Z0026c Fyzická geografie - cvičení

Přírodovědecká fakulta
podzim 2017
Rozsah
0/1/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D. (přednášející)
Mgr. David Honek, Ph.D. (cvičící)
RNDr. Lenka Ondráčková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Matěj Roman, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.
Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.
Dodavatelské pracoviště: Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
Z0026c/01: Po 18. 9. až Pá 15. 12. Út 8:00–8:50 Z3,02045, D. Honek, M. Roman
Z0026c/02: Po 18. 9. až Pá 15. 12. Po 12:00–12:50 Z4,02028, D. Honek, M. Roman
Z0026c/03: Po 18. 9. až Pá 15. 12. Po 13:00–13:50 Z4,02028, D. Honek, M. Roman
Z0026c/04: Po 18. 9. až Pá 15. 12. Út 12:00–12:50 Z3,02045, D. Honek, M. Roman
Předpoklady
NOW( Z0026p Fyzická geografie ) && ((! Z0026 Fyzická geografie ) || !NOWANY( Z0026 Fyzická geografie ))
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: studenti nemateřských oborů si mohou požádat prostřednictvím ISu o udělení výjimky
Mateřské obory/plány
předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Předmět podává základní představu o subsystému fyzickogeografické sféry Země se zaměřením na jednotlivé procesy a jevy, které se v ní odehrávají. Zároveň jde o prezentaci vzájemného propojení a souvislostí odehrávajících se procesů, objasnění příčin a mechanismů jejich fungování s uplatněním složkového a celostního pohledu.
Výstupy z učení
Výukové výstupy jsou následující:
- naučit se základům jednotlivých disciplín fyzické geografie;
- rozumět vztahům mezi fyzicko-geografickými složkami krajiny.
Osnova
  • 1. Úvod do studia fyzické geografie: FG jako vědní disciplína, předmět studia, geosféry, fyzickogeografická sféra, členění FG, pomocné disciplíny, postavení FG v rámci systému geografických věd, celostní a složkový pohled na FG sféru. 2. Základní poznatky o atmosféře: Atmosféra, vzduch, chemické složení vzduchu, fyzikální vlastnosti. Vertikální struktura atmosféry. Ozon a jeho změny v atmosféře. Antropogenní změny vlastností atmosféry. Počasí, povětrnost, podnebí. 3. Základní meteorologické prvky: Sluneční záření. Dlouhovlnné záření. Radiační a energetická bilance. Teplota půdy. Teplota vzduchu. Voda v atmosféře (výpar, vlhkost vzduchu, oblaka a oblačnost, mlhy). Srážky. Tlak vzduchu. Proudění vzduchu. Místní větry a místní cirkulační systémy. 4. Všeobecná cirkulace atmosféry: Vzduchové hmoty. Atmosférické fronty. Cirkulace tropických šířek (TZK, pasáty, antipasáty, monzuny, tropické cyklóny). Cirkulace mimotropických šířek (cyklony, anticyklony, mimotropické monzuny, zonální a meridionální cirkulace). 5. Základy předpovědi počasí: zdroje dat pro předpověď počasí, druhy předpovědi, metody krátkodobé předpovědi, dlouhodobá předpověď. 6. Klimatické klasifikace: metody klasifikace, rozdělení klasifikací. Konvenční klasifikace Köppena. Genetická klasifikace Alisovova. 7. Změny a kolísání klimatu: základní klimatotvorné faktory (sluneční faktor, vulkanická činnost, interakce oceán-atmosféra, skleníkový efekt, aerosoly). Minulé a současné změny klimatu. Klimatické scénáře. Možné dopady klimatické změny. 8. Hydrosféra: Rozšíření a oběh vody na Zemi. Hydrologické procesy a hydrologická bilance. 9. Hydrografie: Měrné jednotky odtoku. Hydrografické charakteristiky povodí, říční sítě a koryta řeky 10. Hydrometrie: Měření vodních stavů a průtoků 11. Vodní režim řek: Režim průtoků a typizace řek podle režimu, 12. Hydrologie podpovrchových vod: Zdroje vzniku podpovrchových vod, druhy vody v horninách, pozorování podzemních vod, zásoby, režimy, využívání.. 13. Hydrologie jezer a nádrží: Světové zásoby vody v jezerech a nádržích, morfometrické prvky jezer, vodní bilance, teplotní poměry. 14. Světový oceán: struktura, procesy, vlastnosti vody. 15. Vnitřní stavba Země, litosféra, desková tektonika: vnitřní stavba zemského tělesa, stavba a vlastnosti litosféry a astenosféry, stavba a vlastnosti zemské kůry, makrotvary povrchu Země, geotektonické procesy, pohyb a interakce litosférických desek. 16. Minerály a horniny: horninový cyklus, horninotvorné minerály, vyvřelé horniny, sedimentární horniny, metamorfované horniny, geologická chronologická škála. 17. Tektonické a vulkanické tvary: vrásnění, zlomy, tektonický georeliéf, zemětřesení, stratovulkány, štítové vulkány, vulkanický georeliéf, geografické rozšíření zemětřesné a sopečné aktivity. 18. Zvětrávání a svahové procesy: fyzikální a chemické zvětrávání, šířková zonalita zvětrávacích procesů, tvary zvětrávání a odnosu, gravitační svahové pochody. 19. Říční tvary: ronová a stržová eroze, eroze, transport a akumulace v řekách, georeliéf modelovaný říční činností, fluviální erozní a akumulační tvary. 20. Strukturní georeliéf: vztahy mezi litologií, strukturou a georeliéfem, geomorfologická hodnota hornin, tvary na horizontálně uložených horninách, tvary na ukloněných horninách, tvary na zvrásněných horninách, tvary na rozlámaných horninách, struktura a tvar říční sítě. 21. Pobřežní a eolické tvary: účinky vlnění na pobřeží, erozní a akumulační pobřežní tvary, typy pobřeží, erozní a akumulační eolické tvary, typy písečných dun, spraš. 22. Ledovcové tvary: typy ledovců, geomorfologické účinky horských ledovců, ledovcové štíty, geomorfologické účinky kontinentálních ledovců, mořský led, ledové doby v geologické minulosti. 23. Půdní pokryv Země: stavební složky půdy, půdní vlastnosti, půdotvorné faktory a procesy, mezinárodní půdní klasifikace WRB. 24. Biosféra: látkové a energetické toky v ekosystémech, biotop, ekologické faktory a podmínky, sukcese, biomy.
