Biogeografie

Jitrocel přímořský (Plantago maritima Printz)

Čeleď: Plantaginaceae - jitrocelovité

Vytrvalá bylina s oddenkem a přízemní růžicí listů. Listy jsou masité, kopinaté až čárkovité. Stvoly přímé nebo vystoupavé, 15–30 cm vysoké, přitiskle chlupaté. Klasy válcovité, 5–15x delší než široké. Kalich je hluboce členěný, cípy krátce brvité, korunní cípy vejčité, tupě špičaté, tyčinky delší než koruna, nitky bělavé, prašníky žlutavé. Plodem je tobolka.

Ekologie: Halofyt. Roste na slaných až poloslaných stanovištích - loukách, na jaře mokrých, v létě vysychavých půdách.

Rozšíření: Areál se rozkládá od střední Evropy až na Sibiř a do Mongolska. Na jihu zasahuje do Íránu. U roste nás jen v severozápadních Čechách a na jižní Moravě.

Jitrocel přímořský patří mezi kriticky ohrožené druhy cévnatých rostlin ČR (C1).

Mapa převzata z: http://www.florabase.cz

Zdroje:

BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171

KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.], Academia, Praha. 928 p. ISBN 8020008365

SLAVÍK, B. ed. (2000): Květena ČR VI. Academia, Praha.

http://www.florabase.cz