upraveno podle DP M. Plchové, 2003
Doporučení | laboratorní práce |
Věk | od 6. třídy |
Trvání | 30–45 minut |
Organizace | individuální práce, popřípadě práce ve dvojicích (dle počtu mikroskopů a pomůcek) |
Podívat se na jednobuněčnou zelenou řasu. Vyrobit mikroskopický preparát, pozorovat jej a nakreslit. Umět popsat stavbu buňky (buněčná stěna, buněčná membrána, cytoplazma, jádro, chloroplast). Vědět, že v chloroplastech je zelené barvivo chlorofyl (zeleň listová), které využívá rostlina při fotosyntéze
Zrněnku obecnou (Pleurococcus vulgaris) můžeme najít jako zelené povlaky na kamenech, na kůře stromů, v každém ročním období. Kameny nasbíráme nebo uloupneme kousky kůry s tímto zeleným povlakem.
Zrněnka je jednobuněčná řasa. Žije na skalách nebo borce stromů, kde vytváří zelené povlaky. Tyto povlaky můžeme pozorovat v každém ročním období. Najdeme ji v lese, na zahradách, ale i v městském prostředí. Jejímu drobnému tělu říkáme stélka. Pouhým okem nedokážeme tělo zrněnky rozlišit, musíme ho pozorovat pod mikroskopem.
Zrněnka se vyživuje jako všechny zelené rostliny: Z okolního prostředí přijímá vodu a oxid uhličitý. Z nich vlivem slunečního záření za přítomnosti zeleně listové vzniká v těle zrněnky cukr a do okolního prostředí se uvolňuje kyslík. Tomuto ději říkáme fotosyntéza. Fotosyntéza probíhá jedině na světle a zrněnka tak získává látky bohaté na energii. Rozkladem cukru naopak zrněnka uvolňuje energii stále potřebnou ke svému životu. Tomuto rozkladu říkáme dýchání. Potřebuje k němu kyslík a naopak do okolí uvolňuje oxid uhličitý.
Kromě výživy a dýchání buňka zrněnky postupně roste a vyvíjí se. Dospělé buňky se množí. Z jedné buňky mateřské vznikají dělením buňky dceřinné.
Doporučené zvětšení: 15 × 20
Před vlastním pozorováním je vhodné nakreslit zrněnku na tabuli nebo ji ukázat na nástěnném obrazu (meotaru).
Pokud máme dostatek času, mohou žáci zkoumat zelený povlak na kůrách různých druhů stromů a přesvědčit se, že se jedná vždy o tu stejnou řasu, zrněnku.
Snadná úloha, žáci ji bez obtíží porozuměli.
Přesto, že to byla jedna z prvních laboratorních prací, kterou žáci dělali, vedli si dobře. U některých mikroskopů nefungovalo největší zvětšení. Naštěstí škola má i dva mikroskopy s větším zvětšením, než mají mikroskopy žákovské, a tak se děti mohly podívat i na mnou vyrobený preparát.
Myslím, že žáci pracovali se zájmem.
Zde je k nahlédnutí laboratorní list k tématu:
Pokud se nezobrazí prohlížeč s náhledem laboratorního listu, ale pouze prázdná oblast, je třeba nainstalovat FlashPlayer 10 nebo vyšší
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.