  • Harmonogram cvičení v návaznosti na odpřednášená témata: 1. Procvičování témat 1-2. 2. Procvičování témat 3-4. 3. Procvičování témat 5-6. 4. Procvičování témat 7-8. 5. Procvičování témat 9-10. 6. Procvičování témat 11-12. 7. Procvičování témat 13-14. 8. Procvičování témat 15-16. 9. Procvičování témat 17-18. 10. Procvičování témat 19-20. 11. Procvičování témat 21-22. 12. Procvičování témat 23-24.
  • K tématům 15 až 24 se budou ve cvičeních psát krátké kontrolní písemky (2 až 3 otázky), jejichž cílem je otestovat pochopení látky z přednášek. K písemkám proběhne následující týden diskuze s vyučujícím v rámci přednášky. Výsledek těchto písemek nemá vliv na zakončení předmětu, písemky mají podpořit zpětnou vazbu mezi studenty a vyučujícím.
Literatura
    povinná literatura
  • STRAHLER, Alan H. Introducing Physical Geography. 5. vyd. Wiley, 2010, 656 s. ISBN 0-470-13486-0. info
    doporučená literatura
  • STRAHLER, Alan H. a Arthur Newell STRAHLER. Introducing physical geography. 3rd ed. New York: John Wiley & Sons, 2003, xix, 684. ISBN 0471238007. info
    neurčeno
  • STRAHLER, Alan H. a Arthur Newell STRAHLER. Introducing physical geography. 4th ed. Hoboken, N.J.: J. Wiley, 2006, xxv, 728. ISBN 047167950X. info
  • STRAHLER, Alan H. a Zeeya MERALI. Visualizing physical geography. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, 2007, xxxi, 592. ISBN 9780470095720. URL info
Výukové metody
Cvičení jsou vedena formou diskuze k odpřednášeným tématům.
Ke každému tématu je třeba vyplnit elektronickou formou vědomostní test (odpovědníky v IS.MUNI).
K vybraným tématům krátké písemky pro získání zpětné vazby o pochopení odpřednášené látky.
Metody hodnocení
Předpoklady udělení zápočtu:
- Aktivní účast na cvičeních. Nejenom prostá přítomnost, ale i zapojení do diskuze se cvičícím. Cvičící má připraveny otázky k jednotlivým tématům, za jejichž správné zodpovězení můžete obdržet 1,5 bodu, které se přičítají do bodového hodnocení zápočtových testů.
- Cvičící vede prezenci (vícenásobná neomluvená absence na cvičení je důvodem k neudělení zápočtu, omluvenky (potvrzení od lékaře) předkládejte na studijním oddělení, zároveň se omlouvejte cvičícímu prostřednictvím elektronické pošty).
- Absolvování tří písemných testů v průběhu semestru. Otázky v testu mají podobu výběru správné alternativy z několika nabízených odpovědí, doplňovaček, krátkých heslovitých odpovědí či kreslení diagramů a schémat. Otázky v jednotlivých testech se vztahují vždy jen k bloku 5 až 6 aktuálně odpřednášených témat. Každému tématu jsou v testu věnovány 4 otázky. Celkový bodový zisk ze všech tří testů je 136 bodů. Pro získání zápočtu je třeba získat alespoň 81 bodů.
Zápočtové testy se píší vždy ve cvičeních. Termíny testů pro podzimní semestr jsou:
1. test: 167./17. října 2017
2. test: 13./14. listopadu 2017
3. test: 11./12. prosince 2017
Více informací k průběhu a zakončení předmětu najdete ve složce "Organizační pokyny" v IS.MUNI.
Informace učitele
Student by měl prokázat znalosti základních pojmů, pochopení základních procesů a jevů, jejich mechanismů, včetně role jednotlivých složek fyzickogeografické sféry. Zároveň jde o vytvření celostního pohledu na procesy a jevy odehrávající se ve fyzickogeografické sféře, v jejich vzájemném propojení a souvislostech.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nutno zapsat na začátku studia v 1. semestru.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.