upraveno podle DP M. Plchové, 2003
Doporučení | laboratorní práce nebo přírodopisné semináře, praktika, kroužky |
Věk | od 6. třídy |
Trvání | 30–45 minut |
Organizace | individuální práce, popřípadě práce ve dvojicích (dle počtu mikroskopů a pomůcek) |
Prohlédnout si jednobuněčné řasy rozsivky. Uvědomit si, že na rozdíl od ostatních jednobuněčných řas mají rozsivky pravidelný, jasně ohraničený tvar, což způsobuje pevná, křemičitá schránka.
Rozsivky (třída Bacillariophyceae) tvoří hnědavý slizovitý povlak na kamenech nebo na rostlinách z rybníka, potoka, řeky. Můžeme je najít i na kamenech, ponořeném dřevě či rostlinách v akváriu.
Stačí, když si žáci seškrábnou preparační jehlou trochu tohoto slizu do kapky vody na podložní sklíčko a mohou pozorovat.
Rozsivky jsou jedny z našich nejběžnějších hnědých řas (mají ve svých buňkách spolu s chlorofylem ještě hnědá barviva). Jsou jednobuněčné a jejich tělo je chráněno křemičitou schránkou. Schránka trochu připomíná dvoudílnou krabičku, jejíž obě části do sebe zapadají (jako dno a víko krabičky). Na povrchu schránky bývají pravidelné rýhy, štěrbiny nebo otvůrky. Rozsivky se množí dělením, při kterém vznikají 2 dceřinné buňky. Každá dceřinná buňka má bezprostředně po dělení jen jednu misku, druhou vytvoří později. Příležitostně dochází i k pohlavnímu rozmnožování.
Většina rozsivek zvolna leze po dně stojatých vod, tvoří i slizovité povlaky na kamenech, často je najdeme i v lesních tůňkách a loužích. Žijí samostatně nebo v koloniích. Nacházejí se i v mořích, často v ohromném množství. Jsou součástí planktonu. Když uhynou, jejich schránky klesají na dno, usazují se v silných vrstvách a časem se přemění na křemité horniny. Takové horniny tvořené schránkami mrtvých rozsivek najdeme i u nás (Františkovy Lázně, Borovany). Jsou důkazem, že kdysi dávno bylo v místech naší republiky moře. Hornině se říká křemelina a používá se třeba na výrobu skla, filtrů, izolačních materiálů, dynamitu, na leštění čoček v optice apod.
V jednom preparátu může být plno nejrůznějších druhů rozsivek.
Můžeme během laboratorní práce proměnit tabuli v poznávací klíč. Žáci mohou kreslit různé tvary rozsivek, které ve svém preparátu najdou a pak je společně s vyučujícím pomocí literatury určit.
Doporučené zvětšení: 15×20
Žáci úloze snadno porozuměli.
Rozsivky jsem našla na listech z akvária. Protože jsem měla listů málo, sama jsem žákům pomocí preparační jehly seškrábla sliz z listů do kapky vody. Když jsem si tuto laboratorní práci předem zkoušela, našla jsem plno druhů rozsivek, plno rozmanitých tvarů. S žáky se nám podařilo bohužel najít jen jehličku (Synedra ulna).
Úkol žáky bavil.
Zde je k nahlédnutí laboratorní list k tématu:
Pokud se nezobrazí prohlížeč s náhledem laboratorního listu, ale pouze prázdná oblast, je třeba nainstalovat FlashPlayer 10 nebo vyšší
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.