ZUR205 Současný český jazyk II - syntax, stylistika

Fakulta sociálních studií
podzim 2000
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D. (přednášející), PhDr. Jiřina Salaquardová (zástupce)
Garance
prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc.
Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Drahomíra Soldánová
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Existuje mnoho způsobů, jak se vyjádřit o jedné a téže věci. Způsob, který v konkrétních situacích volíme, závisí na mnoha faktorech - na formálnosti/neformálnosti projevu, na cíli projevu, na předpokládaném adresátovi a podobně. Stylistiku je možno definovat jako disciplínu, která zkoumá, jak tyto - a mnohé další - faktory ovlivňují strukturu textů. Nabízený seminář kombinuje teoretické základy stylistiky s jejich uplatněním při praktické práci s texty všeho druhu. Bližší podrobnosti budou upřesněny na začátku výuky.
Osnova
  • Existuje mnoho způsobů, jak se vyjádřit o jedné a téže věci. Způsob, který v konkrétních situacích volíme, závisí na mnoha faktorech - na formálnosti/neformálnosti projevu, na cíli projevu, na předpokládaném adresátovi a podobně. Stylistiku je možno definovat jako disciplínu, která zkoumá, jak tyto - a mnohé další - faktory ovlivňují strukturu textů. Nabízený seminář kombinuje teoretické základy stylistiky s jejich uplatněním při praktické práci s texty všeho druhu. Bližší podrobnosti budou upřesněny na začátku výuky.
Literatura
  • viz rubrika Informace učitele
Metody hodnocení
Požadavky k zápočtovému testu: 1) definovat několik termínů týkajících se probírané problematiky (viz seznam uvedený níže), 2) zodpovědět jednu otázku teoretického charakteru (např. Jaký je rozdíl mezi objektivními a subjektivními slohotvornými činiteli?), 3) zařadit zadaný úryvek textu k jednomu základních funkčních stylů a určit, jaký slohový postup v něm převládá, 4) přeformulováním odstranit víceznačnost několika zadaných vět, 5) delší zprávu, jejíž kopie bude přiložena, zkrátit na 15-20 slov tak, aby základní údaje zůstaly zachovány. Základní pojmy: - styl, stylistika, slohotvorné činitele (objektivní a subjektivní), základní funkční styly [prostě sdělovací (hovorový), publicistický, odborný, administrativní, rétorický, umělecký], základní slohové postupy (informační, vyprávěcí, popisný, výkladový a úvahový), stylové rozvrstvení gramatických a lexikálních jazykových prostředků (neutrálnost x hovorovost, knižnost, archaičnost...), horizontální a vertikální členění textu, poetizace textu - útvary a poloútvary národního jazyka (dialekt, interdialekt, obecná čeština; hovorová čeština, spisovná čeština; profesní mluva, slang, argot) - úzus, norma, kodifikace Význam všech těchto pojmů je objasněn ve Stylistice současné češtiny (1997); tato učebnice je k dispozici na studovně FF MU.
Informace učitele
SOUČASNÝ ČESKÝ JAZYK 2 - STYLISTIKA Základní jazykové příručky: výkladové slovníky: FILIPEC, J., ed. 1994. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2., opravené a doplněné vydání. Praha : Academia. HAVRÁNEK, B., aj. 1989. Slovník spisovného jazyka českého 1-8. 2. vyd. Praha : Academia. KRAUS, J. a PETRÁČKOVÁ, V., ed. 1997. Akademický slovník cizích slov. Praha : Academia. MARTINCOVÁ, O., ed. 1998. Nová slova v češtině : slovník neologizmů. Praha : Academia. SOCHOVÁ, Z. a POŠTOLKOVÁ, B. 1994. Co v slovnících nenajdete. Praha : Portál. speciální slovníky (výběr): ČERMÁK, F., aj. 1983-1994. Slovník české frazeologie a idiomatiky. 4 sv. Praha : Academia. HALLER, J., ŠMILAUER, V. a HRADSKÝ, J. 1969-1987. Český slovník věcný a synonymický 1-3 + rejstřík. Praha : Státní pedagogické nakladatelství. HOLUB, J. a LYER, S. 1992. Stručný etymologický slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství. HUBÁČEK, J. 1988. Malý slovník českých slangů. Ostrava : Profil. KLIMEŠ, L. 1998. Slovník cizích slov. 6., přepracované a doplněné vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství. kol. 1994. Slovník zkratek. Praha : Encyklopedický dům, spol. s r.o. PALA, K. a VŠIANSKÝ, J. 1994. Slovník českých synonym. Praha : Nakladatelství Lidové noviny. SUK, J. 1993. Několik slangových slovníků. Praha : Inverze. mluvnice: ČECHOVÁ, M., aj. 2000. Čeština - řeč a jazyk. 2., přepracované vydání. Praha : Institut sociálních vztahů. HAVRÁNEK, B. a JEDLIČKA, A. 1998. Stručná mluvnice česká. 26., ve Fortuně 2. vydání. Praha : Fortuna. KARLÍK, P., RUSÍNOVÁ, Z. a NEKULA, M., ed. 1995. Příruční mluvnice češtiny. Praha : Nakladatelství Lidové noviny pravopis, interpunkce, výslovnost: kol. 1999. Pravidla českého pravopisu : školní vydání včetně Dodatku. 2., rozšířené vydání. Praha : Fortuna. STANĚK, V. 1997. Jak psát správně čárky : průvodce interpunkcí pro střední školy a veřejnost. Praha : Fortuna. HÁLA, B. 1967. Výslovnost spisovné češtiny I. 2. vyd. Praha : Academia. ROMPORTL, M. 1978. Výslovnost spisovné češtiny II. Praha : Academia. Vzhledem k obtížnější dostupnosti publikace Výslovnost spisovné češtiny je možno v případě potřeby použít pro základní orientaci tyto příručky: HŮRKOVÁ, J. 1995. Česká výslovnostní norma. Praha : Scientia. STRAHL, V. 1999. Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině. Praha : Karolinum. Další odborná literatura: ČECHOVÁ, M., aj. 1997. Stylistika současné češtiny. Praha : Institut sociálních vztahů. (tato práce obsahuje i podrobný soupis další literatury týkající se stylistiky) DOLANSKÁ, N. 1994. Jak se stát Hemingwayem : příručka pro budoucí žurnalisty. Praha : Karolinum. JIRÁK, J., aj. 1996. Jazyk ve společenském kontextu : základy jazykovědy pro studenty sociálních věd. 2., doplněné vyd. Praha : Karolinum. KRAUS, J. a HOFFMANNOVÁ, J. 1996. Písemnosti v našem životě. Praha : Fortuna. OSVALDOVÁ, B., aj. 1999. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha : Libri. Vybrané popularizační práce o češtině: DANEŠ, F., aj. 1997. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha : Academia. HORÁLEK, J. a NĚMEC, I. 1986. Dědictví řeči. Praha : Panorama. JELÍNEK, J. a STYBLÍK, V. 1971. Čtení o českém jazyku. Praha : SPN.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, jaro 2005, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018.