PřF:Bi7683 Ekologie stojatých vod - Informace o předmětu
Bi7683 Vybrané kapitoly z ekologie stojatých vod
Přírodovědecká fakultapodzim 2019
- Rozsah
- 2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
- Vyučující
- RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. (přednášející), doc. RNDr. Jan Helešic, Ph.D. (zástupce)
Mgr. Jindřiška Bojková, Ph.D. (cvičící) - Garance
- doc. RNDr. Jan Helešic, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Jan Helešic, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta - Předpoklady
- Bi1030 Fylog. a diver. bezobratlých && Bi1090 Fylog. a diver. řas a hub && Bi5080 Základy ekologie && Bi6360 Hydrobiologie
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Zoologie (program PřF, N-ZOL)
- Osnova
- 1. Stratifikace a míchání jezer (Vrba): geografická variabilita hlavních abiotických faktorů určujících hydrodynamiku a produktivitu jezer – morfologie, doba zdržení, hustota, teplota, teplo, salinita, aj.; příklady poly-/di-/mono-/amixie, holo-/mero-/atelomixie; srovnání limnologie jezer Bajkal a Tanganjika – hluboká oligotrofní jezera s podobnou morfologií, endemismus. 2. Unikátní jezerní ekosystémy (Vrba): stará jezera (ancient lakes), Velká jezera (Great Lakes), endemické vs. exotické a invazní druhy, změny struktury potravních sítí; antarktická jezera – život pod ledem a ve tmě, permanentní stratifikace, difúze, „odložená dekompozice“ (legacy). 3. Ekologická stechiometrie (Vrba): stechiometrie a homeostáze v limnologii, C:N:P poměr v buňkách a organismech, důsledky pro potravní sítě, variabilní poměr – růst autotrofů, nevyvážené zdroje – růst heterotrofů (osmo-/fagotrofie); konzumenti – stechiometrie recyklace živin, příklady stechiometrie potravních sítí v planktonu. 4. Acidifikace a zotavování jezer (Vrba): atmosférická depozice a acidifikace povrchových vod, dlouhodobé změny biodiverzity, změny struktury potravních sítí; klíčová role hliníku (speciace, toxicita, snížená dostupnost fosforu); biologické zotavování jezer (recovery), předpoklady (hliník, stechiometrie, vápnění, potenciál šíření, rezistence ekosystému). 5. Specifika údolních nádrží (Hejzlar): morfologie, hydrologie, management a jejich vliv na hydrodynamiku a další abiotické veličiny, vodohospodářské účely a funkce nádrží, odlišnosti morfologie a hydrologie od jezer, dopady vodohospodářského využívání na organismy a na kvalitu vody. 6. Specifika údolních nádrží – vliv morfologie a managementu na strukturu potravních sítí a další biotické interakce (Šimek/Vrba): Vliv parametrů vody v přítoku do nádrže a doba zdržení na: (i) vznik přechodné zóny s intenzivním mícháním, zařazení přítokové vody do profilu nádrže a rychlé změny ve složení planktonních společenstev; (ii), biotické a abiotické gradienty, typ sukcese na podélném profilu nádrže, různá role autotrofní a heterotrofní složky planktonu (autochtonni versus alochtonní zatížení org. látkami) 7. Pelagické potravní sítě – odlišné postavení a význam mikrobiálních interakcí v různých typech vodních ekosystémů (Šimek/Vrba): extrémně kyselé nádrže, acidifikovaná jezera, jezera s vysokým obsahem huminových látek v porovnání s tzv. „clear-water lakes“ – rozdílnost ve významu zdrojů organického C, systémy s vysokou turbiditou, subtropická a tropická jezera a systémy s velkým přísunem suspendovaných částic, role těchto částic – sorpce organických látek na jejich povrch. 8. Vnitřní zatížení a eutrofizace (Hejzlar): původ a základní charakteristiky sedimentů, diagenetické procesy v sedimentu, chemismus fosforu ve vodě a v sedimentech, role typu potravních sítí, spojení koloběhu P v nádrži s hydrologickým režimem nádrže, možnosti managementu – spodní vypouštění, srážení fosforu, bagrování, biomanipulace 9. Rybnikářství (Vrba): vliv tradiční vs. intenzívní produkce ryb na rybniční ekosystémy, charakteristika rybníka, závislost celkového přírůstku a individuální biomasy (Lundbeck), řízené složení rybích obsádek, exaktní stanovení, kaprové a pstruhové akvakultury, meliorační funkce vedlejších ryb (tolstolobik), složení zooplanktonu vs. hustota rybí obsádky, plevelné ryby, přikrmování, veterinární zásahy.
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: vypisováno vždy lichý podzim.
Výuka probíhá blokově.
- Statistika zápisu (podzim 2019, nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/podzim2019/Bi7683