Pedagogika volného času

Předkládaná koncepce studijního programu PVČ reflektuje dosavadní několikaleté zkušenosti a potřeby se vzděláváním pedagogů volného času v bakalářském a navazujícím magisterském studiu.

Zamýšlený program PVČ vychází vstříc požadavkům studentů, kteří se chtějí po absolvování bakalářského studia úžeji zaměřit na působení v oblasti neformálního vzdělávání jako lektoři, vedoucí pracovníci a pedagogové center volného času, animátoři apod.

Legislativně bude absolvent studia plně připraven v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, § 16 odstavec 1 a) až c); dále se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání; s vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

Výuka bude garantována Katedrou sociální pedagogiky PdF MU, ale na zajištění studijního oboru se budou podílet i další odborné katedry napříč PdF MU (Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví, Katedra geografie, Katedra pedagogiky, Katedra výtvarné výchovy a Katedra hudební výchovy).

Příprava nového studijního programu je plně v souladu s Dlouhodobým záměrem Masarykovy univerzity, který očekává, že z celouniverzitní nabídky studijních programů zmizí duplicitně zaměřené programy a vytvoří jasnou strukturovanou a smysluplnou nabídku pro uchazeče. Předkládaný program vychází vstříc tomuto požadavku a otevírá se absolventům bakalářského studia i z příbuzných programů (např. s učitelskou nebo pedagogickou profilací) a v souladu se zákonem dotváří očekávaný profil absolventa.

Cíle:

a. Rozvinout kompetencí studentů v oblasti diagnosticky, sebereflexe, vedení lidí a výzkumné oblasti.

b. Podpořit rozvoj profesních kompetencí v oblasti výchovy a vzdělávání ve volném čase pro práci s konkrétními specifickými skupinami v různých věkových kohortách.

c. Podpořit pomocí personalistických teorií a přístupů pozitivní výchovné působení na rozvoj osobnosti dětí a mládeže, zejména v oblasti afektivní a osobnostně sociální dimenze kurikula.

d. Podpořit pomocí sociálních kritických teorií a kritického myšlení analytické dovednosti studentů při práci s informačními zdroji, s médii, s kulturně sociálním kontextem aktérů edukace a s institucionálními mocenskými diskurzy

e. Rozvíjet vůdčí a manažerské dovednosti a schopnosti studentů.

f. Rozvíjet prostřednictvím supervizí praktické dovednosti studentů na artefiletických kurzech.

Struktura jednotlivých disciplín vychází ze čtyř základních oblastí (pilířů):

A) OBLAST OSOBNOSTNĚ PEDAGOGICKÁ

B) OBLAST MANAŽERSKÁ

C) OBLAST TEORETICKO-METODOLOGICKÁ

D) OBLAST OBOROVĚ APLIKAČNÍ

Blíže viz. Záměr vzniku nového studijního programu PVČ.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Připravit koncept zájmové vzdělávací aktivity (tábor, celoroční program, kurz apod.) a organizačně ho zajistit a vést, umět koncipovat institucionální vzdělávací plány v oblasti zájmového vzdělávání (konkrétní organizace).
• Popsat a vysvětlit možnosti aktivního utváření profesní kompetence (osobnostní, intervenční, komunikační, sociální, sebereflektivní) a osobnostní profil pedagoga volného času.
• Je kompetentní vést tým lidí (tzn. motivovat je, volit strategie jejich dalšího osobnostního rozvoje, vytvářet plán rozvoje celé organizace v klíčových oblastech, poskytovat jim nezbytnou sociální oporu a supervizi v jejich činnostech.
• Definovat a vysvětlit, na základě pracovního portfolia, edukativní možnosti metod zážitkové pedagogiky.
• Aplikovat adekvátní metodologické nástroje pro výzkum v oblasti výchovy ve volném čase.
• Kriticky analyzovat informační zdroje, média, kulturně sociální kontexte aktérů edukace a institucionální mocenské diskurzy.
• Aktivně používat znalosti z kritických sociálních teorií v praxi.
• Plánovat a realizovat vzdělávací kurzy, techniky a aktivity pro konkrétní a specifické cílové skupiny (děti, mládež, dospělé, seniory, taktéž na edukace minoritních a sociálně znevýhodněných skupin, lidi se specifickými potřebami.

a. vychovatel, pedagog volného času, animátor volnočasových aktivit, metodik prevence,

b. aktivizační pedagog a asistent pedagoga, který pracuje s různými cílovými skupinami:

- dětmi a mládeží se specifickými potřebami (naplnění funkce vzdělávací, zdravotní, sociální znevýhodnění aj.)

