Je takové uspořádání hlásek v literárním projevu, které vyvolává esteticky kladný dojem.
K dosažení eufonie přispívá tzv. hlásková instrumentace, což je cílené rozmístění určitých hlásek ve verši (textu) tak, aby byl vyvolán určitý dojem. Eufonické opakování různých hlásek souvisí s metrem, ale není na rozdíl od rýmu jeho pevnou součástí.
Eufonické figury (např. anafora, epifora) jsou potom různé ustálené typy opakování hlásek a hláskových skupin. Básnické figury nepatří do versologie, ale do tzv. básnické syntaxe neboli poetiky.
Sledujte, jak se střídavým rozložením nosovek, hlásek o, u a otevřeného e básníkovi podařilo navodit pocit poklidného podvečera.
Paul Verlaine (1844-1896)
Sur le balcon
Toutes deux regardaient s’enfuir les hirondelles :
L’une pâle aux cheveux de jais, et l’autre blonde
Et rose, et leurs peignoirs légers de vieille blonde
Vaguement serpentaient, nuages, autour d’elles.
Et toutes deux, avec des langueurs d’asphodèles,
Tandis qu’au ciel montait la lune molle et ronde,
Savouraient à longs traits l’émotion profonde
Du soir et le bonheur triste des coeurs fidèles,
Telles, leurs bras pressant, moites, leurs tailles souples,
Couple étrange qui prend pitié des autres couples,
Telles, sur le balcon, rêvaient les jeunes femmes.
Derrière elles, au fond du retrait riche et sombre,
Emphatique comme un trône de mélodrames
Et plein d’odeurs, le Lit, défait, s’ouvrait dans l’ombre.
Je takové uspořádání hlásek, které vyvolává dojem nelibozvučný.
Aliterace je básnická figura, při které dochází k opakování různých hlásek buď na začátku verše či na začátku jednotlivých slov ve verši (takto definuje aliteraci česká poetika) nebo i uprostřed slov (francouzská terminologie). Francouzská aliterace je pak především aliterací konsonantickou. Aliterace vokalická bývá nazývána asonance.
Arthur Rimbaud
Ma Bohème
Je m’en allais, les poings dans mes poches crevées ;
Mon paletot aussi devenait idéal ;
J’allais sous le ciel, Muse ! et j’étais ton féal ;
Oh ! là ! là ! que d’amours splendides j’ai rêvées !
Mon unique culotte avait un large trou.
- Petit-Poucet rêveur, j’égrenais dans ma course
Des rimes. Mon auberge était à la Grande-Ourse.
- Mes étoiles au ciel avaient un doux frou-frou
Et je les écoutais, assis au bord des routes,
Ces bons soirs de septembre où je sentais des gouttes
De rosée à mon front, comme un vin de vigueur ;
Où, rimant au milieu des ombres fantastiques,
Comme des lyres, je tirais les élastiques
De mes souliers blessés, un pied près de mon coeur !
Tautogram je krajním případem aliterace, kdy celý verš, báseň, text nebo jejich podstatná část začínají na stejnou hlásku.
Veni, vidi, vici.
(Jules César)
Je to slovo, které vzniklo jako napodobenina zvuku (kuku – kukačka; cocorico – un coq). V literatuře - poezii pak zvukomalba znamená použití slov, která zvukově dotvářejí dojem z textu.
Andrée Chedid (1920-2011)
La chèvre magique
La chèvre magique
A des tiques
Dans l’oreille gauche
Dans l’oreille droite
Et tic et tac
Et gratte et gratte
La chèvre magique
Se détraque