Vrba bílá (Salix alba L.)
Čeleď: Salicaceae - vrbovité
1-3 BC 5
Areál: mediteránní – temperátní s subkontinentální tendencí
Strom dorůstající výšky až 30 m s rovným kmenem o průměru až 1,5 m a metlovitou, vysoko nasazenou korunou. Větve jsou tenké a odstávají v ostrém úhlu. Silná šedohnědá borka bývá na kmeni podélně rozpukaná. Letorosty mohou být různě zbarvené, špinavě červené, ostře červené, oranžové nebo žluté, alespoň mírně převislé. Střídavě postavené listy jsou kopinaté až úzce kopinaté, 7–11 cm dlouhé, na líci matně lesklé, na rubu šedozelené, šedobíle přitiskle rovnoběžně chlupaté. Kvete vzpřímenými jehnědami hned po rašení listů koncem dubna a v květnu. Plody – tobolky dozrávají asi po 5 týdnech. Semena jsou drobná a ochmýřená.
Obrázky převzaty z: http://commons.wikimedia.org
Ekologie: Silně světlomilný druh, snášející jen slabý zástin. Vyrovná se s velmi kolísavým množstvím vody v půdě. Snese dlouhotrvající záplavy během vegetační doby (až 60 dní). Nejlépe roste na hlubokých hlinitých půdách a písčitohlinitých půdách s blízkou hladinou spodní vody. Snáší také mírné zasolení. Vyskytuje se v lužních lesích teplejších oblastí. Je součástí tzv. měkkého luhu v těsné blízkosti dolních toků řek zároveň s topoly a olší lepkavou.
Rozšíření: Eurasijský druh, zasahující přes stepní oblasti na východě až do Střední Asie. Dnes je vrba bílá rozšířena kulturou daleko mimo areál, např. i v Severní Americe a Austrálii. U nás se vrba bílá vyskytovala přirozeně v úzkém pruhu těsně kolem břehů vod, tedy v místech s nejdéle trvajícími záplavami a největšími změnami půdního povrchu vlivem činnosti vody. Vystupuje u nás na 400–550 m n.m. Z původních porostů dnes zůstaly jen chatrné zbytky v Polabí a Poohří, v úvalech Svratky, Dyje a Moravy.
Mapa převzata z: www.florabase.cz
Mapa převzata z: Úradníček & Maděra (2001).
Zdroje:
AMBROS, Z. & ŠTYKAR, J. (1999): Geobiocenologie I. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 63 s. ISBN 8071573973
BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.], Academia, Praha. 928 p. ISBN 8020008365
ÚRADNÍČEK,L. & MADĚRA, P. a kol. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek. 334 str. ISBN 8086271099
- Autoři:
- Mgr. Jan Divíšek
- RNDr. Martin Culek, Ph.D.
- Mgr. Martin Jiroušek
- © 2010
- Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
- Tvorba této příručky byla podpořena projektem FRVŠ 2209/2010/G4 Zkvalitnění výuky předmětu Z0005 Biogeografie
- Návrat na úvodní stránku, Nahoru
- El-portál