PřF:E0230 Apl a mech in vitro tox - Informace o předmětu
E0230 Aplikovaná a mechanistická in vitro toxikologie
Přírodovědecká fakultapodzim 2023
- Rozsah
- 2/1/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
- Vyučující
- doc. RNDr. Pavel Babica, Ph.D. (přednášející)
RNDr. Iva Sovadinová, Ph.D. (přednášející)
prof. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Klára Hilscherová, Ph.D. (přednášející) - Garance
- doc. RNDr. Pavel Babica, Ph.D.
RECETOX – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Pavel Babica, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: RECETOX – Přírodovědecká fakulta - Rozvrh
- Út 15:00–16:50 D29/347-RCX2
- Předpoklady
- Kurz je primárně určen magisterským studentům specializace Životní prostředí a zdraví (nejlépe v 1. ročníku navazujícího studia). Vhodné je absolvování některé ze základních přednášek:
E4070 Základy toxikologie pro přírodovědce
E1240 Experimentální a aplikovaná toxikologie a ekotoxikologie
E0240 Biomarkers and Toxicity Mechanisms. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Životní prostředí a zdraví (program PřF, N-ZPZ)
- Cíle předmětu
- Cílem kurzu je představit základní mechanismy toxicity na suborganismální úrovni, včetně jejich propojení s účinky pozorovanými na úrovni jedince nebo populace.
Studenti budou seznámeni se základními metodami a přístupy pro hodnocení klíčových mechanismů účinku a klíčových biologických procesů pomocí in vitro modelů a testů.
Cílem bude představit validované a pre-validované in vitro testy používané pro hodnocení specifických škodlivých účinků. Kromě principů a uspořádání jednotlivých in vitro testů a modelů se studenti seznámí s aktuálním legislativním rámcem upravujícím používání in vitro metod pro hodnocení toxicity, jakož i s perspektivními směry a koncepty aktuálně rozvíjenými v prediktivní in vitro toxikologii. - Výstupy z učení
- Na konci tohoto kurzu bude student schopen:
• popsat základní mechanismy toxicity na suborganismální úrovni a jejich vztahu k škodlivým účinkům na úrovni jedince a populací
• vysvětlit principy laboratorních metod a modelů vhodných ke sledování narušení klíčových mechanismů toxicity a klíčových biologických procesů na molekulární, buněčné a tkáňové úrovni
• se orientovat v principech a aplikacích jednotlivých in vitro testů validovaných nebo pre-validovaných pro hodnocení vybraných škodlivých účinků
• orientovat se v normách a legislativních předpisech upravujících používání alternativních in vitro testů pro hodnocení toxicity chemických látek
• integrovat výsledky z různých typů in vitro testů pro účely hodnocení rizik
• diskutovat využitelnost alternativních a standardních metod pro rutinní praxi
• zhodnotit limitace a výhody in vitro vs. in vivo metod pro hodnocení toxicity
• popsat možnosti, koncepty a přístupy směřující k překonání exitujících limitací in vitro testů a ke zvýšení jejich vypovídací schopnosti - Osnova
- • 1) Mechanismy toxicity na různých úrovních biologické organizace – molekulární, buněčná, tkáňová, orgánová, organismální / systémová toxicita. Představení koncepce drah škodlivého účinku (Adverse Outcome Pathways, AOP) jako schematického propojení série kauzálních a toxikologicky relevantních biologických událostí (Key Events, KE) vedoucích od molekulárních interakcí s chemickou látkou (Molecular Initiating Event, MIE) ke škodlivým účinkům na úrovni jedince/populace (Adverse Outcome, AO).
- • 2-3) Základní mechanismy toxicity na sub-organismální úrovni:
- a) Interakce chemikálií s biomolekulami:
- Genotoxicita a mutageneze (mechanismy přímého a nepřímého poškození DNA), interakce s membránami, interakce s receptory (membránovými, vnitrobuněčnými receptory), interakce s enzymy, narušení redoxní rovnováhy
- b) Efekty na buněčné a tkáňové úrovni:
- Cytotoxicita a životaschopnost, buněčný cyklus a proliferace, programovaná buněčná smrt, epigenetické regulace, narušení diferenciace a dalších buněčných procesů (GJIC, migrace, invazivita, adheze, imunomodulace), neoplastická transformace. Narušení tkáňové homeostázy, role buněčné diferenciace a kmenových buněk v toxicitě a chronických onemocněních (Barkerova hypotéza, stem cell theory of cancer)
- • 4) Buněčné, tkáňové a orgánové in vitro modely: základní definice a typy in vitro modelů (primární buňky, buněčné linie, organotypické kultury, explantáty), zdroje. Základní principy in vitro kultivace (adherentní, suspenzní kultury), kmenové a pluripotentní buňky, ko-kultury, 3-dimenzionální kultivační metody, organoidy, organ-on-a-chip, body-on-a-chip.
