Informační studia a knihovnictví

Stěžejním cílem předkládaného studijního programu je příprava vysoce kvalifikovaných odborníků pro jejich následné uplatnění v oborových profesích jak v oblastech knihovnické a informační či informačně vědné praxe, tak v akademickém prostředí respektive v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. V kontextu oboru Informační studia a knihovnictví jsou na absolventy kladeny stále nové nároky na schopnost integrovat, kriticky hodnotit a užívat získané teoretické i aplikační poznatky oboru i transdisciplinárně. Akcent je kladen na hluboký vhled do mezioborových přesahů včetně metodologického zázemí, s čímž úzce souvisí kvalitativní posun v zakotvení kvalitního jazykového vzdělávání do edukační nabídky kurikula a s tím související výstupy z učení zahrnující také kvalitní verbální i písemný projev studentů a následně absolventů v anglickém jazyce. Silný důraz je kladen na rozvoj celoživotního učení a kreativního myšlení.

Mezi dílčí cíle magisterského programu navazující na uvedené stěžejní cíle tedy patří to, aby absolvent magisterského programu

- získal znalosti a hluboké porozumění literárně-kulturního diskurzu studijního programu v kontextu digital humanities jak v zrcadlení potřeb znalostní společnosti, tak v návaznosti na strategické a koncepční dokumenty týkajících se rozvoje knihovnictví a informační vědy;

- získal relevantní oborové jazykové kompetence schopnost systematické práce s cizojazyčnou literaturou;

- získal hlubové znalosti i aplikační dovednosti pracovat s daty a informacemi v různých profesních pozicích kritickým a etickým způsobem;

- získal schopnost interakce, řízení a nastavování funkcí digitálních technologií, zařízení, informačních systémů v interakci člověka s informacemi;

- měl mediální a informační gramotnost, bych schopen záměrně zpřístupnit informace uživatelům a aktivně působit ve veřejném prostoru a občanské společnosti.

- získal silné teoretické znalosti oborové metodologie a měl schopnost aplikovat metodologii v ssamostatné oborové výzkumné praxi.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Absolvent analyzuje problémy informační společnosti při interakci člověka s technologiemi, identifikuje informační potřeby, etické rozpory, modeluje informační chování jedince.
• Absolvent má široké znalosti literárně-kulturního diskurzu, chápe postavení a roli literatury a kultury v humanitních vědách, rozumí interakcím jedince se sociální organizací forem komunikace (žánry) a s kulturním dědictvím.
• Absolvent zná kategorizační systémy, organizuje poznatky podle principů třídění a žánrových modů komunikace, tvoří sofistikované rešerše, zpracovává informační a doménové analýzy a další informační činnosti  podle identifikovaných informačních potřeb
• Absolvent zpracovává a analyzuje data, vyhledává, organizuje, zálohuje a distribuuje a využívá informací s pomocí moderních informačních a komunikačních technologií v oblastech státní správy, komerčního, neziskového sektoru i vědy a výzkumu.
• Absolvent navrhuje, hodnotí, inovuje a designuje informační a digitální služby, optimalizuje informační systémy, řídí projekty a týmy.
• Absolvent má relevantní teoretické znalosti fungování učící se společnosti včetně kulturně-historického srovnávacího pohledu. Díky pokročilým kompetencím pracovat se zdroji informací kriticky reflektuje modely a koncepty gramotností pro 21. století.
• Absolvent připravuje vzdělávací programy a systémy pro vzdělávání zaměřené na rozvíjení a podporu gramotností pro 21. století. Zpracovává informační objekty, zajišťuje podporu vzdělávacím aktivitám, k čemuž využívá relevantní informační zdroje.
• Absolvent užívá znalostí oborové metodologie pro vytváření informačních procesů a služeb v knihovnách, ve veřejném i podnikovém sektoru.

Po absolvování studia vás čeká široké spektrum uplatnění – od ředitelů knihoven, přes odborníky na online vzdělávání, či marketing. Také se uplatníte v IT firmách na pozicích technické podpory nebo třeba jak odborníci na vzdělávání v knihovnách.

Dále najdete své místo v knihovnách, informačních centrech, informačních službách a na akademických pracovištích, ve veřejných službách a v neziskovém sektoru. Dalšími možnostmi jsou PR a reklamní agentury, konzultační a poradenská činnost, vzdělávání, start-up sféra nebo vlastní podnikání.

Usilujeme o to, aby naši absolventi byli těmi, kdo definují nové pracovní pozice a určují směr na trhu práce. Podívejte se na profily některých našich absolventů https://kisk.phil.muni.cz/o-nas/absolventi.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Studentské praxe se uskutečňují v knihovnách, firmách, neziskových organizacích, v nakladatelstvích aj.

Během studia vás čekají praxe v knihovnách, firmách, neziskových organizacích, nakladatelstvích atd. Aktuální nabídku si můžete prohlédnout zde: https://jobbox.knihovna.cz/praxe-a-staze/nabidka-pro-magisterske-studenty

Praxi si můžete domluvit také sami po konzultaci s vyučujícím. Rozsah je volitelný od 40 hodin koncentrovaných do libovolného semestru studia, po téměř libovolnou hodnotu dle vašeho času a zájmu.

Magisterská diplomová práce má prokázat způsobilost studenta aktivně využívat získané znalosti, zvolit téma práce, formulovat badatelskou otázku, vybrat a správně aplikovat výzkumnou metodu a vypracovat odborný text. Student by měl předvést schopnost kriticky pracovat s informacemi a odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a formulovat relevantní odpovědi na zadanou otázku. Standardní rozsah magisterské diplomové práce je 140 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, seznamu literatury, seznamu vyobrazení a tří resumé (českého a dvou cizojazyčných). Formální náležitosti upravuje dokument Pravidla psaní písemných prací a citační a bibliografické normy pracoviště.

O klasifikaci diplomové práce rozhoduje komise pro závěrečné zkoušky na základě posudků oponenta a vedoucího práce, vlastního posouzení práce a výkonu diplomanta u obhajoby. Ústní část státní závěrečné zkoušky probíhá před komisí a studující si vylosuje jeden z okruhů, nad kterým je pak vedena rozprava. Student má 20 minut na přípravu a 20 minut na vlastní zkoušku.

Bližší pokyny pro zpracování diplomové práce, stejně jako podmínky státní závěrečné zkoušky jsou popsány na webu KISK FF MU (http://kisk.phil.muni.cz/cs/povinnosti).

Doktorský studijní program aktuálně nenabízíme.