Krvácení, popáleniny, šok
Masivní krvácení
Jde-li opravdu o masivní krvácení, je zraněný v krátké době přímo ohrožen na životě. Vždy dbáme na vlastní bezpečnost a vyvarujeme se přímého kontaktu s krví – použiváme ochranné rukavice a jiné bariérové pomůcky.
1. Zevní krvácení
- V případě masivního krvácení (tepenné i žilní) stlačíme krvácející cévu vlastní rukou v rukavicích přímo v ráně.
- Postiženého položíme na záda a zvedneme krvácející končetinu.
- Přiložíme tlakový obvaz a zahájíme protišoková opatření. Můžeme si pomoci použitím tzv. tlakových bodů. Tlakový bod je místo, v kterém můžeme stlačit tepnu nad místem krvácení (blíže k srdci) proti kosti a tím tak snížit průtok krve.
Galerie
Je-li zraněný při vědomí, můžeme jej vyzvat při ošetřování ke spolupráci. Mezitím, než si oblékneme rukavice a nachystáme materiál k tlakovému obvazu, si zraněný může stisknout krvácející ránu sám. Toto lze pouze v případě, že je zraněný schopen spolupracovat.
Zaškrcení je až poslední možností stavění krvácení, kdy není možné krvácení zastavit jiným způsobem (tlakový obvaz, elevace končetin, tlakový bod). Zaškrcení ale musí být provedeno správně (končetina bez pulzu), málo utažené zaškrcovadlo podporuje krvácení. Zaškrcovadlo přikládáme pouze na končetiny a vždy dostatečně široké (min. 5cm). Nikdy nepoužíváme drát nebo tkaničku!
2. Vnitřní krvácení
Ohrožuje zraněného na životě stejně jako v případě vnějšího krvácení s tím, že ztráta krve není na povrchu vidět! Z předpokládaného mechanismu úrazu lze předpovídat vnitřní krvácení a vždy se sám sebe musím zeptat: „Mohlo k poranění vnitřních orgánů a cév s krvácením dojít?“. Pokud si odpovím kladně či mám jakékoli pochybnosti či nejistotu v odpovědi na tuto otázku, vždy jednám, jako by k vnitřnímu krvácení došlo. Tlakový obvaz, který používáme na krvácení vnější, zde použít samozřejmě nelze, využíváme proto hlavně protišoková opatření (protišoková poloha - elevace dolních končetin, tepelný komfort apod.).
Závažná krevní ztráta, kdy musíme myslet na rozvoj šokového stavu, je u dospělého již od 1–1,5 litru krve (tj. větší louže – viz rozlitá 1,5 litrová PET lahev), u dětí předškolního věku již od cca 0,5 litru.
Popáleniny, opařeniny
Popáleninou/opařeninou/omrzlinou se rozumí poranění kožního krytu působením tepla. Závažné popáleniny jsou vždy život ohrožující stav a u zraněného se rychle rozvíjí šokový stav. Dítěti do 2 let věku hrozí rozvoj šoku již při popálení 2–5 % tělesného povrchu. Dospělý člověk je ohrožen rozvojem šoku při popálení 15 % těla. Rozsáhlé popáleniny nikdy nesmíme chladit, došlo by k paradoxnímu podchlazení organismu. Naopak u rozsahem menších popálenin docílíme řádným chlazením snížení stupně a závažnosti.
První pomoc
Technická první pomoc tzv. eliminace působící příčiny, svlečení oděvu (nepřiškvařeného).- Volání záchranné služby 155.
- Sledování vitálních funkcí, protišoková opatření (především uklidnění pacienta, zajištění tepelného komfortu a včasné volání ZZS. Tekutiny ani léky postiženému podávat nesmíme!
- Teprve potom péče o popálené plochy.
- Chlazení jen do 5 % popáleného těla (proudem vody 20 min).
- Nechladit celé tělo – pouze lokalizace obličej, krk, ruce, genitálie.
- Sterilní krytí (puchýře nepropichovat, nemazat žádné masti).
Popáleniny dospělého do 5 % povrchu těla postiženého
- Postižené místo dlouze chladíme tekoucí studenou vodou.
- Přiložíme sterilní krytí.
- Vyhledáme lékařskou péči, zejména v případech, kdy jde o lokalizaci obličej, krk a genitál.
Popáleniny u dospělého na více než 15 % povrchu těla postiženého
- Zjistíme stav vědomí.
- V případě bezvědomí a bezdeší zahájíme KPR.
- Rozsáhlé popáleniny nechladíme – hrozí podchlazení.
- Voláme tísňovou linku 155.
- Sledujeme základní životní funkce.
Šok
Šokový stav je reakcí organismu na významnou ztrátu tekutin resp. na nedostatek tekutin. Jde o nepoměr objemu/kapacity krevního řečiště k aktuálnímu objemu kolující krve tímto řečištěm. Šokový stav je velmi závažný stav, který v případě neléčení může vést ke smrti. Šok může nastat při krvácení, u popálenin, selhávání srdeční činnosti, alergických reakcí, dehydratací organismu aj.
- Nejdůležitější je sledovat základní životní funkce.
- Včas zavolat ZZS.
- Zajistit správnou polohu.
- Zajistit tepelný komfort.
- Nic nepodávat do úst.
- Komunikovat s postiženým a uklidňovat jej.
