Management ve vzdělávání

Management ve vzdělávání je navazujícím magisterským programem bakalářského programu Pedagogika na Ústavu pedagogických věd. Cílem studia je prohloubení a další rozvoj komplexní sady znalostí a dovedností, jež jsou klíčové pro efektivní analýzu, řízení a vedení vzdělávacích procesů jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru na různých organizačních úrovních. Program klade důraz na propojení poznatků z oblasti teorie učení, vzdělávací politiky a dalších pedagogických věd se znalostmi z managementu, ekonomie a práva. Výsledkem jsou kompetence nezbytné pro systematickou analýzu a řízení vzdělávání v rozmanitých sociálních kontextech. Absolventi studia jsou schopni identifikovat vzdělávací potřeby všech věkových skupin. Na základě získaných dat jsou připravení plánovat, a organizovat dílčí vzdělávací projekty i celé studijní programy. Součástí studia je prohlubování kompetencí využití digitálních technologií ve vzdělávání od tvorby e-learningových podpor po analytiku učení v digitálních platformách („learning analytics“). Absolventi programu Management ve vzdělávání mají proto široké možnosti uplatnění. Pracují jako projektoví manažeři, analytici vzdělávacích systémů, odborníci a koordinátoři strategických programů vzdělávací politiky na regionální, národní i nadnárodní úrovni.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Charakterizovat a vysvětit soudobé teorie učení a vzdělávání.
• Analyzovat vzdělávací potřeby různých cílových skupin.
• Analyzovat další podmínky a komponenty vzdělávání (kurikulum; organizační podmínky; didaktické prostředky atd.).
• Aplikovat výsledky analýzy vzdělávacích potřeb i dalších faktorů při tvorbě vzdělávacích projektů.
• Plánovat, organizovat a hodnotit procesy vzdělávání v různých kontextech.
• Využívat principy projektového managementu při tvorbě i realizaci projektů ve vzdělávání.
• Popsat a interpretovat různé koncepce, principy a mechanismy vzdělávací politiky
• Aplikovat principy vzdělávací politiky do vzdělávacích strategií a dokumentů různé úrovně.
• Identifikovat a charakterizovat vývojové trendy evropského (globálního) vzdělávání, včetně inovativních koncepcí.
• Popsat a vysvětlit různé formy a kritéria vnější a vnitřní evaluace a sebeevaluace ve vzdělávání. Využít výsledky pedagogické evaluace pro další rozvoj hodnocených subjektů vzdělávání.
• Porozumět kvalitativním i kvantitativním datům, navrhnout vizualizace dat, naplánovat a realizovat sběr dat různé povahy. Vytvořit analytickou zprávu z šetření různé povahy.

Získané kompetence posilované v rámci praxe mohou využít v organizacích a institucích poskytujících různé formy vzdělávání, na odděleních vzdělávání a rozvoje ve firmách, ve státní správě a samosprávě na odborech školství, zaměstnanosti apod. Pracují jako projektoví manažeři, analytici vzdělávacích systémů, odborníci a koordinátoři strategických programů vzdělávací politiky na regionální, národní i nadnárodní úrovni. Absolventi pracují jako výzkumníci v oblasti vzdělávání na VŠ a výzkumných institutech.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe probíhá v terénu (např. na školských odborech magistrátů měst či krajských úřadů, ve vzdělávacích agenturách, konzultačních společnostech, neziskových organizacích, v oblasti pedagogického výzkumu), ale také v rámci předmětu Blok expertů, v němž vyučují odborníci z praxe. Předmět má funkci přípravy na praxi, ale také podporuje aplikační rovinu studia.

Doporučený rozsah magisterské diplomové práce je 120 000 znaků. Maximální rozsah 200 000 znaků.

Je možné si vybírat ze tří základních typů práce: 1) Teoreticko-empirická práce obsahující výzkumný projekt, 2) Teoreticko-aplikační práce, 3) Teoretická práce.

Text se drží jednoho hlavního tématu vyjádřeného názvem. Prezentuje aktuální stav poznání tématu. Zdrojová literatura je aktuální a reprezentativní. Hlavní argumenty jsou průkazné. Text je terminologicky jednotný a terminologie přiměřená. Práce má jasné závěry.

Zkoumaný vzorek a použitá metoda jsou dostatečně popsány. Kvantitativní či kvalitativní metoda je vhodně vybrána. Prezentace výsledků je srozumitelná. Interpretace a diskuse výsledků jsou přiměřené a korektní. Tabulky jsou dobře zpracovány a jsou přehledné a srozumitelné.

Nedílnou součástí diplomové práce je ukázka sesbíraného datového materiálu (v příloze práce). V případě kvalitativního výzkumu se jedná o vložení tří až pěti stran přepisu rozhovoru či terénních poznámek, v případě kvantitativního výzkumu se jedná o vložení tří až pěti oskenovaných vyplněných dotazníků. Data musí být anonymizována, tzn., pravá jména musí být nahrazena pseudonymy. V případě použití jiných výzkumných postupů a metod je nutné konzultovat ukázku sesbíraného datového materiálu s vedoucím diplomové práce.

Teoretická část: prokazuje schopnost samostatně pracovat s reprezentativním vzorkem české a cizojazyčné literatury, vyjadřuje vlastní postoj k tématu podložený argumenty.

Empirická část: prokazuje schopnost porozumět realizovaným výzkumům, metodologické uvažování a schopnost srozumitelně, smysluplně a přehledně prezentovat výsledky výzkumů.

Aplikační část: prokazuje porozumění existujícímu modelovému projektu nebo vytváří modelový projekt realizovatelný v praxi.

Práce musí obsahovat úvodní strany a prohlášení autora o původnosti práce.

Na Ústavu pedagogických věd FF MU mají možnost absolventi magisterského studia management ve vzdělávání studovat v doktorském studiu, a to obory Pedagogika a Andragogika (rovněž v anglickém jazyce).