Bika bělavá (Luzula luzuloides Lam., Dandy et Wilmott)
Čeleď: Juncaceae – sítinovité
2-8 AB 2-3
Geoelement: evropský (boreální)
Areál: submediteránní – temperátní se suboceánickou tendencí
Vytrvalá, řídce trsnatá bylina dorůstající 30–70 cm s podzemními výběžky. Listy jsou ostře zašpičatělé porostlé dlouhými bělavými brvami. Lodyha je přímá, oblá, listnatá. Květenstvím je volně složený kružel. Květy vyrůstají ve skupinách po 2–5, jsou malé, jsou světlé, bělavé nebo nažloutlé. Plodem je tobolka. Semena jsou drobná s krátkým masíčkem. Kvete od května do června.
Ekologie: Hojně rozšířená především v listnatých lesích. Vyskytuje se ale i v jehličnatých lesích, na pasekách, podél lesních cest. Optimum má v oligotrofně-mezotrofní trofické meziřadě.
Rozšíření: Její areál pokrývá především střední a severní Evropu. Ojediněle se vyskytuje i za polárním kruhem. Na jihu zasahuje do severní Itálie a na Balkánský poloostrov. Směrem na východ postupně vyznívá a vyskytuje se především ostrůvkovitě. Byla zavlečena do Severní Ameriky.
Mapa převzata z: http://www.florabase.cz
Zdroje:
AMBROS, Z. & ŠTYKAR, J. (1999): Geobiocenologie I. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 63 s. ISBN 8071573973
BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171
DOSTÁL, J. (1989): Nová květena ČSSR 1, 2. Academia, Praha.
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.], Academia, Praha. 928 p. ISBN 8020008365
- Autoři:
- Mgr. Jan Divíšek
- RNDr. Martin Culek, Ph.D.
- Mgr. Martin Jiroušek
- © 2010
- Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
- Tvorba této příručky byla podpořena projektem FRVŠ 2209/2010/G4 Zkvalitnění výuky předmětu Z0005 Biogeografie
- Návrat na úvodní stránku, Nahoru
- El-portál