Vývoj pohlavního systému (ženy)

Základem pro vývoj gonády je tzv. genitalis, která leží na straně urogenitální lišty. Pro vývoj gonády je nezbytná přítomnost prvopohlavních buněk, které sem vcestují ze váčku podél dorsálním .

Proliferací epitelu, který kryje povrch gonády, se vyvíjí 1. generace provazců – , které se poté rozpadnou. Epitel pokračuje v proliferaci a tvoří provazce, ty se také postupně rozpadají, vytváří jednotlivé ostrůvky buněk, které obklopí . Tak se formují folikuly.

Z buněk provazců se tedy stávají buňky.

Z mezenchymu genitální lišty se diferencuje gonády.

Původně mají embrya oba páry vývodných cest

• mesonefrický vývod – vývod.
• paramesonefrický vývod – vývod.

Paramesonefrický vývod vzniká jako podélná invaginace epitelu na anterolaterálním povrchu lišty.

Můžeme na něm rozlišit postupně tyto tři části

První dvě části jsou základem pro vývoj , nejkaudální části obou vývodů splývají a vytvoří kanál, který je základem pro vznik a horní části .

Dolní část pochvy se vyvíjí ze .

Zbytky kraniálních a kaudálních kanálků mesonefros mohou persistovat v mesovariu jako epoophoron a .

Pozůstatek mesonefrického kanálku se označuje jako kanálek nebo cysta.

Zevní orgány se vyvíjejí z párových řas kolem kloakové membrány.

Obě řasy v kraniální části splývají a tvoří hrbolek zvaný .

Po rozdělení kloakové membrány se dělí i kloakální řasy – ventrální se označují nyní jako urogenitální (pohlavní) , zevně od nich se tvoří další valy zvané tori .

Z hrbolku se vyvíjí → .

Urogenitální dávají vzniknout → labia pudendi.

Tori dávají vzniknout → labia pudendi.