, zemědělství, průmysl, doprava, bydlení, cestování, služby – změny litosféry, atmosféry, hydrosféry, pedosféry a biosféry. Produkce odpadu a jeho zpracování, znečištění, výroba a distribuce energie, geneticky modifikované organismy. Noosféra v pojetí LeRoye a Vernadského, Millennium Ecosystem Assessment.
Literatura
  • STRAHLER, Alan H. Introducing physical geography. Fifth edition. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, 2011, xx, 632. ISBN 9780470418116. info
  • CHRISTOPHERSON, Robert W. Geosystems : an introduction to physical geography. 5th ed. Upper Saddle River, N.J.: Pearson Prentice Hall, 2005, xix, 660. ISBN 013144199X. info
  • DE BLIJ, Harm Jan, Peter O. MULLER a Richard S. WILLIAMS. Physical geography of the global environment. 3rd ed. New York: Oxford University Press, 2004, xvii, 702. ISBN 0195160223. info
Výukové metody
přednášky s ukázkami tématických map, animacemi, satelitními snímky
Metody hodnocení
závěrečná případová studie
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2013, podzim 2015.