PřF:Bi0662 Vybrané probl. z ekologie - Informace o předmětu

Bi0662 Vybrané problémy z ekologie

Rozsah

1/0/0. 1 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Gianluigi Ottaviani, Ph.D. (přednášející)
Mathieu Millan, Ph.D. (přednášející), prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (zástupce)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Biosystematika rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ekologie rostlin (program PřF, N-BOT)
• Fykologie a mykologie (program PřF, N-BOT)
• Zoologie (program PřF, N-ZOL)

Cíle předmětu

V předmětu Vybrané problémy z ekologie získá student poznatky z oborů a ucelených širších témat, která se nepřednášejí v běžné výuce na Masarykově univerzitě. Kurz přednášejí většinou blokovou formou zvaní externí přednášející o svém výzkumu. Každý semestr je zván jiný přednášející. Smyslem není probírání ucelené látky z nějakého předmětu, ale spíše definování vědeckých problémů ve zvoleném užším tématu, diskuse o metodických postupech vedoucích k řešení těchto problémů a prezentace výsledků konkrétních projektů. Předmět je vhodný zejména pro studenty magisterských studijních programů Botanika, Zoologie a Ochrana přírody, doktorských studijních programů v oborech Botanika, Ekologie, Hydrobiologie a Zoologie a pro vyšší ročníky bakalářského studijního programu Ekologická a evoluční biologie. Předmět Vybrané problémy z ekologie lze absolvovat i vícekrát během studia. Cílem předmětu je, aby se studenti seznámili s problematikou, která není přednášena v rámci pravidelné výuky na PřF MU.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu:
- mít představu o jednom užším oboru v rámci ekologie, který se v daném rozsahu na MU běžně nepřednáší;
- znát hlavní otázky aktuálního výzkumu v tomto oboru.

Osnova

• Trait-based approaches in plant functional ecology: concepts and applications
• by Gianluigi Ottaviani, Italian National Research Council (CNR-IRET), Porano, Italy, and National Biodiversity Future Centre, Palermo, Italy
• and Mathieu Millan, Institute of Botany, Czech Academy of Sciences, Třeboň, Czechia
• 15-16 January 2024 (from 9am to 5 or 6pm each day) in D36/225 (Botanické praktikum)
• DAY 1 (15 January 2024)
• 1 - From plant types to plant traits: a modern challenge for an ancient question [ 3 hrs]
• Plant functional ecology: A new hot topic or an ancient quest? Or, the revamping of an old approach under a new (dis)guise?
• The idea of identifying plant species into main types is old. The Ancient Greeks attempted to grasp and classify major plant types, based on plant morphological similarities and differences, which remained unchallenged for  2 ky. Since the 19th century, this concept has been evolving along with the ecological questions and hypotheses that botanists, naturalists and ecologists have been trying to address. We are nowadays facing many challenges related to rapid and exacerbating environmental changes (most of them being human-induced) that call for a deeper understanding of how plants may respond. Along this quest, examining functional shifts (captured by trait patterns) in vegetation offer a powerful tool to do that. We therefore need to refine and adapt trait-based approaches to improve our understanding of how plants “function” at different organizational levels. This information could be then scaled up to better describe, model and predict the functioning (and changes) of entire ecosystems and biomes.
• 2 - Conceptual footings of what is a trait and when it is functional [ 4-5 hrs]
• What is a (functional) trait? How to capture major plant functions and challenges?
• In the last few decades, ecologists have revamped the idea of grouping plants based on similarities and differences in their physiological, anatomical, morphological, architectural, and phenological features (traits; sensu Violle et al. 2007 [Oikos]). Functional traits instead can depict plants’ attributes influencing their fitness and ecological performances. Importantly, functional traits are collected at the individual level of a given population/species but then allow us to move forward from the taxonomic scale to better understand the ecological functions of these organisms at different organizational levels or spatio-temporal scales. We present the last advances built upon this solid conceptual and usable trait-based framework, discussing strengths and shortcomings which we deem are in need of further improvement to move the field of plant ecology forward. For example, we spotlight the 1) confusion between plant growth and development, and the importance of ontogeny in shaping trait values, which is however poorly considered/misconceived in plant ecology, and 2) the relevance of identifying major and more specific functions (and associated challenges) forming and affecting growth, reproduction, and survival, for which functional traits can be collected.
• DAY 2 (16 January 2024)
• 3 - Trait-based approaches in ecology, evolution, and biogeography [ 4 hrs]
• What can we gain from studying plant functional traits?
• Plant trait-based approaches can help answer many eco-evolutionary questions, at different organizational levels (from populations to ecosystems), spatial scales (from fine/local to broad/global), and environmental gradients (biotic or abiotic). Different methods can tackle specific research questions. For example, one could ask whether, under harsh environmental conditions, plant species specialized to those conditions tend to be characterized by similar trait values, and whether this pattern is also shaped by a shared evolutionary history (i.e. closely related species having more similar trait values than those of distantly related species). We select some studies from the extensive and constantly increasing trait-based literature as well as research more linked to our own experience working with plant functional traits, namely in functional biogeography of insular systems (focused on local persistence strategies), trait coordination (intra- and interspecific relationships), biomass allocation strategies, and plant architecture.
• 4 - Final & interactive (Q&As) session [ 3 hrs]
• What are the “burning”/pressing questions & next challenges?
• Wrap-up of the course and presentation of future challenges for trait-based approaches. This will be followed by an open exchange of ideas among participants, touching upon research questions which may have arisen during the course, associated with specific interests (and/or datasets) of the attendants to be eventually addressed in future trait-based studies

Literatura

doporučená literatura
• Literaturu dodává v případě potřeby zvaný přednášející podle vlastní úvahy.
• BEGON, Michael, John L. HARPER a Colin R. TOWNSEND. Ekologie : jedinci, populace a společenstva. Translated by Bronislava Grygová - Barbara Köberleová - Zdeněk Brandl. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997, xxiv, 949. ISBN 8070676957. info

neurčeno
• Literaturu dodává v případě potřeby zvaný přednášející / Literature is supplied by the invited lecturer..

Výukové metody

Přednášky. Vzhledem k možnostem externích přednášejících probíhá výuka zpravidla blokově.

Metody hodnocení

Ke splnění požadavků předmětu je nutné absolvovat nejméně 80 % výukového času a účastnit se v diskusi.

Vyučovací jazyk

Angličtina

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Poznámka k periodicitě výuky: předmět je vypisován nepravidelně podle nabáídky témat externích vyučujících.
Výuka probíhá blokově.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/podzim2023/Bi0662