Příklad – určení délky skoku

Příkladem využití 2D analýzy záznamu je měření charakteristik dálkařského skoku – délka skoku, čas, rychlost letu ap. Pro odpočet plošných souřadnic je v tomto případě nutno provést kalibraci přímo na dráze – obr. 1. V uvedeném příkladu je změřena vzdálenost odrazového břevna od doskočiště 202 cm (x-ové souřadnice) a šířka dána parametry běžecké dráhy, tedy 1,2 m (y-ové souřadnice) – obr 2.

Přepočtem vzhledem ke kalibraci byla na monitoru změřena délka od doskočiště k břevnu 151 pixelů, což v reálu představuje 202 cm. Délka skoku byla 334 pixelů, což představuje 447 cm Oficiálně změřený výkon byl 450 cm.

Důležitým prvkem pro určení délky skoku je stanovení vlastního bodu, který se bude odečítat. Výhodným místem je např. místo kontaktu boty atletky s podložkou v okamžiku doteku s dráhou. Vzhledem k tomu, že při snímcích frekvence 25 snímků za sekundu není možné nalézt absolutně přesný okamžik, je snaha určit polohu co nejbližší k této poloze. Odečet bodu v konkrétním (shodném) okamžiku umožní doplnit analýzu o měření času. To je znázorněno na obrázku ze střihového programu Adobe Premiere – obr. 3 a 4. Je patrné, že doba trvání skoku je 19 snímků, což představuje 0,76 s (jeden snímek trvá 1/25 s, tj. 0,04 s).

Rychlost vypočteme podle vztahu v = s / t, v našem případě v = 4,5 / 0,76 = 5,92 m/s

Obr. 1 Kalibrace

Obr. 2 Měření

Obr. 3 Odečet časové informace

Obr. 4 Odečet časové informace