- • 5) Hodnocení toxicity chemických látek a predikce škodlivých účinků na vyšších úrovních biologické organizace pomocí in vitro a dalších alternativních metod. Princip 3R, terminologie, srovnání in vivo vs alternativních metod a principů. Directive 2010/63/EU, validace alternativních metod, ECVAM, OECD a EU TG
- • 6) Přehled a principy in vitro a alternativních metod pro hodnocení toxicity – představení jednotlivých OECD/EU validovaných a prevalidovaných 3R metod, jejich principů a sledovaných mechanismů v kontextu AOP: dermální absorbce, kožní korozivita a dráždivost, oční korozivita a dráždivost, fototoxicita, imunotoxicita a kožní senzitizace,genotoxicita a karcinogeneze
- • 7) Endokrinní regulace a disrupce, reprodukční a vývojová toxicita - Metody pro studium MIE a KE – in vitro, transkripce genů, biomarkery - enzymy produkce či metabolismu hormonů, proteiny (VTG), metabolity, validované alternativní in vitro přístupy
- • 8) Další příklady alternativních in vitro modelů pro hodnocení klíčových událostí relevantních pro další mechanismy/AOP orgánové a systémové toxicity (toxická narkóza, neurotoxicita, hepatotoxicita, nefrotoxicita, inhalační toxicita)
- • 9) Legislativní rámec upravující aplikaci alternativních metod pro hodnocení toxicity: REACH, Cosmetic Directive, EC Reg. No. 1272/2008 GHS/CLP, 98/8/EC Biocides. Použití alternativních metod v rámci integrovaného přístupu k testování a hodnocení (IATA) a integrovaných testovacích strategií (ITS) – příklady IATA a ITS.
- • 10) Hodnocení účinků chemických látek v režimu s vysokou propustností (High-throughput, HT). Omikové technologie – toxikogenomika, cellomika (HCA/HCS), příklady významných HT projektů (Tox21, ToxCast) a jejich aplikovaných výstupů
- • 11) In vitro-in vivo extrapolace. Toxikokinetika a toxikodynamika in vivo a in vitro, in vivo dozimetrie (přímá/zpětná), PBPK/PBTK. Základy in vitro dozimetrie, QIVIVE.
- Literatura
- KUBINCOVÁ, Petra, Jiří NOVÁK a Iva SOVADINOVÁ. Acute Systemic Toxicity: Alternative in Vivo and in Vitro Methods. CHEMICKÉ LISTY. Praha: Česká společnost chemická, 2016, roč. 110, č. 2, s. 118-125. ISSN 0009-2770. info
- FOWLER, Bruce A. Molecular biological markers for toxicology and risk assessment. Amsterdam: Elsevier, 2016, ix, 153. ISBN 9780128095898. info
- Casarett & Doull's essentials of toxicology. Edited by Curtis D. Klaassen - John B. Watkins. Third edition. New York: McGraw-Hill Medical, 2015, xiii, 524. ISBN 9780071847087. info
- Predictive toxicology : from vision to reality. Edited by Friedlieb Pfannkuch - Laura Suter-Dick. Weinheim: Wiley-VCH, 2015, xxv, 404. ISBN 9783527336081. info
- Comprehensive toxicology. Edited by Charlene A. McQueen - James Lamb. 2nd ed. Amsterdam: Elsevier, 2010, xvii, 267. ISBN 9780080468716. info
- BOELSTERLI, Urs A. Mechanistic toxicology : the molecular basis of how chemicals disrupt biological targets. 2nd ed. New York: Informa Healthcare, 2009, 399 s. ISBN 9780849372728. info
- Molecular and biochemical toxicology. Edited by Robert C. Smart - Ernest Hodgson. 4th ed. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, 2008, xxxv, 901. ISBN 9780470102114. info
- Principles and methods of toxicology. Edited by A. Wallace Hayes. 5th ed. New York: Informa Healthcare, 2008, xxiii, 227. ISBN 9780849337789. info
- Výukové metody
- Výuka je realizována formou přednášky s prezentací. Přednášky jsou vedeny interaktivní formou s podporou audiovizuálních pomůcek. Vybrané metody a přístupy budou představeny formou praktických ukázek, jednoduchých cvičení na PC (hledání v databázích, jednoduché výpočty). Studenti jsou zapojováni do diskuse o přednášených tématech, důraz je kladen na porozumění mechanismům a souvislostem.
- Metody hodnocení
- Závěrečné hodnocení je založeno na splnění následujících povinností:
1) vypracování rešerše/reportu o vybrané chemické látce dle zadané šablony (odevzdání v polovině semestru)
2) zhodnocení a zpětná vazba k rešerši vypracované jinou studentkou/jiným studentem (v polovině semestru)
3) vypracování a přednesení prezentace (cca 15 min) o aktuálních přístupech při hodnocení vybraného typu toxicity / škodlivého účinku (konec semestru - 13./14. týden semestru)
4) závěrečná písemná zkouška s možností ústního dozkoušení (ve zkouškovém období). Test se skládá z 24 otázek s výběrem odpovědi a 2 otevřených otázek, minimální dosažené skóre pro složení zkoušky je 60%.
Bez splnění požadavků 1-3 (hodnoceno jako splněno/nesplněno) není možné složit zkoušku. Výsledná známka je určena závěrečnou zkouškou (bod 4). - Další komentáře
- Předmět je vyučován každoročně.
- Statistika zápisu (nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/podzim2023/E0230