Analýza chyb

Velmi citlivé optické čidlo, jímž SCATT disponuje, umožňuje zachytit a zobrazit i ty nejmenší pohyby hlavně, které pouhým okem nejsme schopni spatřit. Z tohoto důvodu je SCATT výborná pomůcka právě pro analýzu chyb a jejich následné odstraňování. Při hledání chyb u střelby nemůžeme vycházet pouze z jednoho parametru – funkce programu, ale je třeba uvést si do spojitosti více parametrů k dosažení co možná nejpřesnější diagnostiky. Znalosti správné metodiky střelby (poloha, dýchání, míření, spouštění) jsou základním předpokladem pro diagnostikování střeleckých chyb.

Neustále zvyšující se nároky na výkon nutí biatlonisty zrychlovat střelecké položky. Ze zrychlování výstřelů pramení většina chyb při střelbě. Největším problémem se zdá nedostatečná automatizace střeleckých dovedností v závodním zatížení. Při jedné střelecké položce lze vyprodukovat obrovské množství chyb. V této podkapitole si diagnostikujeme pouze ty základní, které by měl být schopný sportovec odhalit.

Při diagnostikování musíme brát v úvahu všechny proměnné parametry při každém jednotlivém výstřelu. Každá základní chyba má svá vodítka, která při určité zkušenosti můžeme při analyzování chyb zpozorovat. Nelze předložit obecný návod, ale pouze nasměrovat, jakými parametry se při hledání konkrétní chyby zabývat. Jako poslední věc, kterou je nutné před samotnou diagnostikou uvést, je ta, že SCATT provádí grafické znázornění výstřelu na terči pouze na základě složitých algoritmů, které se dají ovlivňovat nastavením programu. Nemůžeme se proto spoléhat na vyobrazení výstřelu v terči na 100%. Co nás především zajímá, je dráha pohybu hlavně, kterou nelze ovlivnit nastavením programu.

Dráha najetí se zaznamenává v terči do křivek. Křivka je složena ze čtyř barev, které na sebe navazují. Podle barvy křivky můžeme odhadovat, v jakém bodě se na časové přímce před výstřelem nacházíme. Barvy křivky jsou určeny výchozím nastavením programu (můžeme je však v nastavení programu změnit).

Zelená: časový interval déle než 1s před výstřelem
Žlutá: časový interval 1–0,2s před výstřelem
Modrá: časový interval 0,2–0,0s před výstřelem (0,0s na časové ose = moment výstřelu)
Červená: časový interval po výstřelu

nahoru

Poloha – odcházení zbraně do stran

Velmi častá chyba především u začínajících biatlonistů mladšího věku. Je způsobena nedostatečným zautomatizováním stejného provedení zaujímání polohy. Chyb v poloze může být celá řada – pramení od špatného seřízení pažby a upínacích řemenů, až po různá vytočení těla do nepřirozených poloh a směrů, odlišné uchopení zbraně, položení loktů. Výčet chyb je mnohem větší, ale naším cílem je především diagnostikování špatné polohy pomocí SCATTu. Při diagnostice bychom měli využívat jak grafické vyobrazení na trenažeru, tak především i vizuální kontrolu střelce. Kombinací těchto dvou analyzátorů dostaneme přesnější pohled na výsledek. Pro diagnostiku polohy tedy používáme:

Vizuální kontrolu biatlonisty – osy těla a končetin, položení loktů, hlavy, vytočení zbraně.
Grafické promítnutí dráhy najetí pomocí programu SCATT.

Postup: viz podkapitola Diagnostika klidové střelby

nahoru

Dýchání – špatně provedený výdech

Chyby spojené s dýcháním, tzv. výdechové chyby, se ve většině případů projevují při větších intenzitách zatížení oproti klidové střelbě. Vyšší intenzity zatížení způsobují vyšší nároky těla na přísun kyslíku, čímž se zvedá dechový objem oproti klidovým hodnotám. Dechová frekvence se zvyšuje až na 40 dechů za minutu. Chyby spojené s výdechem můžeme pomocí SCATTu diagnostikovat i u klidové střelby. Při střelbě po zátěži jsou tyto chyby rozpoznatelné daleko více.

