Při průpravných pohybových hrách se zaměřením na vytvoření modelového utkání v basketbale využíváme herních činností jednotlivce. Věnujeme se především zdokonalení uvolnění hráče bez míče a s míčem, vedení míče, krytí hráče bez míče a s míčem a taktickému myšlení družstva.
V této části uvádíme průpravné pohybové hry s názvem: Pokládaná, Fotbal s driblinkem, Nepřátelské území, Záchranka a Ruční fotbal.
Cíl: | Nácvik herních činností jednotlivce |
Pomůcky: | Basketbalový míč |
Místo: | Tělocvična, basketbalové hřiště |
Zaměření: | Rozvoj taktického myšlení |
Věk: | 15–18 let |
Na počátku průpravné pohybové hry rozdělíme hráče do dvou družstev. Družstva od sebe barevně odlišíme. Doporučujeme družstva po pěti hráčích, maximálně po deseti hráčích, což určíme dle věku a výkonnosti hráčů. Čím mladší hráči, tím víc jich může hrát v jednom družstvu. Hra probíhá na basketbalovém hřišti, kdy proti sobě nastoupí dvě družstva, která mají za cíl položit míč na koncovou čáru hřiště pouze pomocí přihrávek. Můžeme hrát do určitého počtu bodů či na předem určený čas. Bod pro tým je při každém položení míče na koncovou čáru hřiště. Hra začíná rozskokem, kdy družstvo, které získalo míč, se snaží pomocí přihrávek přibližovat ke koncové čáře tak, aby mohlo položit míč (obr. 36).
Dodržujeme pravidla basketbalu, mimo pravidla o driblinku. Při této hře se nesmí driblovat. Hráči s míčem mohou udělat pouze dva kroky, hráči bez míče nejsou omezeni v pohybu. Žádné hrubosti ani držení soupeře není dovoleno. Při porušení pravidel získává míč druhé družstvo. Vítězí družstvo, které získalo více bodů v průběhu hry. Míč se musí opravdu položit na koncovou čáru, nejen hodit daným směrem. Zdůrazníme dětem nabíhání do volného prostoru a chytání míče do dvou rukou.
Cíl: | Nácvik herních činností jednotlivce |
Pomůcky: | Basketbalové míče a jeden fotbalový míč |
Místo: | Tělocvična, basketbalové hřiště |
Zaměření: | Rozvoj taktického myšlení |
Věk: | 15–18 let |
Na počátku pohybové průpravné hry rozdělíme hráče do dvou družstev. Družstva od sebe barevně odlišíme. Doporučujeme družstva po pěti až deseti hráčích, což určíme dle věku a výkonnosti hráčů. Čím mladší hráči, tím víc jich může hrát v jednom družstvu. Hra probíhá na basketbalovém hřišti, kdy proti sobě nastoupí dvě družstva, která mají za cíl dát gól. Hráči po celou dobu hry musí driblovat a u toho současně hrát fotbal. Můžeme hrát do určitého počtu gólů či na předem určený čas. Hra začíná vhozením fotbalového míče do hřiště. Vítězí družstvo, které dalo více gólů v průběhu hry (obr. 37).
Dodržujeme pravidla fotbalu, částečně i basketbalová pravidla o driblinku. Při této hře se musí po celou dobu driblovat, i když hráč kope do fotbalového míče. Neustále musí mít hráči driblink pod kontrolou. Často se stává, že hráči drží míč v rukou a současně kopou do míče – v takovém případě získává míč soupeř. Jedno z důležitých pravidel je, že na hřišti nejsou brankáři, z důvodu atraktivnosti hry. Žádný hráč nesmí chytit fotbalový míč do rukou, jinak dochází k penaltě. Penalta se kope přes celé basketbalové hřiště do prázdné branky, ale opět hráč kope do míče s driblinkem. Žádné hrubosti ani držení soupeře není dovoleno. Při porušení pravidel získává míč druhé družstvo. Zdůrazníme dětem nabíhání do volného prostoru a sledování fotbalového míče.
