Kriminalistická studia

Uchazečům o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu Kriminalistická studia, kteří ke dni podání přihlášky, nejpozději však do 31. 3. 2025 prokáží existenci služebního poměru dle zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, bude k percentilu dosaženému v TSP přičtena bonifikace ve výši 20 % percentilu dosaženého v TSP, avšak maximálně do celkové výše 100. Služební poměr uchazeče se prokazuje potvrzením vydaným příslušným personálním oddělením, které vloží do své přihlášky ve výše stanovené lhůtě.

Příklad: Pokud uchazeč dosáhne percentilu 50 a prokáže existenci služebního poměru, bude jeho celkový výsledek činit 60 (50+20 % z 50 = 60). Pokud uchazeč dosáhne percen-tilu 90 a prokáže požadovanou praxi v oboru, bude jeho celkový výsledek činit 100 (90+20 % z 90 = 108, ale celkový výsledek může činit nejvýše 100).

Podrobné informace o TSP včetně termínů jejich konání jsou uvedeny na http://www.muni.cz/tsp/

Studijní program Kriminalistická studia je zaměřen na vzdělávání v oblasti kriminalistiky, trestního práva a souvisejících bezpečnostních a právních disciplín. Jako profesně orientovaný program má za hlavní poslání poskytovat dostatečnou kvalifikaci pro výkon služby v bezpečnostních složkách státu a obdobných bezpečnostně zaměřených povoláních. Tato kvalifikace spočívá v nabytí uceleného zázemí potřebných teoretických poznatků a osvojení si praktických dovedností při vyšetřování trestných činů a jiných kriminalisticky relevantních událostí. Těžiště studijního programu spočívá v průpravě v teorii a praxi kriminalistické techniky i taktiky, včetně metodik vyšetřování různých kategorií trestné činnosti, v nabytí potřebných znalostí relevantních právních oblastí (trestní právo hmotné, trestní právo procesní, ústavní právo, správní právo v bezpečnostní oblasti, postupy dle zákona o Policii ČR atd.). Studijní program však neklade důraz toliko na vlastní odbornost a získávání poznatků, dovedností a schopností potřebných k efektivní participaci na vyšetřování, ale rovněž ve zvnitřnění si zásad etické práce při vyšetřování a respektu k ochraně základních lidských práv a svobod podezřelých, poškozených a dalších osob zainteresovaných na průběhu vyšetřování.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• - pochopení fungování bezpečnostního aparátu a systému trestní justice České republiky, kompetencí, procesů, činnosti i vzájemných vztahů jejich jednotlivých složek,
• - získat znalosti z oboru trestního práva, ústavního práva a správního práva nutných k provádění vyšetřování v postavení policejního orgánu
• - získat znalosti základů vědního oboru kriminalistika, ovládat jeho strukturu, terminologii, metody, osvojit si přírodovědní základy jednotlivých kriminalistických metod, pochopit mezioborové souvislosti, zejména s oblastí trestního práva procesního
• - získat znalosti základních kriminalistickotechnických metod a jejich uplatnitelností při vyšetřování trestných činů a dalších kriminalisticky relevantními událostmi
• - získat znalosti základních kriminalistickotaktických postupů včetně metodik vyšetřování hlavních oblastí trestné činnosti
• - schopnost provádět základní kriminalistickotechnické úkony, zejména ohledání místa činu, identifikace stop, jejich správné sejmutí, zadokumentování a zajištění pro další vyhodnocení
• - schopnost provádět základní kriminalistickotaktické úkony, zejména tvorbu vyšetřovacích verzí, stanovení a provádění plánu vyšetřování, výslechu podezřelých a svědků atd.
• - schopnost provádět základní úkony trestního řízení z pozice policejního orgánu, včetně komunikace s dozorovým státním zástupcem a dalšími subjekty trestního řízení

Absolvent studijního programu Kriminalistická studia by měl nalézt své uplatnění zejména jako příslušník Policie České republiky podílející se na plnění úkolů Služby kriminální policie a vyšetřování. Program je koncipován tak, aby poskytl dostatečnou profesní přípravu zejména budoucím policistům provádějícím přímo úkoly policejního orgánu v trestním řízení (tedy zpracovatele jednotlivých trestních věcí), respektuje však skutečnost, že spektrum pozic v rámci policie, které se podílejí na vyšetřování, je podstatě širší, a díky akcentu kladenému na kriminalistickou techniku je vhodný i pro budoucí kriminalistické techniky a členy výjezdových skupin. Absolventi mohou uplatnění nalézt rovněž v jiných bezpečnostních sborech, zejména v těch, které vykonávají i úkoly policejního orgánu v přípravném řízení trestním (zejména Generální inspekce bezpečnostních sborů) či alespoň v jeho stadiu před zahájením trestního stíhání (Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace), v řadách Vojenské policie či jako interní vyšetřovatelé pro potřeby soukromých subjektů (bezpečnostní agentury, bezpečnostní útvary či útvary vnitřních inspekcí obchodních korporací atd.).

