je svalová trubice, dlouhá asi 25–28cm o průměru asi 1,5cm. V předozadním směru je oploštělá a na průřezu má hvězdicovitý tvar. Ve výši 6. krčního obratle (C6) navazuje na hltan. Sestupuje zadním mezihrudím (mediastinum posterius) a po průchodu přes bránici jícnovým otvorem – hiatus oesophageus vyúsťuje do žaludku v místě česla – kardie – ostium cardiacum. Délka od řezáků ke kardii je asi 40 cm – důležitá znalost pro klinické vyšetření.
Svým průběhem se dělí na tři části:
Sliznice v jícnu tvoří v horních dvou třetinách epitel mnohovrstevný dlaždicový nerohovějící, v dolní jedné třetině je epitel žlázový. Ve slizničním vazivu jsou drobné žlázky – glandulae oesophageae, které produkují mucinózní sekret. Tomuto uspořádání odpovídá i svalovina.
V horních dvou třetinách je svalstvo příčně pruhované, v dolní třetině svalstvo hladké.
Svalovina má typické uspořádání – vnitřní cirkulární, spirálovitou a zevní podélnou – longitudinální vrstvu.
Na jícnu jsou tři fyziologická zúžení:
V krční a hrudní části pokrývá jícen, tak jako hltan, vazivová blána – tunica adventitia.
V břišní části je na povrchu jícnu serosa – pobřišnice – peritoneum. Jícen se podílí na polykání kontrakcí svaloviny od hltanu až po žaludek. Je to aktivní pochod, proto můžeme polykat i v poloze hlavou dolů. Pokud kontrakční vlna svaloviny jícnu postupuje opačným směrem, pak dochází k nevolnosti – nausea, dávení, až ke zvracení (vomitus).
Je z velkého množství kolemjdoucích tepen. V krční oblasti z dolní štítné tepny – a. thyroidea inferior, v hrudní oblasti z hrudní srdečnice – aorty thoracica a zadních mezižeberních tepen – aa. intercostales posteriores, a v břiní oblasti z levé žaludeční tepny – a. gastrica sinistra a levé dolní brániční tepny – a. phrenica inferior sinistra. Stejným směrem odtéká venozní krev. Motorickou inervaci zajišťuje bludný nerv – nervus vagus (N.X.).
Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041