SV4MP_SPT Sociálně pedagogické teorie

Pedagogická fakulta
jaro 2008
Rozsah
1/0/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Dušan Klapko, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D.
Katedra sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Zuzana Nováčková
Rozvrh
Út 11:35–12:20 učebna 38
Předpoklady
Cílové dovednosti studentů: - definovat základní pojmy. - vysvětlit podstatu a strukturu předmětu Sociálně pedagogické teorie. - vymezit současné sociálně pedagogické problémy a nastínit možné způsoby jejich řešení na poznatcích četby a z vlastní zkušenosti. - zhodnotit význam přínosu probíraných témat pro teorii a praxi. - vyjádřit a formulovat postoje a hodnoty v rámci probíraných témat.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět uvádí do tematiky sociálně pedagogických teorií s důrazem na jejich mezioborovou provázanost a celospolečenskou působnost. Základní linii studia tvoří komplexní systémový pohled na předkládané teorie se zakomponováním kulturně-sociálních i přírodních faktorů. Nezbytnou součástí systémového přístupu je i analýza a popis jeho jednotlivých prvků. Cílem studia probíraných teorií, koncepcí, směrů, principů a klasifikací je zdůraznit význam multifaktorového pohledu na sociální jevy za účelem jejich popisu, vysvětlení a predikce v rámci edukační reality.
Osnova
  • 1. Návrh struktury sociálně pedagogických teorií: pojetí, předmět bádání, metodologie, pojmy a význam. 2. Problematika vědeckosti sociálních věd. Meze pedagogické teorie. Metateorie, elementární východiska metateorie a filozofie vědy. (Deskriptivní teorie, experimentální teorie, axiomatické teorie, explanační teorie, predikativní teorie). Memy a sociální učení. 3. Změny paradigmat v pedagogice a jejich vliv na sociální teorie. Paralely a mezníky v historickém vývoji vytváření sociálních teorií. Multikulturní přístup k filosofii sociálních věd. 4. Klasická sociální teorie. Modernita a tradice. Teorie elit. Solidarita sociální diferenciace. Sociální evoluce. Teorie nových sociálních hnutí. Teorie mobilizace zdrojů. 5. Behaviorismus. Teorie účinků masové komunikace založené na behaviorismu. Teorie zázračné střely. Teorie individuálních diferencí. Teorie vzorů. Sociální behaviorismus. Teorie sociální směny (Homans). 6. Funkcionalismus. Sociální systémy a problém řádu. Moc, hodnoty a normy. Teorie konfliktu. Teorie účinků masové komunikace (T. Parsons). Funkcionalistická teorie médií a společnosti. 7. Interakcionismus a interpretativismus. Idea interpretace. Etnometodologie. Jazyk a hermeneutika. Kauzalita. Teorie účinků masové komunikace založené na symbolickém interakcionismu.Teorie sociálních vztahů. Homansova teorie sociální interakce. Teorie sociálních sítí = teorie rolí – R.H. Turner, Colomy? Teorie sociální směny. 8. Západní marxismus. Kritická teorie společnosti. Teorie hegemonie. Ideologie. Teorie konfliktu. 9. Psychoanalytická teorie. Gender studies. Komplex. Nespokojenost v kultuře. 10. Strukturalismus. Diskurs, vědění a moc. Jednání, diskurs, kritika.Teorie strukturace. Problémy determinismu a individualismu. Bourdieu a kulturní kapitál. 11. Feminismus. Segregace žen. Sexualita, reprodukce, práce. 12. Postmodernistická teorie. Krize vědeckého poznání. Konzumní společnost. Nahodilost a postmoderní etika. Systémová teorie modernity. Teorie komunikativního jednání. Sociální hnutí kyberkultury. Teorie identity. Námitky vůči postmodernitě. Teorie sociální interakce = dramaturgická teorie – Goffman? 13. Globalizace. Nadnárodní trendy. Ekonomický determinismus. Právní, politická a kulturní globalizace. Globalizace modernity, dimenze globalizace. Teorie kulturního imperialismu. Teorie modernizace. 14. Teorie médií a teorie společnosti. Teorie veřejné sféry. Frankfurtská škola a kritická teorie (teorie konfliktu?) chování médií. Teorie očekávané hodnoty. Společnosti pozdní doby. 15. Teorie determinant edukačních procesů (Ch. Jencks, J. Coleman). Teorie kulturního a jazykového zaostávání (Jensenova a Eyseneckova teorie deficitu). Bernsteinova teorie determinovanosti vzdělávání. Teorie odškolnění společnosti. Pedagogika probouzející uvědomění.
Literatura
  • BERGER, Peter L. a Thomas LUCKMANN. Sociální konstrukce reality :pojednání o sociologii vědění. Translated by Jiří Svoboda. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999, 214 s. ISBN 80-85959-46-1. info
  • BERNE, Eric. Jak si lidé hrají. Liberec: Dialog, 1992. ISBN 808519452X. info
  • Současná filosofie sociálních věd :multikulturní přístup. Edited by Brian Fay - Jana Ogrocká. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 324 s. ISBN 80-86429-10-5. info
  • HARRINGTON, Austin. Moderní sociální teorie : základní témata a myšlenkové proudy. Translated by Hana Antonínová. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 495 s. ISBN 8073670933. info
  • Pomáhat být :otevřené otázky teorie provázející výchovy. Edited by Jiří Pelikán. Vyd. 1. V Praze: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2002, 159 s. ISBN 80-246-0345-4. info
  • Sociologické školy, směry, paradigmata. Edited by Miloslav Petrusek - Alena Miltová - Alena Vodáková. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, 249 s. ISBN 80-85850-04-4. info
  • ZNEBEJÁNEK, František. Sociální hnutí :teorie, koncepce, představitelé. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997, 175 s. ISBN 80-85850-31-1. info
Metody hodnocení
Typ výuky: přednáška Typ zkoušky: ústní Požadavky k ukončení přednáškového bloku: - 75 % úspěšnost vědomostního testu jako předpoklad připuštění k ústní zkoušce. - napsání čtyřstránkové eseje na zadané téma. Práce posílejte do e-kurzu Sociálně pedagogické teorie na mood-lince. - ústní zkouška. Reflexe nad vybranými problémy na základě otázek z okruhů přednáškových témat (podmínkou je četba povinné literatury). Zkouška: známka je výsledkem hodnocení ve třech oblastech: - ústní zkoušení (viz okruhy otázek ke zkoušce) - plnění úkolů v semináři - kvalita zpracované eseje
Informace učitele
Seminární témata jsou vypsána v navazujícím předmětu Analýza sociálně pedagogických teorií.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.