ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost

Fakulta sociálních studií
jaro 2018
Rozsah
2/0. 10 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Jaromír Volek, Ph.D.
Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ing. Bc. Pavlína Brabcová
Dodavatelské pracoviště: Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Út 13:30–15:00 AVC
Předpoklady
ZUR410 Teorie masové komunikace || ZUR110 Teorie masové komunikace
ZUR410||ZUR110
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 50 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/50, pouze zareg.: 0/50
Jiné omezení: Přednostní právo účasti mají studenti mediálních studií a žurnalistiky i v případě, že se přihlásí později než studenti jiných oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurs se soustřeďuje na prezentaci a seminární analýzu základních kritických teorií masových médií, resp. masové kultury (Le Bon, Freud, Adorno, Habermas, Marcuse, Macdonald, Lasch atd.). V této souvislosti je věnována pozornost i problematice tzv. populární, televizní kultury a některým jejím produktům (Grippsrud, Ang). Na konci tohoto kurzu bude student schopen: zejména analyzovat specifické povahy elektronických sdělovacích prostředků, respektive nových médií (Benjamin, Innis, Mc Luhan, Baudrillard).
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- aplikovat vybrané kritické teorie na chování různých typů médií - napsat esej kriticky reflektující vybrané otázky spojené užíváním médií
Osnova
  • 1. týden - Úvod do problematiky: kritická teorie médií – základní vymezení 2. týden – Masová vs. Populární kultura 3. týden – Kultura a masa optikou psychoanalýzy: (masová) kultura jako obranný mechanismus 4.týden - Narcistická kultura optikou psychoanalýzy 5. týden – Kulturní narcismus, masová kultura a masová média 6. týden - Kulturní průmysl I. (Adorno, Horkheimer) 7. týden - Kulturní průmysl II. (Benjamin, Marcuse) 8. týden – Ideologie, hegemonie, kontragehemonie v masových mediích 9. týden – Masová média a proměna veřejnosti 10. týden – Technologický determinismus a jeho kritika /médium jako poselství?/ 11. týden - Od lineárního myšlení vizuálního prostoru k hodnotám multisenzorického života 12. týden - Hyperrealita a simulace 13. týden – Post-kritická perspektiva: nezamýšlené důsledky informatizace rizikové společnosti - pokus o ekologii informační technokultury
Literatura
  • Kloskowska, A. (1967): Masová kultura. Svoboda.
  • McLuhan, M. (1991): Jak rozumět médiím. Odeon.
  • Lasch, Ch. (1979): The Culture of Narcisism. W.W. Norton.
  • * Adorno, T.(1992). Culture Industry. Sage.
  • Fiske, J.: Understanding popular culture. Routledge 1989
  • Eco, U. (1995): Skeptikové a těšitelé. Svoboda.
Výukové metody
přednášky, semináře, analýza textů
Metody hodnocení
Kurs je plánován jako dvanáct dvouhodinových lekcí kombinujících formu přednášky a semináře, kde je každé z uvedených témat diskutováno na základě analýzy předložených textů.
