Neurovědy

Posláním dvouletého magisterského programu Neurovědy je příprava vysokoškolských absolventů na samostatnou vědeckou práci nebo následné postgraduální vzdělávání zejména v neurovědních oborech. Cílem studia je aktivní zvládnutí teoretických i prakticky použitelných poznatků a dovedností, s nimiž bude absolvent schopen orientovat se v aktuálních otázkách neurovědního výzkumu, samostatně koncipovat a provádět vlastní výzkumné projekty, případně své dovednosti dále rozvíjet v doktorském studijním programu Neurovědy na Masarykově či jiných univerzitách.

Studium programu Neurovědy postihuje čtyři hlavní oblasti - teoretické základy neurověd, metodologii výzkumu, analytické nástroje a statistiku, akademické dovednosti (prezentační, projektové). Důraz je kladen na rozvoj vědeckého myšlení a schopnosti získávat relevantní informace.

Nositelem oprávnění bude Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Studium je koncipováno jako mezifakultní ve spolupráci s Fakultou sociálních studií, Středoevropským technologickým institutem MU a Akademií věd ČR. Interdisciplinární pojetí studia nabízí studentům vedle multioborové teoretické přípravy formou přednášek a seminářů také praxi v různých neurovědních laboratořích zapojených pracovišť Masarykovy univerzity. Nedílnou součástí je zpracování výzkumného projektu v rámci diplomové práce a účast na relevantních odborných seminářích pořádaných MU.

Magisterské studium Neurověd je zavedeno na většině prestižních zahraničních univerzit, v České republice tento magisterský studijní program však doposud chybí. Svým zaměřením je určen absolventům akreditovaných studijních programů psychologie, ekonomie, sociologie, přírodovědných a jiných příbuzných oborů, kteří zvažují své profesní uplatnění na poli experimentálního či klinického výzkumu ať už na akademické půdě nebo v soukromém sektoru.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• popsat stavbu nervové soustavy od mikroskopické po makroskopickou úroveň
• vysvětlit neurofyziologické mechanismy zpracování informací v nervovém systému, funkční organizaci senzorických systémů, motoriky, kognitivních a afektivních funkcí, modulačních systémů
• rozumět aktuálním neurovědním teoriím v oblasti chování, kognice, emocí a psychopatologie
• orientovat se v aktuálních výzkumných přístupech používaných při studiu fyziologických a patofyziologických funkcí nervového systému
• vysvětlit principy neurozobrazovacích, elektrofyziologických/neurostimulačních a behaviorálních metod
• orientovat se v oblastech výzkumu klinických oborů (neurologie, psychiatrie, psychologie)
• orientovat se v právních a etických oblastech neurovědního výzkumu
• využít znalosti a dovednosti z metodologie psychologického a medicínského výzkumu při přípravě a realizaci výzkumných projektů v neurovědní oblasti
• využít rozvinuté akademické dovednosti (získávání a analýza informací, psaní odborných textů, kritické myšlení) při řešení výzkumných projektů
• aplikovat získané znalosti při získávání a analýze dat včetně odpovídajícího statistického testování výsledků
• interpretovat a komunikovat dosažené výsledky v rámci odborné komunity

Absolventi magisterského studia se mohou uplatnit v akademické sféře jako výzkumní pracovníci v experimentálním či klinickém výzkumu v oblasti neurověd, své analytické dovednosti pak mohou uplatnit i v jiných příbuzných oborech a institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi či v soukromé sféře.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V rámci dvouletého studia programu Neurovědy posluchači v rámci vybraných předmětů a zpracování diplomové práce absolvují praktické stáže ve vybraných laboratořích zapojených pracovišť Masarykovy univerzity, případně ve smluvních zdravotnických zařízeních, podílejících se na zajištění praktické výuky studentů Lékařské fakulty MU.

Pravidla a formální náležitosti závěrečných prací (bakalářských i diplomových) odevzdaných na Lékařské fakultě MU od 1. ledna 2021 stanovuje Směrnice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity č. 2/2020 POKYNY K FORMÁLNÍM NÁLEŽITOSTEM ZÁVĚREČNÝCH BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ VYPRACOVANÝCH

NA LÉKAŘSKÉ FAKULTĚ MU.

https://is.muni.cz/do/med/web_lf_mu/studenti/studijni_predpisy/Smernice_c._LF_MU_2-2020__aktualizovane_zneni_k_7._3._2022__-_Pokyny_k_formalnim_nalezitostem_zaverecnych_bakalarskych_a_diplomovych_praci_vypracovanych_na_Lekarske_fakulte_MU.pdf

Po absolvování magisterského studia mohou studenti pokračovat v doktorském studijním programu Neurovědy (se specializací Neurovědy na Lékařské fakultě MU nebo jiných univerzitách) či příbuzných oborech (např. Psychologie, Sociální práce).