Mezinárodní vztahy

Kritérium pro přijetí ke studiu v jednooborovém studijním plánu i v hlavním a vedlejším studijním plánu v rámci sdruženého studia představují výsledky testů základů společenských věd (ZSV). U ZSV fakulta uznává test Základů společenských věd (ZSV), který zabezpečuje společnost SCIO.

Nejpozději při uzávěrce termínu pro podání přihlášek si uchazeč závazně v e-přihlášce volí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů.

Přijímací zkouška z testů ZSV (SCIO):

Uchazeč má možnost vykonat zkoušky v pěti níže uvedených termínech. Při více pokusech se uchazeči započítá nejlepší dosažený výsledek. Fakulta uznává výsledky dosažené v těchto termínech: 7. prosince 2024, 13. ledna 2025, 1. února 2025, 1. března 2025, 29. března 2025. POZOR - fakulta uznává i výsledky ze sedmi termínů uskutečněných v předcházejícím akademickém roce (9. prosince 2023, 16. ledna 2024, 3. února 2024, 2. března 2024, 23. března 2024, 1. května 2024, 25. května 2024).

Výsledky testů ZSV předává fakultě výhradně společnost SCIO, uchazeč svůj výsledek fakultě nepředává. Musí však společnosti SCIO poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (učiní tak v rámci přihlášky u společnosti SCIO).

Praktický postup:

• Uchazeč podá nejpozději do 28. února 2025 kompletně vyplněnou elektronickou přihlášku, závazně zvolí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů a zaplatí administrativní poplatek.
• Paralelně se sám přihlašuje k testu u společnosti SCIO.
• Od společnosti SCIO obdrží po svém přihlášení pozvánku k testu ZSV.
• Účast na daném termínu (příp. termínech) si uchazeč hradí individuálně.

Vzhledem k tomu, že fakulta uznává výsledky z více termínů, při neúčasti na žádném z nich se není možné odvolávat na překážky na straně uchazeče. Náhradní přijímací zkoušky se konat nebudou.

Uchazeči, kteří se hlásí na mezifakultní studium, budou muset případně splnit podmínky přijetí do hlavního/vedlejšího studijního plánu na obou fakultách MU.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Informace k přijetí bez přijímací zkoušky naleznete na webu FSS.

Ukázky testů a seznam odborné literatury ZSV.

Studium programu Mezinárodní vztahy seznamuje studenty se základními otázkami mezinárodních vztahů. Důraz je kladen na studium teorií mezinárodních vztahů. K oblastem, jež tvoří podstatnou součást výuky náleží dějiny mezinárodních vztahů, zahraniční politika České republiky, bezpečnostní aspekty mezinárodních vztahů a ekonomická dimenze mezinárodních vztahů. Studenti se dále profilují v rámci výběrových předmětů zaměřených na konkrétní problémy mezinárodních vztahů a organizací a na zahraniční politiku vybraných zemí a regionů.

Studium programu rozvíjí analytické schopnosti a kritické myšlení, poskytuje výbornou orientaci v oblasti mezinárodních vztahů.

Vedle teoretických znalostí studenty vybavuje řadou praktických dovedností, které aplikují jak v rámci dalšího vzdělávání tak v zaměstnání, kde dále výrazně zvyšují možnosti jejich uplatnění napříč širokou škálou profesí a pracovních pozic.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• porozumět teoriím mezinárodních vztahů;
• porozumět dějinám mezinárodních vztahů a dokázat popsat hlavní trendy jejich vývoje;
• charakterizovat hlavní dimenze mezinárodní vztahů (ekonomickou, bezpečnostní, právní), jejich klíčové aspekty a vztahy mezi nimi;
• analyzovat zahraniční politiku států a mezinárodní politiku ve vybraných světových regionech;
• orientovat se v základní metodologii mezinárodních vztahů.
• orientovat se v procesech evropského politického vývoje
• znát fyzickou, politickou a sociální geografii světa
• orientovat se v hlavním trendech aktuální světové politiky

Být kariérním diplomatem? Pracovat na ministerstvu zahraničních věcí? Pracovat na ministerstvu obrany? Být analytikem mezinárodních událostí? Zastupovat ČR v mezinárodních organizacích? Být součástí týmu velvyslanectví ČR v zahraničí? Pracovat na zahraniční ambasádě v Praze nebo Bratislavě?

To všechno se nabízí.

Absolventi programu Mezinárodní vztahy se mohou uplatnit v řadě profesí. Typicky se jedná o analytická pracoviště, státní správu a samosprávu, diplomacii, neziskový sektor, média či marketing. Znalost prostředí mezinárodních vztahů a mezinárodní politiky je totiž široce uplatnitelná v různých sektorech a různých úrovních společenského života. Absolventi programu tak nacházejí zaměstnání na různých ministerstvech, ve státní administrativě, věnují se dotačnímu poradenství, působí v think-tancích či v privátní sféře.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe je nepovinnou, ale přesto důležitou součástí programu. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií je vám schopna zprostředkovat pracovní stáže různé délky na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, v Bruselu, například v  bruselské kanceláři CZELO (Czech Liaison Office for Research and Development), v bruselských zastoupeních českých krajů, ale i v institucích, které se nacházejí v Brně (například Jihomoravský krajský úřad).

Minimální rozsah bakalářské práce je 45 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací.

Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 5/2024 Státní závěrečné zkoušky, závěrečné práce a jejich obhajoby.

Studijní program pokračuje také v navazujícím magisterském studiu. Zvolit lze také navazující magisterské studium příbuzných oborů, jako jsou například Evropská studia, Hospodářská politika a mezinárodní vztahy či Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost. Další možností je volit některý z magisterských studijních programů vyučovaných v anglickém jazyce.