Jedná se o výstřely, které biatlonista spustí příliš brzo (nedostatečné množství vydechnutého vzduchu z plic) nebo které naopak spustí později (objem vzduchu, který vydechne z plic, je větší, než bylo třeba). V biatlonové terminologii používáme termíny:

nedodechnuté rány: zbraň nestačí vystoupat s výdechem do požadované výšky terče,
předechnuté rány: výstřely končící nad terčem.

Na první videoukázce je třetí a pátá rána nedodechnutá. Můžeme vidět, že je rána spuštěná dříve, než je třeba. Tuhle chybu můžeme zjistit i z grafu Distance, kdy křivka nevystoupá až ke středovému zásahu. Na druhé videoukázce můžeme vidět předechnutý druhý a čtvrtý výstřel. Na třetí ukázce vidíme rány tzv. puštěné za jízdy, což znamená, že biatlonista nezatají dech a z plic mu stále proudí vzduch, který má za následek stálé stoupání hlavně.

Porovnání správně a špatně provedeného výdechu (viz Obr. 85 a Obr. 86):

Obr. 85 Nedostatečný výdech

Obr. 86 Správně provedený výdech

nahoru

Míření – kompenzovaní špatně vypracovaného výstřelu

K přesně umístěnému výstřelu patří jeho správně vypracovaný postup. Pokud máme správně zaujatou střeleckou polohu, pravděpodobnost správného najetí do středu terče je větší, a tím se zvyšuje i šance lepšího zásahu. Ke správnému najetí do terče nám pomáhá oko, které má po celou dobu najíždění tendenci centrovat a vystřeďovat. Jak bylo zmíněno v podkapitole Biatlonová střelba, snažíme se vést hlaveň při výdechu pouze ve vertikální rovině. Na obrázku je ideální směr najetí znázorněn modrou linkou (viz Obr. 87).

Obr. 87 Dráha najetí při střelbě vleže

Dráhu najetí je třeba u biatlonistů kontrolovat při každém výstřelu. Především u začínajících biatlonistů je to jedna ze základních věcí, kterou učíme. Ve videoukázce je zachycena špatně najetá rána (od čtyř hodin). U většiny špatně najetých ran mají biatlonisté tendenci tzv. dotlačit rány do terče ze strany. Správné zareagování na chybu by mělo být odložení rány a její nové vypracování se správným najetím od šesti hodin. Rány, které jsou tlačeny do terče ze strany, většinou končí mimo terč a označujeme je jako tzv. přetlačené.

nahoru

Spouštění – špatně namáčknutá rána, pozdě spuštěná rána

O technice spouštění jsme již pojednávali v podkapitole Spouštění. SCATT nám velmi dobře slouží k analyzování chyb spojených se spuštěním rány. Stěžejní je včasné namáčknutí spouště nebo plynulé zvyšování tlaku na spoušť (viz podkapitola Druhy spouštění). Dojde-li k odskočení zásahu v důsledku nedostatečného namáčknutí nebo pozdního spuštění, hovoříme o tzv. stržené ráně (viz Obr. 88). Nejčastěji se rány strhávají vpravo, a to kvůli příliš prudkému zmáčknutí spouště (v případě praváka). Jak již bylo několikrát řečeno, spouštění se odvíjí od zvládnutí předchozích technik, nelze tedy označovat takovéto rány čistě za chybu spuštění.

Obr. 88 Stržené rány

Při střelbě na trenažeru SCATT mějme neustále na paměti, že jde o program a konečný zásah je výsledkem výpočtu. Občas se stane, že zásah výrazně odskočí a nemusí to být chyba střelce.