Rozvoj motorických schopností

Tříleté dítě má již dobře vyvinutou chůzi i běh plně po způsobu dospělých. Zvládá jízdu na tříkolce, koloběžce či kole s postranními kolečky. Vývoj hrubé motoriky již není tak bouřlivý jako v předchozím období, jedná se spíše o postupné kvantitativní změny než nějaký výrazný kvalitativní skok. Čtyřleté až pětileté dítě skáče dobře snožmo, leze po žebříku, prolézačkách, seskočí z nízké lavičky, stojí na jedné noze, umí házet a chytat míč.

Prohlubující se zručnost je také základem narůstající soběstačnosti. Dítě v předškolním období by mělo zvládnout se samostatně najíst,
svléknout si i obléknout nachystané oblečení, obout i vyzout si boty, učí se šněrovat tkaničky, vykoná toaletu a následnou hygienu, umyje si ruce,
je schopno se samo koupat apod.

Vývoj jemné motoriky se také odráží v kresebných schopnostech dítěte. Geometrické tvary, které dítě zvládne bez zaváhání nakreslit, jsou ve čtvrtém roce křížek, v pátém roce čtverec, v šestém roce trojúhelník. Kolem třetího roku dochází v dětské kresbě k přechodu od bezobsažné čáranice k jednoduchým vyobrazením lidí a věcí, věcný význam může být přiřknut až dodatečně po návodné otázce „co to je?“

V kresbě předškolních dětí se uplatňuje antropocentrický princip, středem zájmu dítěte je člověk a vše, co s ním souvisí. Tyto prvky se tedy dítě snaží kreslit, jedná se zejména o kresbu lidské postavy, dům, auto, květinu, strom, sluníčko apod. Prvky jsou na počátku období nejprve izolované, spojení prvků je výrazem intelektového zrání.

V kresbě lidské postavy s mezi třetím a čtvrtým rokem objevuje stadium tzv. hlavonožce, jedná se o hlavu s naznačenými končetiny (ruce dítě
u sebe objevuje mnohem dříve než nohy jak vyplývá z Gesellových vývojových principů, v kresbě postavy je to však naopak). Trup chybí,
objevuje se až později, zpravidla, když chce dítě na něj umístit něco zajímavého (knoflíky, pupík), poté trvá, než dojde k zobrazení krku a správnému napojení rukou na ramena, což bývá až na konci předškolního období a jedná se o jedno z kritérií školní zralosti.

V kresbě předškolních dětí je přítomna tzv. transparentnost kresby, jedná se o kreslení objektů přes sebe či do sebe neodpovídající realitě (např. stěna domu s dveřmi, okny a i detaily interiéru), mizí obvykle s nástupem do školy, pokud to přetrvává, může značit sníženou inteligenci, není-li v tom estetický záměr.

Na konci předškolního období již bývá obvykle plně utvořena a tudíž diagnostikovatelná lateralita. Lateralita je motorická dominance jedné poloviny těla nad druhou, týká se párových orgánů hybných nebo smyslových. Šikovnější stranu těla označujeme jako vůdčí. Nejčastěji se rozhoduje, která ruka je vůdčí, samozřejmě však lze určit vůdčí nohu, oko, či ucho. Z hlediska schopností jemné motoriky je důležitá především ruka a oko a jejich vzájemná souhra. Pokud má dítě vůdčí oko i ruku na stejné straně je vše v pořádku, problémy mohou nastat při tzv. zkřížené lateralitě, kdy má například pravák vůdčí levé oko nebo naopak.