Ve snaze popsat strukturu dnešní společnosti vyčnívá práce Manuela Castellse^[8], který staví do popředí sítě jako dominující princip formující soudobou společnost. Východiskem je zde pozorování, že technologický rozvoj v dopravě a komunikačních technologiích usnadnil navazování sociálních vazeb na delší vzdálenosti a přispěl tak k integraci (síťování) jednotlivců a institucí.

Takto propojené a globální prostředí usnadňuje i konkurenci v globálním měřítku vyvíjí tlak na flexibilitu a schopnost kooperace zúčastněných hráčů. Hierarchická struktura s centrálním řízením nadnárodních korporací charakteristická pro industriální éru potřebnou flexibilitu postrádá a je proto dnes nahrazena decentralizovanou, více horizontální strukturou vzájemně kooperujících částí. Konkurenceschopná a úspěšná společnost je tedy podmíněna rozvojem technologií a inovací, flexibilní a kvalifikovanou pracovní silou a síťovou organizační strukturou.

Pro uchopení sítí na společenské úrovni lze využít pojmu sociálního kapitálu. Sociální kapitál vyjadřuje hodnotu lidských vztahů v sociálních skupinách: rodinných vztahů, přátelství, pracovních vztahů, společných zájmů atd. Tyto vztahy vytvářejí sociální síť se složitou strukturou; vyskytují se v ní skupiny hustě propojené silnými vazbami (např. rodina či okruhy přátelé) a současně řídké slabé vazby (známosti, obchodní partnerství).Jsou to však slabé vazby, které zprostředkovávají výměnu informací mezi jinak oddělenými hustě propojenými skupinami a které tedy významně přispívají k sociálnímu kapitálu jedince.^[9] Takovýto sociální kapitál tedy znamená přístup k informacím z různých sociálních skupin a usnadňuje například orientaci na trhu práce, nebo zvyšuje ekonomickou hodnotu jedince jakožto zprostředkovatele spolupráce mezi jinak oddělenými skupinami. Jsou to právě slabé vazby, jejichž navazování a zejména udržování moderní komunikační technologie usnadňují.

Nejnovějším fenoménem síťové společnosti je vznik online komunit postavených na webových sociálních softwarových platformách. Tato prostředí umožňují vznik a udržování celých skupin na rozdíl například od emailu či telefonu.

Na závěr je nutné doplnit problém společenského vyloučení a nových nerovností, které sebou společnost sítí nese. Jedinci bez přístupu k potřebným technologiím a příležitostem navazovat cenné společenské vazby ztrácejí možnost budovat cenný sociální kapitál, což výrazně omezuje jejich šance na uplatnění na trhu práce postaveném na síťových vazbách.