Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Soustava trávicí (apparatus digestorius)

Úkolem trávicího ústrojí je příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování (tzv. trávení – digesce), vstřebávání štěpných produktů a odstraňování látek nepotřebných, nadbytečných nebo toxických, a to především játry do žluči nebo přímo epitelem tlustého střeva. Energie uvolněná přeměnou základních živin (sacharidů, tuků a bílkovin) obsažených v potravě udržuje základní životní funkce organismu. V potravě jsou dále obsaženy vitaminy, minerální látky, včetně stopových prvků. Dochází ke vstřebání i velkého množství vody (10–12 l) obsažené v potravě i v trávicích šťávách. Mechanické a chemické zpracování potravy je komplexní proces. Vylučování trávicích šťáv probíhá na základě nervově reflexních a fyzikálně chemických dějích, na kterých se podílí jednak nepodmíněné reflexy (přímý kontakt s přijímanou potravou nebo tráveninou) a podmíněné reflexy (přítomnost potravy v trávicím ústrojí není nezbytná – postačí jen smyslové podněty).

Trávicí ústrojí je tvořeno dvěma typy orgánů:

  • trávicí trubicí

    její délka je od ústního po řitní otvor 6,5–7,5 m Obrázek č. 1
  • žlázami

    a to uloženými buď přímo ve stěně trávicí trubice, nebo uloženými separovaně a svými vývody vyúsťující do trávicího traktu (slinné žlázy, příušní, podjazykové, podčelistní, dále slinivka břišní a játra).

Kapacita celého trávicího ústrojí je 6 litrů u muže a 5 litrů u ženy. Doba průchodu potravy trávicím ústrojím je 24–72 hodin v závislosti na požité potravě (nestravitelná vláknina – buničina, urychluje posun potravy do konečníku).

Stavba stěny trávicí trubice

Stěna trávicí trubice je tvořena čtyřmi hlavními vrstvami Obrázek č. 2

  • Sliznice tunica mucosa (mukóza)

    Vystýlá dutinovou stranu trávicí trubice. Její barva je růžová až červená a tvoří selektivní bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím organismu. Tvoří ji jednak epitel mnohovrstevný dlaždicovitý nerohovějící – lamina epithelialis. V místech, kde dochází ke značnému mechanickému působení na stěnu trávicí trubice (dutina ústní, ústní část hltanu, horní 2/3 jícnu, řitní ústí). Zbývající část sliznice tvoří epitel žlázový nebo resorbční. V některých úsecích trubice je povrch sliznice hladký (dutina ústní), jinde vytváří drobné výběžky – papillae, řasy – plicae, nebo klky – villi. Řasy a klky velmi zvětšují povrch sliznice. Pod epitelem je tenká vrstva slizničního vaziva (lamina propria mucosae), která obsahuje krevní a mízní vlásečnice, drobné slizniční žlázky, které se podílí na obranném – imunitním systému organismu. Dále zde jsou jemné nervové pleteně a roztroušené buňky hladké svaloviny (lamina muscularis mucosae), která napomáhá posunu tráveniny. Na povrchu sliznice jsou uloženy imunitní komplexy – imunoglobuliny IgA, IgE.
  • Podslizniční vazivo tunica submucosa

    Je tvořeno řídkým vazivem. Obsahuje tukové buňky, velké množství lymfoidních buněk, které působí jako ochrana proti pronikání virů a bakterií do vnitřního prostředí, dále větší cévy a nervové pleteně (autonomní nervy – plexus submucosus Meissneri).
  • Vrstva svalová tunica muscularis

