Vynořující se dospělí mají často pocit, že jsou dostatečně nezávislí na prostředcích a vůli rodičů, ne však dostatečně, aby se sami identifikovali jako dospělí. Zároveň mají vysokou míru zodpovědnosti, která se však týká nejvíce jich samých. Neméně důležitým je však pocit, který vynořující se dospělí zažívají, necítí se jako adolescenti a zároveň se neidentifikují jako dospělí - "něco mezi".
Vývojová psychologie II - výuka
Vynořující se a mladá dospělost (doc. Burešová) 21.9.
Vážené studentky a vážení studenti,
v dnešním kurzu se budeme zabývat obdobím vynořující se a mladé dospělosti dospělosti V následujícím kvízu si můžete nejdříve prověřit znalosti, které již o tomto vývojovém období máte.
Vynořující se dospělost
Teorie o tomto vývojovém období je poměrně mladá a jejím autorem je americký psycholog Jeffey Jensen Arnett a jím používané termín je "emerging adulthood".
V následující infografice si můžete prohlédnout základní charakteristiky:
Vynorujici se dospelost
Proč vynořující se dospělost jako nové období?
Pokud bychom přemýšleli nad relevantností konceptu emerging adulthood, je třeba podívat se zejména na kvalitativní rozdíly mezi adolescencí, mladou dospělostí a vynořující se dospělostí.
V následujícím grafu shrnujeme důležité kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými obdobími.
Důležité je si však uvědomit, že mezi jednotlivými stádii neexistují pevné hranice a často se setkáváme s mísením některých faktorů nebo událostí v závislosti na jedinečnosti a zkušenostech každého jedince.
Vynořující dospělost je fenomén, jehož existence je podmíněna určitými podmínkami,
bez nichž nemůže vzniknout vůbec nebo jen velmi omezeně. Jednou z těch základních
je prodlužování průměrného věku sňatku a rodičovství za druhou polovinu dvacátých let
života nebo ještě dále. Společnost by takovéto oddalování sňatku měla přijímat bez
většího normativního tlaku.
Další podmínkou je relativní hmotná zajištěnost a úroveň společnosti, která umožní
mladým lidem „užívat“ si svobody a nezávislosti bez vážnějších existenciálních
problémů a poskytne dostatek různých možností a příležitostí. Vynořující se dospělost
se může rozvíjet tam, kde není nezbytně nutné, aby mladý člověk co nejdříve začal
ekonomicky zajišťovat sám sebe a své rodiče (Arnett, 2000).
V následujícím videu se můžete podívat jak o emerging adulthood přemýšlí sám Arnett.
Níže naleznete články zabývající se vynořující se dospělostí.
Child Dev Perspectives 2007 Arnett Emerging Adulthood What Is It and What Is It Good For
Coping strategies in relation to features of emerging adulthood Content File PDF
Mladá dospělost
Určité charakteristiky mladé dospělosti jsme si již nastínili v předchozí kapitole. Stejně jako vynořující se dospělost můžeme toto období orámovat věkem mezi 20 - cca 35 lety. Stejně jako jiná období různí autoři se na vymezení této vývojové fáze neshodnou a věk se může lišit. Vágnerová toto období datuje až po 40. rok věku, oproti Thorové, která fázi ohraničuje 35 lety.
E.H. Erikson toto období nazývá 6. věkem člověka a jedinec zde řeší konflikt intimity x izolace. Tento vývojový úkol se týká zejména orientace na intimní vztahy a odevzdání se partnerskému životu. Naproti tomu může řešit téma strachu z odmítnutí nebo osamělé budoucnosti. při překonání tohoto konfliktu Erikson přiřazuje "cnost lásky", kdy je dospělý jedinec schopen prožívat hluboké, smysluplné a zralé vztahy.
Následující video shrnuje aspekty této vývojové fáze.
Quarterlife crisis
S mladou dospělostí, potažmo s vynořující se dospělostí, bývá spojován fenomém tzv. čtvrtživotní krize. Obvykle se může projevovat právě mezi 20 - 30 lety věku člověka. Stejně jako u vynořující se dospělosti nebo u tzv. krize středního věku, nemusí se týkat každého jedince a je závislá na vícero faktorech.
Čtvrtživotní krize bývá rozdělena na 4 fáze:
- Uzamčení se - nespokojenost ve stávající situaci (práce, vztah apod.)
- Oddělení se - zbavení se nechtěných závazků (př. odchod z práce, ze studia, od partnera, nevyhovujícího bydlení)
- Zkoumání - hledání nových alternativ pro smysluplné prožití života
- Nalezení nové životní struktury
Čtvrtživotní krize je velice často spojována s přechodem z akademické sféry na pracovní trh. Důvodem je to, že ačkoliv byli lidé ve svých studiích na univerzitě úspěšní a měli jasný cíl, po ukončení školy mají najednou mnoho možností, jakým směrem dál vést svůj život a v mnoha případech to vyvolává spíše zmatenost a úzkost z důležitých rozhodnutí, než vnímání výhody v tom, že si mohou vybírat. Později totiž může dojít k tomu, že si své dřívější volby budou vyčítat a uzavírat se v myšlenkách „co by kdyby“ (Thorspecken, 2005).
V následujícím ilustrativním videu můžete shlédnout zkušenosti s čtvrtživotní krizí Dany Perino, bývalé mluvčí Bílého domu.
Shrnutí
Vynořující se dospělost a mladá dospělost jsou období mezi cca 20 - 30 lety, je to období vrcholu fyzických, psychických i sexuálních sil. Někteří jedinci jako vynořující se dospělí si nechávají otevřené možnosti a stále hledají svou identitu, jiní vrstevníci (mladí dospělí) stabilizují své vztahy a zázemí, zakládají rodiny.
Koncept vynořující se dospělosti bývá někdy kritizován a je silně podmíněn socio-ekonomicko-kulturními faktory. Stejně jako další fenomén tzv. quarterlife crisis.
Literatura
- Thorspecken, J. M. (2005). Quarterlife crisis: The unadressed phenomenon. In G. M. Kapalka (Ed.), Proceedings of the annual conference of the New Jersey Counselling Association. 120-126. Eatontown: NJCA.
- Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál.
- Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie (2., aktualizované vydání). Praha: Grada
- Arnett, J. J. (2000). Emerging adulthood: A theory of development from the late teens through the twenties. American Psychologist, 55(5), 469-480.