Cíl: | Nácvik herních činností jednotlivce, především uvolnění hráče bez míče a nácvik obranného pohybu |
Pomůcky: | Čtyři kužele, čtyři švihadla |
Místo: | Tělocvična, basketbalové hřiště |
Zaměření: | Rozvoj taktického myšlení |
Věk: | 10–15 let |
Na počátku pohybové průpravné hry rozdělíme hráče do dvou družstev. Družstva od sebe barevně odlišíme. Doporučujeme družstva po šesti až dvanácti hráčích, což určíme dle věku a výkonnosti hráčů. Čím mladší hráči, tím více jich může hrát v jednom družstvu. Každé družstvo je na jedné polovině basketbalového hřiště, polovina hráčů z družstva jsou útočníci a druhá polovina obránci, záleží na taktice týmu. Na každé polovině hřiště se nachází dva hrady (kužel ohraničený švihadlem), které si družstvo musí hlídat před nájezdem soupeře. Útočníci z každého družstva mají za úkol běžet na soupeřovu polovinu a dotknout se jejich hradu, jen se jich po cestě nesmí soupeř dotekem vrátit. Obránci mají za úkol hlídat hrad a dotekem vracet útočníky ze soupeřova družstva. Pokud je útočník chycen, musí se vrátit na svou polovinu hřiště, a pak následně může znovu zaútočit. Vítězí družstvo, které získalo více bodu za vnik do nepřátelské území, tedy za dotyk hradu (obr. 38).
Hra je omezena předem určeným časem, nebo určitým počtem získaných bodů pro celý tým. Obránci nesmí stát či běhat do území ohraničeného švihadlem, aby útočníci měli prostor pro vniknutí na nepřátelské území. Jde o spolupráci celého týmu, jak obrany, tak útoku. Pro tuto hru je vhodné využít dvou trenérů k posouzení zisku bodů. Hrady jsou na hracím území poměrně daleko od sebe, a tak je lepší když jeden trenér počítá body pouze pro jeden tým. Je nutno vystřídat hráče útočníky a obránce v jednom týmu, tak aby si vyzkoušeli obě role.
Cíl: | Nácvik herních činností jednotlivce, především uvolnění hráče bez míče a přihrávky |
Pomůcky: | volejbalový míč |
Místo: | Tělocvična, hřiště |
Zaměření: | Rozvoj rychlosti a obratnosti |
Věk: | 10–15 let |
Na počátku pohybové průpravné hry vymezíme hrací prostor, dle možností, počtu a úrovně dovedností hráčů. Každý hráč hraje sám a proti všem. Do vymezeného prostoru trenér vhodí jeden volejbalový míč a tím hra začíná. Hráč, který se zmocní míče, má za úkol vybít soupeře zásahem od prsou dolů (obr. 39a). Vybitý hráč zvedne ruku (tím je chráněn před ostatními) a odchází ze hry na určené místo, za hrací pole chytat míče. Vybitý hráč si pamatuje, kdo ho vybil. Platí jednoduché pravidlo. Zpět do hry mohou hráči až tehdy, když je vyřazen ten hráč, co je vybil (obr. 39b). Vyhrává hráč, který vybije všechny své soupeře nebo vybil nejvíce hráčů.
Pokud hráč míč chytí, není vybit. Zásah odrazem od země či stěny je neplatný. Hráči bez míče se volně pohybují po hrací ploše. Hráč s míčem smí udělat pouze dva kroky, to je určeno dle velikosti hrací plochy. Hru lze omezit i časem. Vybití hráči jsou zapojeni do hry tím, že sledují, volají jména těch, kteří je vybili a chytají míče za hracím polem.
Cíl: | Nácvik herních činností jednotlivce |
Pomůcky: | Fotbalový míč (basketbalový, volejbalový) |
Místo: | Tělocvična, basketbalové hřiště |
Zaměření: | Rozvoj taktického myšlení |
Věk: | 5–10 let |
Na počátku pohybové průpravné hry rozdělíme hráče do dvou družstev a barevně je od sebe odlišíme. Doporučujeme družstva po pěti až deseti hráčích, což určíme dle věku a výkonnosti hráčů. Čím mladší hráči, tím více jich může hrát v jednom družstvu. Hra probíhá na basketbalovém hřišti, kdy proti sobě nastoupí dvě družstva, která mají za cíl dopravit míč do branky soupeře za pomocí rukou. Hráči si v týmu přihrávají pomocí kutálení míče. Hru můžeme hrát do určitého počtu gólů či na předem určený časový limit. Hra začíná vhozením míče do hřiště. Vítězí družstvo, které dalo více gólů v průběhu hry (obr. 40).
Dodržujeme pravidla fotbalu s jediným rozdílem, že se nehraje nohama, ale pouze rukama. Hráči nesmějí chytat míč do dvou rukou, smí hrát pouze jednou rukou, ale mohou si přihrávat z ruky na ruku či jinému spoluhráči. Hráči nemohou při chytání míče sedět či ležet, mohou být ve sníženém postoji. Při porušení pravidel získává míč druhé družstvo. Do míče hráči v žádném případě nesmí kopat, při tomto přestupku dochází k penaltě. Penalta se kutálí z půlící čáry basketbalového hřiště do prázdné branky. Žádné hrubosti ani držení soupeře není dovoleno. Zdůrazníme dětem nabíhání do volného prostoru a sledování fotbalového míče.
Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041