    Je to nejmohutnější vrstva stěny trávicí trubice. Je tvořena až po dolní třetinu jícnu a při otvoru řitním svalovinou příčně pruhovanou viz anatomie pohybového aparátu – tkáň svalová, kterou ovládáme svojí vůlí, v ostatních částech trávicí trubice je svalovina hladká. Hladká svalovina je v převážné části tvořena dvěmi vrstvami:
    • vnitřní vrstvou kruhovou (stratum circulare) a 
    • zevní vrstvou podélnou (stratum longitudinale).
    Žaludek má ještě třetí svalovou vrstvu orientovanou šikmo (stratum obliquum). Hladká svalovina je motoricky inervována autonomními nervy (sympatikus a parasympatikus). Tyto nervy vytváří ve svalové vrstvě silnou nervovou pleteň – plexus myentericus Auerbachi – Auerbachova pleteň. Sympatická vlákna jsou doprovázena vlákny senzitivními. Parasympatikus většinou zrychluje peristaltiku – pohyb stěny trávící trubice, sympatikus má většinou opačný účinek. Hladká svalovina vykonává periodické, peristaltické pohyby.
    Kontrakce hladké svaloviny jsou dvojího typu:
    • tonický typ (v orgánech působících jako zásobník – žaludek, žlučník, tráčníky)
    • fázický typ (rytmický v orgánech, které slouží k transportu).
  • Povrchová zevní vrstva má dvojí charakter:
    1. podbřišnice – peritoneum, tunica serosaJe řídké vazivo pokrývající většinu orgánů trávicího ústrojí volně uložených, zavěšených, v dutině břišní. Má velkou vstřebávací – resorbční plochu (cca 2m2), proto je zánět pobřišnice velmi nebezpečný. Má význam pro imunologii.
    2. adventitia – řídké vazivo u orgánů srostlých s okolím (hltan, jícen, část konečníku).
Pozn.: v případě poruchy pohybu střev po delší dobu, dochází k poruše neprůchodnosti stěny vůči bakteriím a bakterie spontánně pronikají stěnou břišní do krve a vzniká tak bakteriémie až septikémie. Pohyb střeva je důležitý ochranný faktor.

Orgány trávicího ústrojí

Na trávící soustavě můžeme rozlišit tyto hlavní části:

  • Hlavová část

    • dutina ústní – cavitas oris

      Obrázek č. 3. Zde se potrava mechanicky rozmělní a promísí se slinami, které produkují slinné žlázy (glandulae salivariae). Uplatňuje se i při fonaci – mluvení, zpěv apod.
      Začíná otvorem ústním – rima oris. Dělí se na předsíň dutiny ústní – vestibulum oris, a na vlastní dutinu ústní – cavitas oris propria. Dutinu ústní vzadu ohraničuje zúžené místo – isthmus faucium. Rozmělněné sousto je posunováno do
    • hltanu – pharynx

  • Hrudní část

    • jícen – oesophagus

      který leží v zadním mezihrudí – mediastinum, a po průchodu přes bránici ústí do
  • Břišní a pánevní část

    • žaludku – gaster (ventriculus)

      zde mechanickým a chemickým zpracováním vzniká trávenina – chymus, která pokračuje do
    • tenkého střeva – intestinum tenue

      kde dochází ke vstřebávání živin.
      Tenké střevo se dělí na tři úseky:
      • dvanáctník – duodenum
      • lačník – jejunum
      • kyčelník – ileum
      Trávenina pokračuje do
    • tlustého střeva – intestinum crassum

      ve kterém se dokončí trávení, vstřebávání a vznikají odpadové látky, které přes
    • konečník – rectum

      vycházejí z těla ven. K trávící trubici se vážou žlázy uložené buď přímo ve stěně trávící trubice (ve sliznici tváří – glandulae buccales, rtů – glandulae labiales, dásní – glandulae molares et gingivales, patra – glandulae palatinae, jazyka – glandulae linguales) nebo svými vývody vyúsťují do trávicího traktu – velké slinné žlázy (příušní – glandulae parotidae, podjazykové – glandulae sublinguales, podčelistní glandulae submandibulares), dále játra – hepar a slinivka břišní – pancreas.
  • Žlázy ve vztahu k trávicí soustavě

    • Slinivka břišní – pankreas

    • Játra – hepar

    • Žlučník – vesica fellea

    • Slezina – splen, lien

Obrázky ke kapitole: Soustava trávicí (apparatus digestorius)
Přehled trávících orgánů - apparatus digestorius
Obr. 1
Přehled trávících orgánů
(apparatus digestorius)
Stavba stěny trávící trubice
Obr. 2
Stavba stěny trávící trubice
 
Dutina ústní - cavitas oris
Obr. 3
Dutina ústní
(cavitas oris)
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2013

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041