- dospělí (profesní - školitelé skupiny firemních manažerů, personalistů, koučing, vedení lidí)

- lidé v postproduktivním věku

- aktivizační pracovníci v sociálních službách v práci s dospělými, včetně seniorů.

2. Nezisková sféra:

a. zaměstnanec na různých pozicích v neziskových organizacích (střediska volného času, spolky, ústavy zaměřené na PVČ, organizace typu Junák, Sokol apod.), projektový pracovník, pedagog, humanitární pracovník,

b. instruktoři, animátoři, lektoři zážitkově orientovaných kurzů, akcí, projektů s hlubokým zájmem o práci se skupinou klientů v osobnostně-rozvojové oblasti prostřednictvím metody PVČ a zážitkové pedagogiky pro:

- školní a mimoškolní prostředí (školy v přírodě, adaptační kurzy, OSV kurzy, atd.);

- tábory, zážitkové kurzy;

- terénní/venkovní výuka;

- kurzy a workshopy z oblastí

artefiletiky (dramatická, hudební, výtvarná a pohybová výchova); psychomotoriky, pohybové výchovy a tělesné výchovy; environmentální a globální výchovy.

3. Komerční sféra:

a. zaměstnanci a řídící pracovníci firemního vzdělávání zaměření zejména na oblast “soft skills”, CSR (company social responsibility) management,

b. manažeři, vedoucí pracovníci a koordinátoři projektů zaměření na PVČ a na zážitkovou pedagogiku, kteří jsou schopni nejen prakticky vést tým, ale také realizovat pedagogický výzkum. Tento výzkum dále povede k hlubšímu vymezení PVČ jako vědy se svým teoretickým ukotvením, odbornými pojmy a předmětem výzkumu:

- vedení týmu k praktické realizaci projektu,

- vedení týmu k propojování teoretických vědomostí s praktickými dovednostmi a zkoumání výsledku,

- vzdělávání v komerčních oblastech, zejména kompetencí a softskills, které mají vztah k sociální/emoční inteligenci: (leadership a managementship; teambuilding, komunikace a kooperace, strategické myšlení; assessment centra, development centra, company social responsibility).

• Vychovatel
• Pedagog volného času

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

1) Průběžná volnočasová praxe. Je zařazena do 1. a 2. semestru studia. Studenti pravidelně docházejí asistovat nebo vést pedagogické činnosti v oblasti volného času (min. 2 hod. týdně po dobu celého školního roku). Praxe je zajišťována ve spolupráci s Centrem volného času Lužánky. Studenti si po orientačním týdnu zvolí vybranou cílovou skupinu spojenou se svými zájmy nebo se svým odborným zaměřením. V průběhu semestru si připravují výstupy na dílčí aktivity, které zaznamenávají do deníku praxe (součást širšího portfolia).

2) Intenzivní letní táborová praxe je zařazena do druhého semestru, realizuje se v období letních prázdnin v minimálním rozsahu 14 dní. Studenti se výraznou měrou podílejí na přípravě a realizaci programového rámce celé letní akce (tábora, kurzu, dlouhodobého pobytu, putování apod.) a realizaci pedagogických aktivit. Přípravu průběžně konzultují s garantem praxí a po skončení doloží relevantní dokumentací (například celotáborová hra, dramaturgický plán činností, fotodokumentace apod.).

3) Badatelsko projektová praxe volnočasová je zařazena do třetího semestru studia. Studenti v ní realizují připravený projekt, sbírají relevantní data pro svoji diplomovou práci. Cílovou skupinu, místo a formu praxe volí dle zaměření diplomového projektu (forma průběžná, soustředěná apod.). Minimální rozsah praxe je stanoven na 30 hodin přímé pedagogické práce.

Student zejména prokáže:

- vhodnou volbu tématu práce ve vztahu k danému oboru, originalitu zvoleného tématu a relevantnost metodologického přístupu k němu,

- schopnost tvorby vlastního originální textu, který je založen na znalosti relevantní odborné literatury (včetně zahraniční) a vlastní reflexe, polemiky, diskuse, kritického přístupu apod.,

- schopnost volby adekvátní metodologické strategie (kvalitativní nebo kvantitativní strategie a volbu vhodné metody pro sběr a analýzu dat,

- dovednost s vybranou metodou pro sběr a analýzu dat správně pracovat,

- schopnost interpretovat data ve vztahu k teoretickým východiskům, k výzkumným otázkám a k pedagogické praxi.

V případě formy práce, která má těžiště v metodickém přístupu (tvorbě rozvojových a edukačních projektů) se očekává evaluační výzkum. DP může být též zaměřena též jako teoretická, komparativní, historická apod. I u takto zaměřených prací se předpokládá užití vhodných metodologických strategií, které odpovídají zaměření a formě práce.