Rychlost chemické reakce je definována analogicky jako ve fyzice rychlost tělesa. Rychlost chemické reakce bude bude závislá na čase stejně jako rychlost tělesa ve fyzice. Při chemické reakci ale dochází ke změně koncentrace jak výchozích látek - jejich spotřebě, tak produktů - nárust jejech koncentrace. Rychlost chemické reakce tedy vyjádříme jako podíl změny koncentrace za časový úsek.
\[ v = \frac{d(c)}{d(t)}\]
Pro snazší zápis budeme pro zápis koncentrace látky \(A\) místo \(c(A)\) používat nám již dobře známý zápis \([A]\). Protože při chemické reakci dochází ke spotřebě výchozích látek budeme jejich koncentraci uvádět se záporným znaménkem, naopak produktů při reakci přibývá a proto budeme změnu jejich koncentrace vyjadřovat kladným znaménkem.
\( v = - \frac{d[A]}{d(t)} \) pro výchozí látky a \(v = \frac{d[C]}{d(t)}\) pro produkty.
Jak ale víme z praxe, nemusí vždy rychlost chemické reakce záviset pouze na koncentraci jedné látky a v případě některých rekací může dokonce záviset na mocnině koncentrace chemické látky, nebo na součinu koncentrací několik látek. Uvažujme reakci:
\[ \alpha A + \beta B \rightarrow \gamma C\]
Při vyjadřování rychlosti chemické reakce tedy využíváme stechiometrické koeficienty.
\[v = - \frac{[A]^\alpha}{d(t)}\]
Dalším důležitým pojmem, který budeme používat je řád chemické reakce. Budeme rozlišovat dílčí řád chemické reakce, který bude vyjádřen exponentem (stechiometrickým koeficientem) u koncentrace v rovnici vyjadřující rychlost chemické reakce. Součet dílčích řádů chemické reakce vyjadřuje celkový řád chemické reakce.
Uvažujeme-li kinetickou rovnici:
\(v = k . [A]^{\alpha} . [B]^{\beta}\)
hovoříme o dílčím řádu reakce \(\alpha\) vůči koncentraci látky \(A\) a dílčím řádu reakce \(\beta\) vůči koncentraci látky \(B\). Celkový řád reakce je roven součtu \(\alpha + \beta\).
Dalším důležitým pojmem v kinetice chemických reakcí je rychlostní konstanta - \(k\). Rychlostní konstanta je konstanta vyskytující se ve vztahu mezi rychlostí reakce a okamžitými koncentracemi reagujících látek (v rychlostním zákonu). Položíme-li všechny koncentrace v kinetické rovnici rovny jedné, pak tato rovnice přejde na tvar: \(v=k\). Z toho vidíme, že rychlostní konstanta z kinetické rovnice nám číselně udává, jak rychle by reakce probíhala při jednotkových koncentracích všech výchozích látek v reakci. Hodnota rychlostní konstanty je závislá na tom, jaké látky reagují a na podmínkách pokusu. Největší vliv na změnu rychlostní konstanty má teplota - se vzrůstající teplotou se hodnota k zvětšuje. Dalšími faktory, které mají vliv na rychlost reakce, jsou: tlak, rozpouštědlo a přítomnost některých látek, jež se reakcí nezmění. Takové látky nazýváme katalyzátory a o procesu urychlení reakce mluvíme jako o katalýze.
V případě chemické reakce probíhající v plynné fázi budeme místo koncentrací látek používat jejich parciální tlaky.