Zapojení suché přípravy do tréninkových plánů je stále častější u mnoha kondičních i závodních plavců. Jako výhodné se jeví zvláště u závodníků na krátkých tratích, kde i desetina sekundy může ovlivnit výsledek (Williams, 2017). Vědecké výzkumy ukazují, že existuje vysoká korelace mezi silou horních končetin a rychlostí plavání. Sílové schopnosti ovlivňují frekvenci záběru a vzdálenost uplavanou na jeden záběr (Girold, Maurin, Dugue, Chatard, & Millet, 2007). Dalším významným faktorem je síla trupu. Jeho stabilita je vrcholovými trenéry považována za základní stavební kámen plaveckého výkonu, jelikož silný a stabilní střed těla umožňuje produkci větší síly při plaveckém záběru a kopu (Fig, 2005). Plavecký výkon je možné rozdělit do tří základních částí: start, plavání a obrátka. Jejich procentuální zastoupení z hlediska energetické náročnosti se liší dle jednotlivých délek trati. Např. pro 50 m freestyle připadá cca 20 % energetického výdeje pro start, 30 % pro obrátku a 50 % pro plavání. Plyometrické cviky, které zapojující kyčel, koleno a kotník současně se jeví jako vhodný a účinný stimul při nácviku startů a obrátek (Williams, 2017).

Nezbytnou součástí suché přípravy jsou i kompenzační cvičení, hlavně pro oblast ramenního kloubu, kde hrozí vysoké riziko vzniku zranění (průměrně 47-80 % všech úrazů vzniklých při plavání je v oblasti ramenního kloubu). Z tohoto důvodu jsou často zařazována cvičení pro rozvoj síly a stability rotátorové manžety (Williams, 2017).

Nedostatečná specifičnost tréninkových stimulů použitých v některých studiích se jeví jako příčina neprokázání významného vlivu suché přípravy na plavecký výkon. Běžně se můžeme setkávat se snahou používat cvičení, která napodobují samotný pohyb ve vodě. Zde je však problém s replikací odporu, který klade vodní prostředí. Jednou z možností je využití expandérů při tréninku na suchu a odporových pomůcek ve vodě. Doporučuje se rozvoj síly hlavních svalových skupin, které se podílejí na plaveckém výkonu a co největší kompenzace svalových dysbalancí (Amaro, Marinho, Marques, batalha, & Morouço, 2017).

Bompa a Buzzichelii (Bompa & Buzzichelli, 2015) navrhují procentuální zastoupení jednotlivých složek pohybových schopností do tréninkového plánu pro plavání na různě dlouhé tratě. Zatímco u krátkých tratí doporučují primárně trénink maximální a sub-maximální síly, u dlouhých tratí doporučují pouze rozvoj silové vytrvalosti a vytrvalosti (tab. 1).

Trať	Maximální síla %	Sub-maximální síla %	Silová vytrvalost %	Vytrvalost %
Sprinty	40	40	20	-
Střední tratě	10	10	20	60
Dlouhé tratě	-	-	20	80

Tab. 1: Procentuální zastoupení jednotlivých složek pohybových schopností do tréninkového plánu plavce