Borovice kleč (Pinus mugo Turra)
Čeleď: Pinaceae – borovicovité
6-8 A 6, 7-8 B~ 2
Areál: submediteránní – temperátní se suboceánickou tendencí
Keř, který v příznivých podmínkách dosahuje výšky 3–4 m. V horách má větve často poléhavé. Jehlice jsou obvykle 3–4 cm dlouhé, uspořádány ve svazečcích po dvou. Šišky pravidelně utvářené, s krátkou stopkou uprostřed, mají ploché štítky bez trnů. Samčí a samičí šištice bývají na rostlinách nepravidelně rozloženy, mohou se vyskytovat až jednopohlavné exempláře.
Ekologie: Silně světlomilná dřevina, neschopná růst v zástinu. Proto jsou typická stanoviště tam, kde jiné dřeviny nemají šanci ji ohrozit: nad hranicí lesa, na nevyhovujících podkladech jako je rašelina nebo na surových klimatických inverzích skal a soutěsek, na balvanitých sutích. Limitujícím faktorem je pro ni výška sněhové pokrývky. Snáší vysýchavé mělké podklady i nadbytek vláhy. Je zcela lhostejná ke geologickému podloží, roste od vápenců až po rašeliny. Je to dřevina odolná ke klimatickým extrémům všeho druhu.
Rozšíření: Kleč je druhem středoevropských pohoří. Na našem území je souvislá křovitá formace kleče nad hranicí lesa typicky vyvinuta jen v Krkonoších. Jinak je nad lesní hranicí pouze vysazena např. v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Další přirozené biotopy kleče jsou u nás edaficky podmíněné mocnými vrstvami rašeliny na vrchovištích vyšších poloh: Šumava (Kvilda), v Krušnohoří (Boží Dar, Hora sv. Šebestiána), v Jizerských horách (Jizerská louka), v menší míře pak ve Slavkovském lese (Kladská) a snad ještě jinde. Na vrchovištích sestupuje kleč asi na 750 m, níže pak převládá blatka. Dále je na skalách ledovcových karů Plešného a Černého jezera. Přirozené rozšíření kleče bylo silně pozměněno antropickou činností.
Mapa převzata z: www.florabase.cz
Mapa převzata z: Úradníček & Maděra (2001).
Zdroje:
AMBROS, Z. & ŠTYKAR, J. (1999): Geobiocenologie I. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 63 s. ISBN 8071573973
BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.], Academia, Praha. 928 p. ISBN 8020008365
ÚRADNÍČEK,L. & MADĚRA, P. a kol. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek. 334 str. ISBN 8086271099
- Autoři:
- Mgr. Jan Divíšek
- RNDr. Martin Culek, Ph.D.
- Mgr. Martin Jiroušek
- © 2010
- Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
- Tvorba této příručky byla podpořena projektem FRVŠ 2209/2010/G4 Zkvalitnění výuky předmětu Z0005 Biogeografie
- Návrat na úvodní stránku, Nahoru
- El-portál