Zpět na úvod   Obecné zásady názvosloví anorganických sloučenin   Racionální (systematické) názvy sloučenin   Pořadí zápisu atomů a atom. skupin

2.2.3 Pořadí zápisu atomů a atom. skupin ve vzorcích anorg. sloučenin

Pro pořadí zápisu atomů a atomových skupin ve vzorcích anorganických sloučenin se dodržují přijatá pravidla:

1) Kationty jsou zapisovány doleva, anionty doprava.

Příklady:

vzorec sloučeniny	kation	anion
NaCl	Na+	Cl-
H2SO4	H+	SO42-
[PtII(NH3)4][CuIICl-I4]	[PtII(NH3)4]2+	[CuIICl-I4]2-
Na[Co-I(CO)4]	Na+	[Co-I(CO)4-]

2) Skupiny atomů s neiontovými vazbami bývají umístěny většinou tak, aby atomy s kladným oxidačním číslem byly vlevo a atomy se záporným oxidačním číslem vpravo:

Příklady:

vzorec sloučeniny či atomové skupiny	atom s kladným oxidačním číslem	atom se záporným oxidačním číslem
N2O5	NV	O-II
SO42-	SVI	O-II
H2S	HI	S-II
HBr	HI	Br-I
MnO4-	MnVII	O-II

Výjimku z tohoto pravidla představují funkční a strukturní vzorce, vzorce některých sloučenin se vžitými triviálními názvy a zejména nomenklatura organické chemie, kdy má přednost zachování standardního zápisu funkčních skupin, případně rozlišení vazebných izomerů:

Příklady:

vzorec sloučeniny či atomové skupiny	atom s kladným oxidačním číslem	atom se záporným oxidačním číslem
NH3 (amoniak)	HI	N–III
CH4 (methan)	HI	C–IV
CS2 (sirouhlík)	SII	C-IV
OCN- (kyanatanový anion)	CIV	OII, NIII
NCO- (isokyanatanový anion)	CIV	OII, NIII
CH3CH2COCH2CHOHCH3 (2-hydroxy-4-hexanon)	C-IIIHI3C-IIHI2CIIO-IIC-IIHI2C0HIO-IIHIC-IIIHI3

3) Je-li ve skupině vázáno několik atomů či skupin na tentýž atom (tzv. centrální atom), uvádí se nejprve centrální atom a za ním následují ostatní složky v abecedním pořadí (jedná se zejména o řazení aniontů u podvojných a smíšených solí a o řazení ligandů u koordinačních sloučenin). Při pojmenování takovéto sloučeniny se čtou jednotlivé vázané složky zleva doprava, centrální atom však až poslední.

Příklady:

a) podvojné soli – Anionty řadíme abecedně podle počátečních písmen značek prvků centrálních atomů

Ca5F(PO4)3	fluorid-tris(fosforečnan) pentavápenatý („F“ je abecedně dříve než „P“)
Cu3(CO3)2F2	bis(uhličitan)-difluorid triměďnatý („C“ je abecedně dříve než „F“)
Na6ClF(SO4)2	chlorid-fluorid-bis(síran) hexasodný („C“ je abecedně dříve než „F“ a to je abecedně dříve než „S“)

b) koordinační sloučeniny - Ligandy řadíme abecedně podle jejich psaných názvů

Na3[CoI(CN)5]	jodo-pentakyanokobaltitan trisodný („j“ (jodo) je abecedně dříve než „k“ (kyano))
[Co(NH3)3(H2O)Cl2]Cl	chlorid triammin-aqua-dichlorokobaltitý („am“ (amo) je abecedně dříve než „aq“ (aqua) a to je abecedně dříve než „ch“ (chloro))

4) Hydrátovou vodu (nebo vzorce jiných rozpouštědel tvořících společné krystaly s danou látkou) píšeme až za vzorec sloučeniny a oddělujeme tečkou (názvosloví adičních sloučenin je podrobně diskutováno v kapitole 3.2.5.5)

ZnSO4 · 7 H2O	heptahydrát síranu zinečnatého
CuCl2 · 2 C2H5OH	diethanolát chloridu měďnatého
CaCl2 · 8 NH3	oktaamoniakát chloridu vápenatého
NaBO2 · H2O2	peroxohydrát dioxoboritanu sodného
3 CdSO4 · 8 H2O	síran kademnatý-voda (3:8)
CaCl2 · 5(CH3OH)	chlorid měďnatý-methanol (1:5)

5) Název sloučeniny je tvořen dvěma slovy (u solvátů třemi):

• (1.) (název rozpouštědla)
• 1. (2.) název záporné části molekuly
• 2. (3.) název kladné části molekuly

Příklady:

		1.	2.
	(1.)	(2.)	(3.)
CuSO4		síran	měďnatý
Al2O3		oxid	hlinitý
PbS		sulfid	olovnatý
Ca(HCO3)2		hydrogenuhličitan	vápenatý
[Pt(NH3)4][CuCl4]		tetrachloroměďnatan	tetraamoplatnatý
[Pt(NH3)4ClBr]Cl2		chlorid	tetraamo-chloro-bromoplatičitý
MgCl(OH)		chlorid-hydroxid	hořečnatý
Cu3(CO3)2F2		bis(uhličitan)-difluorid	triměďnatý
UVIO2SO4		síran	uranylu(VI)
CuSO4 · 5 H2O	pentahydrát	síranu	měďnatého
CuCl2 · 2 C2H5OH	diethanolát	chloridu	měďnatého
NaBO2 · H2O2	peroxohydrát	dioxoboritanu	sodného