Orientační běh je krásný a zajímavý sport, který se provozuje povětšinou ve zdravém prostředí přírody. Zejména lesy tvoří nejpřirozenější „hřiště“ této sportovní disciplíny. Orientační běh můžeme provozovat celý svůj život, mezi orientačními běžci najdeme jak čtyřleté děti, které jdou s rodiči kategorii HDR, tak i 80leté veterány, nadšeně bojující v H80. Výhodou orientačního běhu proti jiným sportovním odvětvím můžeme nalézt také v tom, že spojuje fyzickou složku výkonu s duševní. Podstatnou část výkonu tvoří rychlost a správnost rozhodování, volba postupu a vůbec celková mentální síla sportovce.
Tato příručka byla psána zejména s ohledem na začátečníky, kteří by chtěli orientační běh vyzkoušet. Obsahuje řadu rad „jak na to“, seznamuje nás s tímto sportem a poskytuje celou řadu informací o orientačním běhu. I když byla psána hlavně pro studenty Masarykovy univerzity, kteří se s orientačním během potkají při svém studii, tak určitě bude dobře sloužit i případným dalším zájemcům o problematiku orientačního běhu.
Orientační běh je relativně mladé, dynamické sportovní odvětví, které v podstatě vychází z jedné z prvotních podmínek přežití člověka, orientovat se v neznámém terénu. Navazuje na dávné objevitele, kteří s nepřesnými mapami a kompasem dokázali prozkoumat celý svět. Na rozdíl od nich orienťáci používají podrobné přesné mapy a buzolu.
Orientační běh můžeme charakterizovat jako sportovní odvětví, kdy se snažíme za pomocí mapy a buzoly proběhnout co nejrychleji trať danou kontrolami zakreslenými v mapě, které musíme v přesně stanoveném pořadí označit. Pro orientační běh je charakteristické, že se pohybujeme v neznámém terénu. Všechny podstatné informace, pomocí kterých volíme svůj postup, bychom měli vyčíst z mapy. Čím přesnější je mapa, tím lépe můžeme volit svůj postup v terénu.