Biogeografie

Topol černý (Populus nigra L.)

Čeleď: Salicaceae - vrbovité

1-3 BC 5

Areál: mediteránní – temperátní s subkontinentální tendencí

Strom dorůstající výšky 30 až 40 m s kmenem o průměru 1,5 až 2 m a rozkladitou korunou. Kmeny starých stromů, nápadné kořenovými náběhy a hrubou černou hřebenitou borkou. Letorosty jsou lysé, žlutavé, na průřezu okrouhlé, s velmi nápadnými lepkavými, zašpičatělými pupeny. Listy jsou střídavě postavené, čepel dlouhá do 10 cm, kosníkovitě vejčitá až kosníkovitá, lysá, na bázi široce klínovitá, po obvodu vroubkovaně pilovitá. Řapík celkem tenký, asi poloviny délky čepele. Převislé jehnědy jsou 4–10 cm dlouhé, samčí kratší než samičí, samčí květy mají karmínově červené tyčinky, samičí květy zelenavé blizny. Velké množství ochmýřeného semene dozrává krátce po vyrašení listů, uvolňuje se z drobných tobolek a je větrem roznášeno na velké vzdálenosti.

Ekologie: Světlomilná dřevina, která ani v mládí nesnáší zastínění. Potřebuje půdy přiměřeně vlhké, voda však nemusí být blízko povrchu, protože kořeny pronikají do značné hloubky, ale je důležité, aby to byla voda pohyblivá, nikoliv stagnující. Dobře snáší stoupnutí hladiny nad půdní povrch při záplavách. Typická stanoviště topolu černého se vyznačují písčitými až štěrkovými půdami.

Rozšíření: Druh s velkým areálem v teplejších částech Evropy, Asie a severní Afriky, těžištěm rozšíření je oblast Středomoří. Vertikální rozšíření je ve velké části areálu omezeno na nejnižší polohy, vyskytuje se převážně v pruzích lužních lesů podél větších toků, jen vzácně vystupuje do podhorských a horských poloh (ve středoasijských pohořích do 2600 m n. m.). Na našem území je přirozeně zastoupen rovněž jen v lužních lesích u velkých řek a jejich přítoků. Těžiště rozšíření je v teplých úvalech Labe a Ohře, dále v úvalech Moravy, Dyje, Svratky a Odry. Spolu s vrbami obsazuje v lužním lese nejnižší polohy přímo podél vodního toku na mladých aluviích, kde nejdéle trvají záplavy a materiál půdního povrchu je stále v pohybu. Taková místa najdeme v zachovalých zbytcích lužních lesů, na řece Moravě a u Přerova nad Labem.

Mapa převzata z: www.florabase.cz

Mapa převzata z: http://www.euforgen.org ke stažení jako *pdf zde.

Zdroje:

AMBROS, Z. & ŠTYKAR, J. (1999): Geobiocenologie I. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 63 s. ISBN 8071573973

BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171

KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.], Academia, Praha. 928 p. ISBN 8020008365

ÚRADNÍČEK,L. & MADĚRA, P. a kol. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek. 334 str. ISBN  8086271099

http://www.florabase.cz

http://www.euforgen.org/distribution_maps.html