Slavistika

Posláním studijního programu Slavistika je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných odborníků v oblasti slovanské filologie (tj. polonistiky, ukrajinistiky či jihoslovanských filologií) s výrazným multidisciplinárním přesahem.

Studium je ve své lingvistické části zaměřeno na získání všestranné jazykové kompetence ve zvoleném profilovém slovanském jazyce (dosažení úrovně až B2–C1 podle Společného evropského referenčního rámce), na poznání současného stavu i historie slovanských jazyků, a to i v perspektivě obecně lingvistické a srovnávací. V literárněvědné části pak je studium zaměřeno na poznání nejnovější vývojové fáze slovanských literatur, jejich specifik a genologického systému i otázek literární teorie a literární komparatistiky. Významnou součástí studia je také prohloubení poznání dějin a kultury slovanských zemí v areálu středovýchodní a jihovýchodní Evropy a jejich vzájemných vztahů, stejně jako kulturních a politických vztahů a kontaktů českého prostředí s prostředím polským, ukrajinským a jihoslovanským (Bulharsko, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina).

Navazující magisterský studijní program Slavistika je realizován ve formě hlavního studia (maior), vedlejšího studia (minor) a tří specializací (Jihoslovanská a balkánská studia, Polská studia a Ukrajinská studia).

Slavistika hlavní (maior) je multidisciplinární areálové studium s vyrovnanými složkami jazykovědnou, literárně teoretickou a kulturně-historickou, vhodné pro ty zájemce o navazující magisterské studium, kteří chtějí získat široce zaměřený slavistický areálový přesah a dokázat analyzovat a traktovat minulé i aktuální problémy slovanského světa na pozadí celoevropského kontextu. Studium ve výuce praktického jazyka navazuje na úroveň dosaženou v maioru bakalářských programů Jihoslovanská a balkánská studia, Ukrajinská studia a Polská studia.

Slavistika vedlejší (minor) má podobné charakteristiky jako maior, kreditově i obsahově přizpůsobené posluchačům z jiných oborů či fakult (studentům historie, etnologie, politologie, žurnalistiky, geografie a dalším uchazečům), kteří mají svůj hlavní obor studia, v jehož rámci se však plánují v nějaké formě zaměřit i na problematiku slovanského světa. Neobsahuje povinnou složku praktické výuky jazyka, ta je ponechána jako zcela fakultativní.

Specializace (Jihoslovanská a balkánská studia, Polská studia, Ukrajinská studia) poskytují ve formě společného základu (víceméně shodného s náplní maioru) podobně multidisciplinárně a široce areálově založené slavistické studium, v němž je navíc akcentována filologická složka, umožňující studentům příslušných specializací filologických bakalářských programů, na které volně navazuje, dále rozvíjet a zdokonalovat své znalosti konkrétních slovanských jazyků (polštiny, ukrajinštiny či jihoslovanského jazyka – bulharštiny, chorvatštiny, makedonštiny, slovinštiny a srbštiny), respektive literatury, kultury, historie a současnosti zemí, v nichž se těmito jazyky hovoří. Stejně tak je v souladu s tradicí brněnské slavistiky studium pojímáno široce areálově a je zasazeno do evropského kontextu.

Studium ruského jazyka není součástí programu Slavistika, neboť vzhledem k jeho postavení je studován v samostatném programu Ruská studia. Není však vyloučeno, aby si posluchač programu Slavistika vybral v rámci volitelných předmětů adekvátní jazykové a jiné kurzy z nabídky programu Ruská studia.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• komunikovat ústně i písemně ve zvoleném profilovém jazyce až na úrovni B2–C1;
• samostatně pracovat s texty různých funkčních stylů, analyzovat je a překládat z/do jazyka specializace;
• vysvětlit a aplikovat hlubší teoretické poznatky z oblasti lingvistiky, literární vědy a příbuzných disciplín;
• zvládat na teoretické i praktické rovině gramatický systém jazyka specializace, a to v aspektu synchronním, diachronním i srovnávacím;
• aplikovat hlubší znalosti z oblasti slovanských literatur a literární teorie;
• orientovat se v oblasti kultury, dějin a vzájemných vztahů zemí areálu středovýchodní a jihovýchodní Evropy;
• samostatně zpracovat vybrané odborné téma, navrhnout metodologický postup, argumentovat v jeho prospěch a získané poznatky následně aplikovat v praxi;
• případného dalšího rozvoje své odborné kompetence v rámci doktorského studia.

