Comparative World Literature

Studium programu Comparative World Literature (Srovnávací světová literatura), které probíhá kompletně v angličtině, rozvíjí znalosti studentů v oblastech, jako jsou dějiny literatury, literární teorie a metodologie literární analýzy. Literární komparatistika studentům poskytuje oborově specifickou metodologii, jež umožňuje prohlubovat znalosti o jednotlivých národních literaturách, jejich přesazích, vývoji a kontextech. Světová literatura je chápána nejen jako soubor jednotlivých národních literatur, ale je uváděná do vztahů, jež přesahují hranice národů, jazyků, ba i historických (či uměleckých) epoch. Studenti kultivují své literárněhistorické znalosti a schopnost orientace a kritického myšlení o vývoji literatury v transnacionálním rámci. Specifický přístup komparatistiky studentům nabízí možnost studovat literární díla z hlediska vývoje žánrů a jako komunikaci v rámci kultur, jazykových společenství a geograficky určených areálů i mezi nimi. Program rozvíjí kritické a analytické myšlení o literatuře také na úrovni jednotlivých děl spadajících do kánonu světové literatury. Znalosti z kurzů literární teorie a literární analýzy studenti dále uplatní při studiu konkrétních děl. Takto nabyté kompetence studenty připraví na činnosti související s výukou literatury, literárním provozem (nakladatelská činnost) a v kulturní oblasti. V neposlední řadě studium tohoto programu rozvíjí všechny zmíněné kompetence v anglickém jazyce, čímž kultivuje a prohlubuje jazykové dovednosti studenta. Od uchazečů o studium programu je vyžadována minimální vstupní znalost angličtiny na úrovni C1.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Kriticky analyzovat literární text s použitím aktuálních metodologických přístupů a teoretických rámců.
• Orientovat se v dějinách světové literatury a jednotlivých národních literatur.
• Vysvětlit hlavní znaky literárních žánrů, stylů a epoch.
• Používat současnou anglickou literárněvědnou terminologii.

Absolventi se znalostí světové literatury z komparativní perspektivy naleznou uplatnění na pozicích v kulturních institucích, knihovnách, státní a veřejné správě (jako referenti pro kulturu či vzdělání), novinách, časopisech či periodikách specializovaných na literaturu, platformách věnovaných literární kritice a dalších pozicích souvisejících s literárním průmyslem, jako jsou například nakladatelství nebo copyrightové agentury. Zvláště pokud budou pokračovat ve studiu v magisterském stupni odpovídajícího studia, tak se jim otevře možnost, aby se živili jako redaktoři nebo překladatelé.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe není po studentech vyžadována.

Standardní rozsah bakalářské práce je minimálně 70 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce musí obsahovat teoretickou část věnovanou konceptu komparativní a světové literatury a analytickou část, v níž student rozebere literární díla z nejméně dvou různých národních literatur. Konkrétní téma práce je výsledkem dohody s vedoucím, jenž se specializuje alespoň na jednu z pojednávaných národních literatur. Práce slouží jako ukázka schopnosti zpracovat existující sekundární literaturu a provádět komparativní literární analýzu.

Absolvent bakalářského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu, jež přijímá absolventy humanitních oborů. Mezi doporučené programy patří jednotlivé národní filologie a uměnovědné obory, případně literární komparatistika v magisterském studiu z nabídky ostatních, zejména zahraničních univerzit.