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Povinná praxe studujících profesního studijního programu Kriminalistická studia bude zahrnovat činnosti u policejního orgánu v jednotlivých útvarech, se zaměřením na praktickou kriminalistiku. Cílem praxe je aplikovat teoretické znalosti studujících v reálném prostředí Policie ČR, seznámit je s každodenní činností policejních útvarů a získat praktické zkušenosti doplňující teoretickou výuku. Studující se budou účastnit praktických činností policejního orgánu v rámci jednotlivých útvarů, případně se boudou účastnit na jednotlivých úkonech prováděných policejním orgánem v rámci jednotlivých útvarů.

Praxe bude probíhat převážně u Krajských ředitelství policie Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, kde studenti budou aplikovat své teoretické poznatky v praxi, a to u smluvních partnerů, kteří se věnují činnostem odpovídajícím zaměření studijního programu Kriminalistická studia. Rozsah praxe je stanoven třemi předměty (Odborná praxe I-III) odpovídajícími 18 ECTS kreditům, což představuje celkem 480 hodin praxe.

Studenti se během praxe zaměří na kriminalistickou činnost, včetně přítomnosti při odhalování, objasňování a vyšetřování trestné činnosti, a budou se podílet na odborných, administrativních a technických úkonech pod vedením zkušených odborníků.

Praxe je pečlivě koordinována s krajskými ředitelstvími, včetně jejich obsahových požadavků. Vzhledem k tomu, že studijní program Kriminalistická studia je kombinovaný, zahrnuje i policisty, jejichž praxe probíhá v rámci služebního poměru. Ostatní studující musí před zahájením praxe podepsat smlouvu o mlčenlivosti, což umožňuje přístup k citlivým informacím.

Praxe není organizována do tradičních přednášek, seminářů ani cvičení, ale rozsah 480 hodin odpovídá 12 týdnům praktické činnosti, tedy zhruba 27 hodin na jeden kredit.

Poskytovatelé praxí, se kterými má Právnická fakulta uzavřenou smlouvu: Celmí správa

Státní závěrečná zkouška (dále jen „SZZk“) ve studijním programu Kriminalistická studia v souladu s uvedenou charakteristikou programu a uplatněním absolventa prověří, zda studující získali potřebné teoretické znalosti (ústní část SZZk), a zda je dokáží uplatnit v praxi, tedy zda si osvojili dovednosti nezbytné pro budoucí výkon profese (tzv. diplomový úkol).

SZZk má dvě součásti. První, ústní teoretickou část. Druhou, analyticko-aplikační praktickou část (DÚ). DÚ představuje realizaci možnosti dané ustanovením § 45 odst. 3 ZVŠ, nemít bakalářskou práci. Ta by v rámci studijního programu Kriminalistická studia nebyla způsobilá prověřit, zda si studující dostatečně osvojili profesní dovednosti definující profesní studijní program.

DÚ je uskutečňován ve dvou fázích. První fáze se uskuteční jako relativně samostatná součást SZZk před její ústní částí. Popsána je níže. Druhá fáze spočívá v ústní zpětnovazební a hodnotící rozpravě, která bude součástí ústní části SZZk.

DÚ bude studujícími zpracován samostatně bez odborného vedení ze strany vedoucího. Pro každý DÚ bude jmenován oponent, který zpracuje hodnotící posudek. V posudku bude zhodnocen praktický postup studenta při zpracování DÚ a také dokumenty, které student v rámci DÚ vytvoří. Hodnotící posudek bude podkladem pro rozpravu v druhé fázi.

DÚ bude uskutečněn veřejně. Veřejnost se bude moci zúčastnit obou jeho fází: jak analyticko-aplikační praktické části, tak i zpětnovazební a hodnotící rozpravy. Dokumenty připravené studentem v rámci první fáze zveřejňovány nebudou. Jsou toliko dílčí součástí DÚ a nemají povahu podkladu pro zpracování posudku a následnou rozpravu. Nejde o ucelený, dlouhodobě a systematicky připravovaný dokument obdobný bakalářské práci, ale pracovní podklad odpovídající spíš přípravě na ústní část SZZk, která se rovněž nezveřejňuje.

DÚ prověří, zda si studující osvojili dovednosti odpovídající odborné způsobilosti, kterou musí vykazovat absolventi tohoto studijního programu a které bude potřebovat při výkonu služby v bezpečnostních složkách státu a obdobných bezpečnostně zaměřených povoláních.

DÚ má podobu zvládnutí praktického úkolu z oblasti kriminalisticko-taktické a příbuzné nebo kriminalisticko-technické. DÚ spočívá v simulaci úkonu, s nímž se v praxi setkávají příslušníci Policie ČR ve Službě kriminální policie a vyšetřování (např. zajištění nosiče důkazu, ohledání místa, výslech osoby, provedení jednoduchého chemického či biologického testu) atd.

DÚ bude realizován takto: uchazeč po obdržení zadání vysvětlí postup, který zvolil a případně učiní nezbytnou přípravu před vlastním vykonáním, provede úkon, a nakonec jej zadokumentuje způsobem, v němž se tak v praxi činí (úřední záznam, protokol). Hodnotí se všechny tři části: pochopení úkolu a příprava k jeho provedení, vlastní vykonání i dokumentace. DÚ vykonávají studující jednotlivě a postupně, přičemž ti, kteří jej ještě neabsolvovali, nejsou přítomni provádění úkolu ostatními studujícími.

Na bakalářský studijní program Kriminalistická studia přímo nenavazuje přímo žádný magisterský studijní program. Jeho zavedení je výhledově zvažováno.