Absolventi studijního programu Slavistika jsou komplexně filologicky a areálově vzdělanými odborníky, kteří se uplatní v profesích, jež vyžadují jazykovou kompetenci (dle specializace), dobré vyjadřovací schopnosti, samostatné kritické myšlení a znalost širšího areálového kontextu. Absolventi disponují širokou profesní adaptabilitou, což jim umožňuje pružně reagovat na měnící se požadavky praxe. Získané vědomosti a kompetence je predisponují k celoživotnímu vzdělávání a kontinuálnímu osobnostnímu rozvoji. Absolventi studijního programu Slavistika mohou své vzdělání uplatnit v pedagogické a vědecké práci, v tvůrčí činnosti v kulturních a vzdělávacích institucích, v cestovním ruchu, žurnalistice, odborné práci v redakcích, na úrovni nižšího a středního firemního managementu, v oblasti překladu komerčních, odborných a uměleckých textů, tlumočení a expertní činnosti.

Uplatnění může najít v rámci národních i nadnárodních organizací a struktur působících v zemích střední, východní i jihovýchodní Evropy a plnících nejrůznější úkoly, v nichž bude moci nabídnout solidní orientaci v složitých interetnických a mezikulturních vztazích a napomáhat tak efektivnímu řešení řady lokálních problémů. Může jako expertní znalec působit v mírových misích OSN a dalších podobných misích a organizacích. Absolvent Slavistiky by měl být také připraven prostřednictvím médií působit na českou veřejnost ve smyslu poskytování relevantního obrazu situace v příslušných areálech, eventuálně pracovat i ve sféře diplomatických služeb, k čemuž ostatně dopomohou i praxe studentů magisterského studia Slavistiky na českých zastupitelských úřadech v zemích studovaných areálů.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Obor Slavistika umožňuje posluchačům během studia strávit nejméně jeden semestr v zahraničí, ať již v zemi, jejíž jazyk a kulturu v rámci specializace studuje, nebo na univerzitách v jiných zemí, které mají tradiční slavistickou výuku. Studenti mohou získat kreditové hodnocení také za uskutečnění praxe (předmět Odborná praxe) v organizacích a institucích, s nimiž pracoviště dlouhodobě spolupracuje. Mají tak možnost působit v partnerských samosprávných celcích Jihomoravského kraje jako lektoři češtiny, jejíž výuku kraj podporuje, a také v dalších funkcích. Existuje rovněž možnost působení studenta ve funkci stážisty v diplomatických zastupitelských orgánech ČR v zájmových zemích programu Slavistika, popř. v českých centrech, které jsou v některých z těchto zemí zřízeny. Častými poskytovali stáží (a také dílčími zaměstnavateli) jsou neziskové organizace, zabývající se uprchlickou problematikou, lidskými právy, popř. ochranou životního prostředí, zapomenout nelze ani na agentury zabývající se cestovním ruchem se zeměmi, jejichž jazyk, kultura a historie program Slavistika přibližuje, nebo zprostředkovávající obchodní styky s těmito zeměmi, popř. na překladatelské agentury. V souvislosti s členstvím nebo přidruženým členstvím většiny studovaných zemí k EU nabývá na významu také přímá spolupráce s firmami zabývajícími se importem a exportem se zeměmi jihovýchodní Evropy, Polskem a Ukrajinou, nebo investujícími v těchto zemích.

Minimální rozsah diplomové práce je 140 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a cizojazyčného resumé. Práce může být napsána v jazyce českém, polském, ukrajinském, případně v jednom z profilových jihoslovanských jazyků. Tématem práce může být široce pojatá problematika jazykovědná, literárněvědná, kulturně-historická nebo kulturně areálová. Témata diplomových prací vypisují průběžně vyučující oboru prostřednictvím příslušné aplikace v IS. Téma práce může vyučujícímu navrhnout i sám diplomant. V diplomové práci řeší studenti pod vedením školitele vytyčený odborný problém nebo několik věcně a metodologicky spojených problémů. Měli by být schopni vytyčit a řešit výzkumný projekt na základě analýzy vlastního shromážděného textového materiálu nebo dat různého typu a s využitím relevantních vědeckovýzkumných metod a dále by měli demonstrovat schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, kreativně zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich samostatně relevantní řešení vytyčených problémů, a to na odborné úrovni odpovídající současnému vědecké poznání v dané oblasti a obsahové a předmětové struktuře studijního programu. Aktuální informace ke státní závěrečné zkoušce a vypracování diplomové práce jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách Ústavu slavistiky (http://slavistika.phil.muni.cz/studium).

Absolvent magisterského studijního programu Slavistika může být na FF MU přijat do stávajících akreditovaných doktorských oborů Paleoslavistika a slovanské jazyky, Teorie a dějiny slovanských literatur, Literární komparatistika, Filologicko-areálová studia a později do nově akreditovaných doktorských programů Slovanské jazyky, Slovanské literatury, Literární komparatistika a Filologicko-areálová studia.