Průchod studijním plánem

První částí státní doktorské zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, na které klade Oborová rada následující požadavky:
Teze disertační práce představují výtah podstatných částí připravované disertační práce, tj. obsahují zpravidla vymezení řešené problematiky a definici základních pojmů; shrnutí dosavadního stavu poznání či řešení; popis výzkumné metodologie; prezentaci průběžných výsledků; formulace pracovních závěrů včetně výhledu na finalizaci disertační práce.
Teze disertační práce jsou psány v jazyce v českém, slovenském nebo anglickém. Jejich rozsah je 20-40 normostran, tj. 36000-72000 znaků včetně mezer. Jsou připraveny v souladu s požadavky citační normy APA. Teze disertační práce musí být odevzdány před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce v počtu 10 výtisků.
Druhou částí státní doktorské zkoušky je rozprava, při níž jsou ověřovány znalosti a dovednosti studentů zaměřené na tyto tematické okruhy:
(a) základní metodologická paradigmata sociálně vědního výzkumu,
(b) problematika sociální pedagogiky jako vědy (filozofická východiska, moderní teorie výchovy a vzdělávání, interdisciplinární vědní přesahy, analýza aktuálních celospolečenských témat),
(c) specializované otázky z vybraných povinně volitelných předmětů i vzhledem k zaměření disertační práce.
Samotná obhajoba disertační práce probíhá po státní doktorské zkoušce v samotném závěru studia a řídí se Studijním a zkušebním řádem MU.

Každý semestr v doktorském studijním programu musejí doktorandi absolvovat předmět „Příprava disertační práce“ a předmět „Odborná orientace v oboru“.
Během standardní doby studia je vyžadováno, aby doktorand absolvoval níže uvedené aktivity směřující k rozvoji jeho akademických dovedností.
1. Aktivní účast na seminářích a přednáškách pro doktorské studium, které se vztahují k předmětům studijního programu, a skládání zkoušek a zápočtů.
2. Příprava a realizace disertačního výzkumu a tvorba disertační práce, včetně obhajoby tezí disertační práce.
3. Vytvořit minimálně 4 publikace, z toho alespoň 1 publikace uveřejněná v časopise nebo sborníku evidovaném v databázi WoS nebo SCOPUS, 1 studie v recenzovaném časopise, zbývající publikace mohou mít podobu článků v časopisech či příspěvků ve sborníku.
4. Aktivní účast na domácích konferencích (2x) a na zahraničních konferencích (2x).
5. Stáž na zahraničním výzkumném (event. vzdělávacím či vývojovém) pracovišti v délce 3 měsíců.
6. Pedagogická činnost reprezentovaná výukovou činností, a to v rozsahu 2-4 hodin týdně po dobu 4 semestrů (minimálně 150 hodin přímé výukové činnosti za celkovou dobu studia).
V rámci studijních a výzkumných povinností je nutné, aby doktorandi absolvovali tzv. milníky studia. Konkrétně se jedná o obhajobu projektu disertace, která se koná po druhém semestru studia, obhajobu tezí disertační práce, která se koná po šestém semestru studia, obhajobu disertační práce, která se koná po osmém semestru studia. Obsahové naplnění milníků bude realizováno prostřednictvím aktivit v konceptu (Post)doktorandské školy.

Vědní obor sociální pedagogika se věnuje například tématům sociálního znevýhodnění, sociality, pedagogika sociálního prostoru, každodennosti vědění, osobnostně sociálního rozvoje, divadla ve výchově, diverzity školního prostředí, sociální inkluze, rovného a spravedlivého přístup ke kvalitnímu vzdělání, smysluplného trávení volného času, multikulturní výchovy, environmentální výchovy. Ke jmenovaným tématům přistupuje vědní obor sociální pedagogika z pohledu nejrůznějších specifických skupin se specifickými vzdělávacími nebo sociálními potřebami. Mezi prioritní cílové skupiny patří v obecné rovině skupina dětí a mládeže a skupina seniorů.
Témata disertačních prací:
1. Analýza každodennosti vědění vybrané cílové skupiny aktérů v kontextu rozvoje jejich sociálních kompetencí.
2. Evaluace utváření sociálních vzorců specifických cílových skupin na pozadí prolínání primární a sekundární socializace v oblasti výchovy.
3. Analýza působení institucionálních diskursů na edukaci dětí ze sociálně vyloučených lokalit.
4. Aplikace přístupů divadla ve výchově v souvislosti se sociálně kritickým uvědoměním vybraných cílových skupin.
5. Spirituální rozměr sociality v kontextu edukační působnosti sociálního pedagoga.
6. Spirituální rozměr sociality v kontextu působení prostředí na osobnost jedince.
7. Využití působení osobnostně sociálního výcviku v kontextu tzv. ofenzivního pojetí sociální pedagogiky.
8. Analýza fenoménu pedagogiky sociálního prostoru v konkrétní edukační realitě.
9. Implementace opatření sociální inkluze v rámci vnímání diverzity školního prostředí
10. Evaluace využití zážitkové pedagogiky při aktivizaci specifických cílových skupin nebo v rámci prevence patologických jevů.
11. Evaluace pojetí multikulturní výchovy v kontextu globalizované společnosti.
12. Analýza působení volnočasového ukotvení sociální pedagogiky v rámci prevence patologických jevů nebo jako forma neformálního vzdělávání specifických sociálních skupin.
13. Analýza pojetí vědního oboru Sociální pedagogika a volný čas v kontextu reflektování dynamických socializačních změn v globalizované společnosti.