Vytrvalá lysá bylina s krátkým oddenkem a svazčitými kořeny. Lodyha je bezlistá nebo s 1–2 větvemi z úžlabí přisedlých, dlanitosečných listů, do 0,5 m vysoká. Listy jsou řapíkaté. Řapík je dlouhý 10-15 cm. Čepel listů je dlanitě (3–)5sečná, v obrysu okrouhlá, 3–6 cm v průměru, s úkrojky často trojklanými, zubatými. Květenství terminální, jednou až dvakrát vrcholičnatě větvené, se 3–4 větvemi s jednoduchými staženými okolíky na konci větví. Okolíky mají přibližně 5 mm v průměru, se 4–6(–8)četným obalem z čárkovitých listenů. Samčí květy krátce stopkaté, oboupohlavné přisedlé, kališní cípy zašpičatělé, korunní lístky podlouhlé, zhruba 2 mm dlouhé, žlábkovité, bílé nebo růžové, čnělky dlouhé, nitkovité, rozestálé. Merikarpia 3–4(–5) mm dlouhá, šedohnědá s ostny vzhůru namířenými, asi 2 mm dlouhá. Kvete od května do července.

Ekologie: Stanovištěm jsou smíšené lesy - jedliny, květnaté bučiny, dubohabřiny a lužní lesy. Stínomilný druh, preferující vlhké, slabě kyselé až neutrální půdy.

Rozšíření: Areál druhu se rozkládá v Evropě, na Kavkaze, v severním Íránu, na západní Sibiři, v severní Africe a v Malé Asii. U nás roste po celém území, častější je v Západokarpatské podprovincii, těžiště rozšíření má v 2.-6. vegetačním stupni.

Mapa převzata z: http://www.florabase.cz

Zdroje:

AMBROS, Z. & ŠTYKAR, J. (1999): Geobiocenologie I. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 63 s. ISBN 8071573973

BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171

KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.], Academia, Praha. 928 p. ISBN 8020008365

SLAVÍK, B. ed. (1997): Květena ČR V. Academia, Praha.

http://www.florabase.cz

http://botany.cz/cs/sanicula-europaea/

Biogeografie