PSY479 Psychometrika

Fakulta sociálních studií
jaro 2007
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Jan Širůček, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Jan Širůček, Ph.D.
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Jan Širůček, Ph.D.
Rozvrh
Út 14:00–15:40 U35
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Psychometrika bývá u části psychologické obce automaticky spojována s něčím, co je povrchní, studené, ploché, redukcionistické a opovrženíhodné. Je však zásadní pomocnou disciplínou psychologie, zejména ve vztahu k psychodiagnostice. Současná psychometrika kriticky reflektuje své předpoklady a prochází dynamickým vývojem. Těžiště kurzu se proto zaměřuje na novější směry v této oblasti kvantitativní metodologie, přičemž se ale nezanedbává jejich návaznost na předchozí koncepce a historický kontext. Výklad nebude ryze formální, nýbrž co nejvíce vztažený ke konkrétním výzkumných a aplikačním problémům s řadou příkladů a ilustrací. Cílem je získáni základních teoretických znalostí oboru a dosažení schopnosti uplatňovat je adekvátně v praxi, například při posuzování a volbě psychodiagnostických metod a při jejich konstrukci.
Osnova
  • PSYCHOMETRIKA 1) Vymezení psychometriky v systému psychologických věd a její smysl Urbánek, T. (2002) Základy psychometriky. Brno: PsÚ AV ČR, PÚ FF MU. 2) Historie měření v psychologii metodologické a etické aspekty a) Měření rozumových schopností b) Psychometricky založený přístup v psychologii osobnosti Literatura: Gould, S. J. (1998): Jak neměřit člověka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Hunt, M. (2000): Dějiny psychologie. Praha: Portál. 3) Základní pojmy z oblasti matematické analýzy dat a) Míry centrální tendence, analýza rozptylu, kovariance a korelace, úrovně měření a typy rozložení proměnných. Literatura: Břicháček, V. (1978): Úvod do psychologického škálování. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, n. p. Swoboda, H. (1977): Moderní statistika. Praha: Svoboda. 4) Teorie měření co to je, její místo v psychologii, proč se jí zabývat; a) kvantifikace v přírodních a sociálních vědách - exkurs do historie novověké vědy, Galileova kvantifikující abstrakce; vývoj fyziky (mechaniky) a přírodních věd; aplikace přírodovědecké metody v sociálních vědách; b) základní pojmy teorie měření a obecné charakteristiky měření: i) provázanost teorie a operacionalizace; rámec reference a rámec pozorování ii) konstrukce jednodimenzionálních proměnných pojem latentní proměnné v psychologii; problém statutu latentní proměnné: jsou latentní proměnné skutečné?; jednodimenzionalita versus multidimenzionalita relativita úrovně analýzy (Thurstone) iii) proměnné jako abstrakce založené na pozorování; diskrétní povaha pozorování iv) úloha matematického modelu pojem modelu měření, určení hodnoty proměnné z pozorování; modely deterministické a statistické v) srovnávání jednotlivých pozorování ve stupni; rozdíly ve stupni (kvantitativní) a v druhu (kvalitativní) vi) předpoklad invariantnosti a opakování: principiální nutnost předpokladu invariantnosti opakování pro možnost konstrukce proměnné; silné (ontologické) vs. slabé (konstruktivistické) pojetí předpokladu invariantnosti Literatura: Andrich. D. (1976): Rasch models for measurement. New Delphi: SAGE Publications. (s. 9-16). Fischer, G.H. (1974): Einführung in die Theorie psychologischer Tests. Bern: Hans Huber. (s. 16-25 a s. 114-132) Patočka, J. (1964). Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové. Praha, ČSAV. (s. 302-310) 5) Klasická teorie testů (CTT) a) motivace CTT paralela s jednoduchým měřením v přírodních vědách; pojem pravého skóru a chyby měření; pravý skór jako latentní proměnná, lineární vztah mezi hrubým skórem a latentní proměnnou b) aparát pro vyjádření teorémů CTT: pojem rozptylu a korelace; c) reliabilita obecná formule, techniky k odhadu reliability, uplatnění předpokladu invariantnosti opakování d) validita kriteriální validita, konstruktová validita, průzkum validity položek faktorovou analýzou e) příklad analýzy položek podle CTT elementární (korelace), globální (faktorová analýza) f) slabiny CTT: předpoklad intervalových škál pro analýzu rozptylu, závislost výsledků na rozložení latentních proměnných resp. na vyšetřované populaci, obtížnost položky jako závislost na populaci; nerealističnost předpokladu lineárního vztahu hrubých skórů a latentní proměnné příklad; psychometrický paradox Literatura: Urbánek, T. (2002) Základy psychometriky. Brno: PsÚ AV ČR, PÚ FF MU Fischer, G.H. (1974). Einführung in die Theorie psychologischer Tests. Bern: Hans Huber. (s. 26-113) 6) Konstrukce a analýza metody dle CTT a) Základní parametry položek: i) diskriminační schopnost položky, popularita resp. obtížnost, ii) reliabilita škály a její úpravy; požadavky na reliabilitu a předpoklady reliability b) Standardizace a normalizace metody Literatura: Urbánek, T. (2002) Základy psychometriky. Brno: PsÚ AV ČR, PÚ FF MU Břicháček, V. (1978): Úvod do psychologického škálování. