Pro zobrazení videa vyberte položku z pravého menu.
Prsty pevně stlačíme k sobě a článek po článku je zabalujeme do dlaně. Přes ukazovák a prostředník přeložíme palec. Palec nesmí být sevřen do dlaně, ani být volně přiložen ze strany k prstům! Zápěstí je zpevněné a pěst se nachází v ose předloktí.
Paže a pěst, která zrovna neprovádí úder je v poloze nápřahu (hikite). V hikite je pěst přiložena k tělu na boku trupu v úrovni slabin (mezi žebry a předním horním trnem lopaty kosti kyčelní). Pěst je otočena prsty vzhůru. Druhá ruka je pak natažená před tělem, pěst otočena prsty dolů. Pěst směřuje před tělo do úrovně solar plexus.
Při tomto základním úderu platí, že ideální dráhou je přímka směřující od boku trupu z polohy hikite k cíli, který je před středem těla.
Výsledným pohybem je spojení všech fází v jeden celek, kdy jedna ruka vykonávající úder míjí druhou, která se vrací do hikite.
Důležité je také správné dýchání. Při nápřahu se nadechujeme nosem hluboko do břišní krajiny, během úderu vydechujeme rychle a silně ústy. Břišní svaly (pomocné výdechové) se při výdechu stahují.
Pěst musí být po celou dobu provádění úderu ve správné poloze, která byla popsána výše. Jestliže bude osa pěsti při nárazu na cíl odchýlena v kterémkoliv směru od osy předloktí, bude úder neúčinný a navíc může dojít ke zranění zápěstí.
Loket úderové paže se nesmí v předpažení zcela napnout, hrozilo by tak zranění lokte! Loket je v mírné flexi a nesměřuje do strany, ale dolů.
Rameno paže vykonávající úder se nesmí vysouvat vpřed nebo zvedat. Úder by tak byl oslaben.
Chybou je také celkově špatné držení těla. Časté nahrbení se a zvedání ramen vzhůru, vysunutí brady vpřed apod. Postoj musí být vzpřímený s rameny uvolněnými vzadu a dole.
Hikite musí být provedeno správně, aby následující úder byl veden od počátku po správné dráze. Časté je držení ruky v nápřahu příliš nízko u stehen nebo naopak vysoko se strany hrudníku. Správná poloha je nad horním trnem lopaty kosti kyčelní. Loket paže v hikite směřuje vzad, při pohledu zepředu není vidět.
Jestliže není úder vykonáván před střed těla, ztrácí částečně svou účinnost. Správně provedený úder čoku cuki směřuje vždy vpřed z polohy hikite před solar plexus.
Při nácviku čoku cuki s partnerem je možné použít švihadlo. V tomto cvičení oba cvičenci předpaží souhlasnou paží a uchopí oběma rukama švihadlo. Jeden cvičení začíná a dává impuls druhému stažením přední ruky do hikite se současným provedením úderu druhou rukou. Tím vytahuje partnerovu ruku vpřed do úderu.
Obdobou předchozího cvičení je situace, kdy je švihadlo umístěné kolem boků cvičence. Partner dává impuls pro vykonání úderu mírným zatažením za švihadlo a pomáhá tak rozvinout rotaci boků, ze které vychází síla úderu.
Sílu úderu můžeme rozvíjet cvičením čoku cuki proti vnějšímu odporu, který vykonává expander držený partnerem.
Rychlost provedení úderu můžeme rozvíjet cvičením, při kterém jeden cvičenec stojí za zády druhého. První se dotkne vždy jedenkrát rukou ramene druhého a ten provede souhlasnou paží přímý úder čoku cuki do cíle (boxovací aparát, makiwara, lapa držená třetím cvičencem apod.).
Cvičení se může zrychlovat nebo první z dvojice provede více doteků a druhý stejný počet úderu stejnou paží. Kromě akční rychlosti úderu rozvíjíme také reakční rychlost a taktilní komunikaci.