- dílčí testy na základě domácí četby
- formální esej 2000-2500 slov TÉMATA PRO ZÁVĚREČNÝ ESEJ 1/ Možnosti a hranice pojmu „masová kultura“: kritická reflexe jeho aplikovatelnosti jako analytického nástroje (pokus o redefinici) Zadání: Pokus o redefinici pojmu „masová kultura“, provedený v návaznosti na kritickou reflexi samotného pojmu/slovního spojení (Jde o oxymóron? Proč ano, proč ne?) a zhodnocení jeho aplikovatelnosti jako analytického nástroje. 2/ Kritická reflexe základních východisek nebo vybraného východiska kritických teorií médií Zadání: Student se pokusí kriticky reflektovat jedno nebo více východisek kritických teorií médií, diskutovaných v průběhu kurzu – nastínit jeho možnosti a limity. 3/ Masová kultura jako obranný mechanismus Zadání: Student se pokusí identifikovat, popsat a vysvětlit působení masové kultury, respektive jejích konkrétních produktů v roli obranného mechanismu, který mají za úkol kompenzovat různé druhy poranění/ohrožení Já. 4/ Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu Zadání: Student se pokusí o rozbor vybraného produktu masové kultury na základě konceptů, které tvoří součást teorie narcismu; pokusí se demonstrovat na zvoleném produktu masové kultury distinktivní rysy a kategorie narcistní kultury tak, jak je definuje Ch. Lash, popřípadě G. Lipovetzky. 5/ Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou vybraného aspektu tzv. frankfurtské kritické teorie Zadání: Student se pokusí o rozbor vybraného produktu masové kultury optikou kritické teorie médií v užším smyslu slova, resp. konceptů, které do diskurzu o kultuře zavádí příslušní teoretici (např. kulturní průmysl, instrumentální racionalita atd.). 6/ Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie simulace a hyperreality. Zadání: Student vypracuje analýzu vybrané mediální události, mediálního textu nebo produktu masové kultury na základě kategorií Jeana Baudrillarda: hyperreality, simulace, simulakra (případně doplněných o koncepty jiných poststrukturalistů, vztahující se ke krizi reprezentace). 7/ Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie hegemonie. Zadání: Student se pokusí o rozbor vybraného produktu masové kultury na základě konceptů, které tvoří součást teorie hegemonie; pokusí se ukázat, jak daný produkt masové kultury může podporovat/podvracet dominantní ideologii (případně naznačit, o jakou ideologii jde – co je obsahem dominantní ideologie) a jak může přispívat k hegemonnímu dojednávání konsenzu nebo soulad narušovat. 8/ W. Benjamin, M. McLuhan, J. Baudrillard: názoroví protivníci nebo souběžci? Zadání: Student se na základě četby relevantní literatury pokusí identifikovat styčné plochy nebo body nesouladu mezi teorií W. Benjamina, M. McLuhana a J. Baudrillarda, a na tomto základě argumentovat ve prospěch tvrzení, že jsou autoři názorovými protivníky nebo souběžci. 9/ Nezamýšlené důsledky informatizace pozdněmoderních společností: případová studie Zadání: Student se pokusí formou případové studie (události, technologie) ilustrovat některý/některé z nezamýšlených důsledků informatizace pozdně moderních společností: tedy ukázat aspekty inverze bujení znaků (simulaker). 10/ Teoreticko – metodologická kritika kvantitativního monitoringu poslechovosti a čtenosti vycházející z teorie kulturního průmyslu. Zadání: Student využije data poskytovaná kontinuálním měřením čtenosti a poslechovosti (Mediaprojekt, Radioprojekt) a analytický software DATA ANALYZER (Median) a pokusí formou teoreoticko metodologické analýzy identifikovat slabiny daného měření a především jeho ne/zamýšlené funkce zvláště z pohledu mechanismů komodifikace, racionalizace a reifikace. Závěrečný esej - kritéria hodnocení: 1/ stylistická úroveň 2/ práce se zdroji - formální náležitosti (odkazy, citace, bibliografie) 3/ dodržení zadaného tématu a naplnění požadavků daného žánru 4/ využití dostupné literatury a datového kontextu 5/ logická výstavba textu 6/ korektní aplikace a interpretace použitých teoretických koncepcí 7/ závěrečné shrnutí – jasnost, konkrétnost 8/ originalita výkladu a celkový přínos základních zjištění Bodování eseje: 150b., 130b., 110b., 90b. (v případě nižšího zisku je třeba esej přepracovat) CELKOVÉ HODNOCENÍ: A=234-255 (105 testy+150 esej) B=218-233 C=202-217 D=186-201 E=160-185 (70 testy+90 esej)
Informace učitele


Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2000, podzim 2001, jaro 2002, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022.