Průchod studijním plánem

Státní doktorská zkouška prověřuje rozsah a hloubku uchazečových znalostí obecných matematicko-fyzikálních disciplín souvisejících s tématem disertační práce a jeho schopnost přistupovat tvůrčím způsobem k řešení problémů obecného charakteru, od jejich fyzikální formulace a řešení s použitím přiměřeného matematického aparátu k interpretačním závěrům, včetně návrhů případných experimentů. V souladu s tím jsou okruhy zkoušky, spadající tematicky do oblastí studovaných v rámci individuálního plánu, formulovány pro jednotlivého uchazeče tak, aby tvořily skutečnou nadstavbu magisterského studia.

Základní okruhy zkoušky (s možnými výstupy do oblasti fyzikálního vzdělávání):

1. Mechanika soustav hmotných bodů a kontinua.
2. Teorie relativity a teorie pole.
3. Kvantová fyzika a statistická fyzika.
4. Interakce elektromagnetického pole, resp. nabitých částic s látkou.
5. Matematický aparát fyziky a matematická fyzika (aplikace moderní analýzy a diferenciální geometrie v mechanice a teorii pole).
6. Historie konkrétních disciplín fyziky dle zaměření disertační práce.
7. Problematika fyzikálního vzdělávání a jejích konkrétních oblastí na úrovni sekundárního, resp. terciárního vzdělávání dle zaměření disertační práce.

Konkrétně formulované otázky spadající do okruhů 1. až 7. obdrží uchazeč nejméně 4 týdny dní před termínem zkoušky, dle ustanovení čl. 32 odst. 4 SaZŘ. Součástí státní doktorské zkoušky je rovněž prezentace studenta a rozprava o problematice a stavu zpracování jeho disertační práce obsažená v tezích disertační práce.

Požadavky na doktorskou disertační práci

Práce je zaměřena zpravidla na vymezení dosud neřešených nebo neuspokojivě řešených problémů zvolené disciplíny, důslednou fyzikální a matematickou formulaci těchto problémů a jejich řešení s důrazem na interpretační aspekty, možnosti elementarizace výkladu získaných původních výsledků, včetně aplikace ve fyzikálním vzdělávání (především u doktorandů se vzděláním v oborech učitelství). Těžištěm práce je řešení fyzikální problematiky tématu s původními výsledky.

Přihláška k obhajobě disertační práce musí být doložena publikačními výstupy odpovídajícími specifikům a standardům oboru a publikačním zvyklostem v dané oblasti, vždy však alespoň jednou publikací v recenzovaném odborném tisku uznávaném obornou komunitou v dané oblasti výzkumu, resp. potvrzením o přijetí takové publikace.

Příprava disertační práce probíhá po celou dobu studia a činí minimálně 60% pracovní zátěže. Nejpozději do druhého semestru vytvoří student svůj individuální studijní plán (ISP) a předloží ho ke schválení oborové komisi.
Nejpozději do třetího roku studia, tj. do konce 6. semestru, student:
- absolvuje všechny předměty teoretické přípravy (povinné a zvolené po dohodě se školitelem v ISP), tvoří zhruba 20% pracovní zátěže (bod 4 doporučeného ISP) s výjimkou seminářů
- představí výsledky své práce (přednáška v angličtině) na ústavním semináři (bod 5 ISP)
- prokáže splnění povinností jazykové kompetence (bod 6 ISP)
- splní povinnosti spojené s pedagogickým rozvojem, maximálně 10% pracovní zátěže (bod 8 ISP)

Do konce studia, ideálně do konce standardní doby studia, tj. do konce 8. semestru, student:
- splní povinnost prezentace na zahraniční konferenci (bod 3 ISP)
- absolvuje nejméně měsíční stáž v zahraničí. Po dobu zahraniční stáže nemusí navštěvovat semináře ústavu.
- publikuje své výsledky v mezinárodním vědeckém časopise, tvoří 10% celkové pracovní zátěže (bod 2 ISP)
- zpracuje disertační práci a předloží žádost o obhajobu disertační práce (body 1 a 2 ISP)

Variační posloupnost jako praktický nástroj matematické fyziky, Vedoucí práce: prof. RNDr. Jana Musilová, CSc.