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, n. p. 7) Pravděpodobnostní přístup v měření, Raschův model a) modelový příklad selhání CTT, nutnost oddělené konceptualizace vlastností položek a testovaných osob b) Gutmannovo řešení a jeho deterministický model c) Raschovo řešení a jeho pravděpodobnostní model; pozorování konstantnosti poměrů obtížnosti položek při změně hodnot latentní proměnné pojem specifické objektivity d) separovatelnost parametrů: parametr položky a osoby e) formule Raschova modelu, pojmy teorie pravděpodobnosti stochastická nezávislost f) logaritmická transformace Raschova modelu (jednoduchý logistický model) g) techniky odhadu parametrů grafická kontrola, párové srovnávání jako podmíněný odhad, procedury pro n položek: podmíněný odhad (conditional estimation), odhad na základě maximální věrohodnosti (maximum likelihood estimation); h) testování modelu: jsou data v souladu s modelem?; párový test invariantnosti poměrů parametrů položek v různých souborech; techniky pro n položek; i) dvojí způsob zacházení s pravděpodobnostním modelem: model jako fixní předpoklad versus testovatelný předpoklad; příklad použití ve výzkumu Literatura: Andrich. D. (1976). Rasch models for measurement. New Delphi: SAGE Publications. (s. 24-34) Fischer, G.H. (1974). Einführung in die Theorie psychologischer Tests. Bern: Hans Huber. (137-300). Rasch, G. (1966). An item analysis which takes individual differences into acount. The British Journal of Mathematical and Statistical Psychology, 19, 49-57. 8) IRT a) Historie vývoje IRT návaznost na Raschovy modely b) Jednoduchý logistický model jako jednoparametrový IRT model c) Rozlišovací účinnost položky; Birnbaumův model (dvouparametrový IRT model): zavedení diskriminačního parametru d) Trojparametrový IRT model:parametr uhádnutelnosti e) Spory o IRT modely otázka realističnosti, splnitelnosti předpokladů, problémy s interpretací specifické objektivity IRT modelů, potenciální zneužitelnost IRT modelů f) IRT a počítačové adaptivní testování Literatura: Urbánek, T., Šimeček, M. (2001). Teorie odpovědi na položku. Československá psychologie. 5, str. 428 440. 9) Odhad konstruktové validity pomocí strukturálního modelu a) Strukturální modelování konfirmatorní faktorová analýza b) Typy proměnných z hlediska strukturálního modelování (manifestní, latentní, reziduální, endogenní, exogenní) c) Metody odhadu modelu; předpoklady o proměnných (rozložení, linearita vztahů) d) Problémy a svody konfirmatorní faktorové analýzy: problémy spojené s konstrukcí a interpretací modelu, hierarchické a aditivní modely, chyba reifikace. Literatura Urbánek, T. (2000): Strukturální modelování v psychologii. Brno: Psychologický Ústav AV ČR. Gorsuch, R. L. (1974): Factor analysis. Philadelphia: W. B. Saunders Comp. 10) Kvantitativně-kvalitativní kontroverze z pohledu teorie měření Rozdíl kvantitativního a kvalitativního přístupu formalizace versus interpretace; aporie fakta versus významy, korespondenční versus hermeneutická teorie pravdy, objektivní odstup versus zainteresovanost, analýza versus evidence, homogenní čas versus trvání; jiné způsoby vymezení implikace metodologického pluralizmu; standardní způsob užívání teorie testů předpis interpretace, vyloučení kvalitativního zřetele; alternativní způsob užívání teorie testů, který podporuje interpretativní kvalitativní zřetel. Literatura: Grondin, J. (1997). Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH. Bačová, V. (2003). Ciele, kritériá a kvalita výskumu v psychológii. Československá psychologie 47, 259-271. Další literatura bude upřesňována v průběhu výuky. U jmenovaných titulů nepředpokládáme plné studium, ale pouze seznámení s vybranými pasážemi.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2005, jaro 2006, jaro 2008, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019.