Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Kvasinky (metodický list pro učitele)

upraveno podle DP M. Plchové, 2003


Doporučení laboratorní práce
Věk od 6. třídy
Trvání 30–45 minut
Organizace individuální práce, popřípadě práce ve dvojicích (dle počtu mikroskopů a pomůcek)

Cíl

Pozorovat jednobuněčné organismy, kvasinky, které patří mezi houby. Vyrobit mikroskopický preparát, pozorovat. Uvědomit si, že kvasinky nejsou zelené. Seznámit se s jejich způsobem rozmnožování, s pučením. Zjistit, za jakých podmínek k němu dochází a k čemu se pučení kvasinek využívá.

Materiál a pomůcky

K prvnímu úkolu budeme potřebovat droždí a sklenici s vodou. Rozpustíme trochu droždí ve vodě.

Pučící kvasinky pivní (Saccharomyces cerevisiae) je třeba si napěstovat tak hodinu předem. Ve vlažné vodě rozpustíme trochu droždí a přidáme cukr (nebo můžeme droždí rozmíchat v ovocné šťávě). Necháme stát v teple. Že máme ve sklenici pučící kvasinky, poznáme podle přítomnosti bublinek oxidu uhličitého v roztoku.

Teoretický úvod

Buňka jednobuněčných hub se liší od buněk rostlinných i živočišných. Má buněčnou stěnu jako rostlinná buňka, chybí jí však chloroplasty. Není tedy schopna fotosyntézy.

Nejvýznamnější jednobuněčné houby jsou kvasinky. Žijí v půdě, na plodech, na těle i uvnitř těla rostlin, zvířat a člověka. Název kvasinky prozrazuje jejich vztah ke kvasným procesům. Kvašení patří k rozkladným procesům a kvasinky jsou tedy jako bakterie reducenti (rozkladači). Nejčastěji vyvolávají alkoholové kvašení cukerných roztoků za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu. Kvasinky se velmi rychle rozmnožují pučením.

Kvasinka pivní zkvašuje sladový cukr z ječmene při výrobě piva. Kvasinky se využívají i při výrobě kefíru, vitaminů skupiny B a bílkovin.

Kvasnice (droždí) jsou směsí kvasinek (nejčastěji pivních) a mouky. Rozmícháme-li kvasnice ve vodě nebo mléce a přidáme-li je do sladkého těsta, kvasinky se rychle rozmnoží. Začnou štěpit cukry, uvolňuje se oxid uhličitý (jako při dýchání), zvětšuje se objem těsta, které kyne. Vznikají v něm dutinky, které můžeme pozorovat i po upečení.

Kvasinka vinná zkvašuje za nepřístupu vzduchu šťávy z bobulí vinné révy na víno.

Poznámky

Je dobré před zahájením práce nakreslit na tabuli a vysvětlit žákům proces pučení.

Náměty

V 9. třídě, kdy se žáci seznamují s organickou chemií, se dá kvašení zaznamenat i rovnicí. Kvasinky obsahují enzymy zkvašující cukry na alkohol za nepřítomnosti O2.

C6H12O6 → 2CH3CH2OH + 2CO2

cukr (glukóza) → alkohol (ethanol) + oxid uhličitý

Důkaz vzniku CO2 při kvašení: Použijeme širší nádobku s dostatkem místa nad hladinou. Připravíme si směs (voda, cukr, špetka droždí) a zamícháme. Nádobku se směsí postavíme na teplé místo, necháme stát několik hodin. Potom před žáky vsuneme do nádoby hořící třísku. Necháme žáky uvažovat a vysvětlit pozorované jevy.

Máme-li k dispozici příslušné chemické vybavení (pomůcky, chemikálie), můžeme provést i tyto další dva pokusy.

Vitální test: Živé buňky mají membránu polopropustnou, nepropouští barvivo (mírně). Odumřelé jsou zcela propustné pro barvivo. Kapku suspenze z droždí smícháme s kapkou methylenové modři, kápneme na sklíčko a vyrobíme preparát. Mrtvé muňky budou modré, živé bledé.

Důkaz vzniku CO2 při kvašení: Ve skleněné baňce rozpustíme ve 200 ml H2O, 20 g cukru a 10 g kvasnic. Baňku uzavřeme zátkou se dvěma otvory. Do jednoho dáme teploměr, do druhého ohnutou trubičku, která povede do promývačky s 50 ml vápenné vody Ca(OH)2. Baňku zahříváme na vodní lázni (kamnech) na 30° C (ne 40° C). V roztoku cukru vznikají bublinky CO2, plyn uniká do promývačky a ve vápenné vodě se tvoří sraženina CaCO3. Kvašení probíhá za nepřítomnosti vzduchu, roztok cukru s kvasinkami kvasí a vzniká CO2.

Janderová B., 1995
Janderová B., 1995
Baer, H. W., 1968
Baer, H. W., 1968

Doporučené zvětšení: 15×20


Zhodnocení vlastní práce

Obtížnost úlohy, porozumění

Žáci úloze snadno porozuměli.

Problémy při práci

Občas se pletly kádinky s kvasinkami a pučícími kvasinkami. Je dobré, je před začátkem práce popsat. Pučící kvasinky je třeba pozorovat při větším zvětšení (připravila jsem si preparát a použila lepší mikroskop).

Zájem dětí

Úkol žáky bavil.

Zhodnocení laboratorních listů

Odevzdáno mi bylo 20 vypracovaných laboratorních listů. Z toho bych 13 označila známkou 1 a 7 známkou 2.

Nejčastější chyby

  1. Někteří žáci zapomněli v závěru napsat, že pivní kvasinky potřebují pro svůj růst a vývoj hlavně cukr.

Použitá literatura pro tvorbu laboratorního listu

  1. Černík V. a kol., 1999
  2. Dobroruka L. J. a kol., 1997
  3. Kočárek E., 1998
  4. Havlík I., 1998
  5. Maleninský M. Škoda B., 1997
  6. Baer, H. W., 1968
  7. Jurčák J. a kol., 1997a
  8. Jelínek J. & Zicháček V., 1996b
  9. Lenochová M. a kol., 1984
  10. Molisch H., Biebl R., 1975
  11. Cuker P., 1971
  12. Janderová B., 1995

Materiály k nakopírování

Laboratorní práce: Pozorování kvasinek pivních

Zde je k nahlédnutí laboratorní list k tématu:



Pokud se nezobrazí prohlížeč s náhledem laboratorního listu, ale pouze prázdná oblast, je třeba nainstalovat FlashPlayer 10 nebo vyšší



Prezentace ve formátu PDF (Adobe Acrobat)
Prezentace ve formátu DOC (MO Word)

doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. |
Katedra biologie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Pedagogické fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.