Tvorba protokolu a jeho registrace

Zcela prvním krokem je ověření, zdali již nějaká SR na stejné téma nebyla publikována nebo registrována v některé z databází k tomu určených. Zejména se jedná o PROSPERO, Cochrane Library, Epistemonikos, Open Science Framework (OSF) či databáze preprintů jako např. Arxiv nebo medRxiv.

Pakliže na dané téma ještě není žádná SR evidována, je třeba pro ni sestavit protokol a v některé z výše uvedených databází zaregistrovat. Cílem protokolu je vytvoření přesného plánu a harmonogramu tvorby SR. Ve většině prestižních časopisů je totiž povinnost mít protokol zaregistrovaný a informovat tak odbornou veřejnost o probíhajícím výzkumu a jeho detailech. Kupříkladu v databázi PROSPERO jsou tak evidovány jak aktuálně zpracovávané, tak i již publikované SR (obr. 2 a 3). Protokol je možné i publikovat jako samostatný článek (obr. 4).

Více o registraci na: https://www.crd.york.ac.uk/prospero/#aboutregpage.

Obr. 2 Příklad vyhledaných registrovaných SR v databázi PROSPERO, kde je na pravé straně vidět i status.
Obr. 3 Příklad konkrétního zaregistrovaného protokolu v databázi PROSPERO.

Každý protokol a následně samotná SR by měly obsahovat:

  • název (title),

  • jména autorů včetně jejich afiliace (authors and affiliations),

  • úvod a zdůvodnění výzkumné otázky/otázek (introduction/background),

  • výzkumnou otázku (research question),

  • kritéria pro zahrnutí a vyloučení studií (inclusion and exclusion criteria),

  • vyhledávací strategii (search strategy),

  • hodnocení metodologické kvality studií (critical appraisal),

  • extrakce dat (data extraction),

  • syntézu dat (data synthesis),

  • vyjádření ke konfliktu zájmů (conflicts of interest statement),

  • poděkování (acknowledgment),

  • seznam literatury (reference list),

  • přílohy ilustrující zvolené standardizované nástroje pro kritické hodnocení (appendix).

Obr. 4 Příklad publikovaného protokolu v časopise JBI Evidence Synthesis (Macdonald et al., 2022)