PdDR_TPVM Teorie a praxe výukových metod

Pedagogická fakulta
podzim 2013
Rozsah
0/0/10. 7 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Josef Maňák, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Petr Najvar, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.
Institut výzkumu školního vzdělávání – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Marie Baráčková
Dodavatelské pracoviště: Institut výzkumu školního vzdělávání – Pedagogická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výukové metody mají dlouhou historii, ovšem také se stále inovují, zdokonalují a vznikají nové metody. Pečlivá práce učitele s výukovými metodami se promítá do jeho pedagogického mistrovství, proto záleží na výběru vhodných metod, případně na kombinaci výukových metod pro danou edukační situaci. Výukové metody mohou podstatně přispívat k rozvoji žákovské aktivity, samostatnosti a tvořivosti. Avšak jednostranné zdůrazňování výukových metod na úkor ostatních činitelů výuky může vést k tzv. metodikaření. Studenti porozumí teoretickým problémům výukových metod (které mají často interdisciplinární základ) a na základě osvojené teorie budou umět řešit praktické problémy metod výuky v praxi.
Osnova
  • Pojetí výukové metody v rámci pedagogické teorie a praxe. Výuková metoda a kurikulum. Vyučování a učení ve vztahu k výukové metodě. Instrumentárium výukových metod. Klasifikace výukových metod. Vztah výukové metody k ostatním didaktickým kategoriím. Klasické výukové metody. Aktivizující výukové metody. Komplexní výukové metody. Výukové metody a moderní technika (TV, počítač, e-learning). Učitelovo metodické mistrovství. Výběr výukových metod pro konkrétní situaci. Výukové metody v moderní škole.
Literatura
  • MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, 219 s. 148. ISBN 80-7315-039-5. info
Výukové metody
samostatná příprava, konzultace
Metody hodnocení
Typ zkoušky: ústní
Zkouška probíhá formou série konzultací. Na první konzultaci je formulováno zadání úkolu, jehož vypracování je podmínkou úspěšného složení zkoušky. Tento úkol vychází z tématu disertační práce a týká se problematiky výukových metod. Na druhé (případně třetí) konzultaci je diskutováno zpracování úkolu a jeho vliv na posun v práci na disertačním projektu.
Informace učitele
BRATSKÁ, H. Metódy aktívneho sociálného učenia a jich aplikácia. Bratislava, UK, 1992.
GRECMANOVÁ, H. et. al. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Aktivizující didaktické metody. Olomouc: UP, 1991.
HOUŠKA, T. Škola je hra. Praha 1993.
KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MAŇÁK, J. a kol. Alternativní metody a postupy. Brno: MU 1998.
MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1975.
VÁCLAVÍK, V. Učebné metódy. Bratislava: SPN, 1966.
VALENTA, J. Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Agentura STROM, 1998.
VRÁNA, S. Učební metody. Brno Praha: DK, 1938, 3. vyd.
SKALKOVÁ, J. Aktivita žáků ve výuce. Praha : SPN, 1971.
ZELINA, M. , ZELINOVÁ, M. Rozvoj tvorivosti dětí a mládeže. Bratislava : SPN, 1990.
Další komentáře
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, jaro 2012, podzim 2012, jaro 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016.