PdF:Bi2BP_EKOP Ekologie pro zákl. vzděl. - Informace o předmětu

Bi2BP_EKOP Ekologie pro základní vzdělávání

Rozsah

1/0/0. 2 kr. Ukončení: k.

Vyučující

Mgr. Robert Vlk, Ph.D. (přednášející)

Garance

Mgr. Robert Vlk, Ph.D.
Katedra biologie – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Robert Vlk, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra biologie – Pedagogická fakulta

Předpoklady

Bi2BP_ZZBL Zákl. zoologie bezobratlých && Bi2BP_ZZBP Zákl. zoologie bezobratlých

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Pedagogické asistentství přírodopisu pro základní školy (program PdF, B-SPE)

Cíle předmětu

Na konci tohoto kurzu bude student schopen: porozumět a umět vysvětlit základy problematiky obecné ekologie dle následující osnovy témat: (1) ekologické faktory vodního prostředí; (2) podnebí a ekologické faktory ovzduší; (3) ekologické faktory půdy; (4) ekologické faktory výživy a potravy; mezidruhové a vnitrodruhové vztahy; (5) ekologie populací - demekologie; (6) ekologie společenstev (biocenóz) - synekologie, vlastnosti biocenóz; ekosystém.
Na přednáškách jsou postupně probrána všechna témata obecné ekologie formou prezentace (výklad teorie přednášejícím) a na cvičeních jsou tato témata na různých příkladech z přírody (pod vedením cvičícího) dále rozvíjena.

Osnova

• 1. Úvod do problematiky ekologie: základní pojmy a termíny; autekologie, demekologie a synekologie; ekologická média a ekologické faktory vnějšího prostředí (členění); ekotop x biotop
• 2. Ekologická valence a adaptace: divergence (adaptivní radiace) a konvergence; ekotyp a poddruh; introdukce, aklimatizace (a domestikace)
• 2. Ekologické faktory vodního prostředí I – tekoucí vody: abiotické faktory – proud, teplota, obsah O2; horizontální členění toku – rybí pásma; vertikální členění toku; plankton – drift, bentos (+ perifyton), hyporeos; saprobita
• 3. Ekologické faktory vodního prostředí (základy hydrobiologie) II – stojaté sladké vody (x moře a oceány): vertikální a horizotální členění – pelaiál, bentál; plankton, nekton, bentos; skočná vrstva (termoklina), sezónní cyklus (stagnace x cirkulace); epilimnion x hypolimnion; eutrofizace, zazemňování
• 4. Podnebí, ekologické faktory ovzduší a adaptace na ně: makro-, mezo- a mikroklima; záření, světlo, teplota, srážky a vlhkost, cirkulace vzduchu; biorytmy; ekologická pravidla
• 5. Ekologické faktory půdy (základy pedobiologie): půdotvorné faktory; edafon, velikostní a ekologické členění zooedafonu, příklady nejdůležitějších zástupců mezo-, makro- a megafauny; detritický potravní (trofický) řetězec
• 6. Ekologické faktory výživy a potravy: ekologická nika, trofogenní kasty; mezidruhové vztahy: (neutralismus,) protokooperace, komenzalismus, mutualismus (=symbióza), amenzalismus, kompetice, predace, parazitismus (a parazitoidismus); vnitrodruhové vztahy: reprodukční x nereprodukční skupiny, teritorialita
• 7. Ekologie populací (demekologie) I: disperze, denzita, migrace, natalita (fyziologická x ekologická) a mortalita (specifická rychlost vymírání)
• 8. Ekologie populací (demekologie) II: struktura (poměr pohlaví, věková struktura), růst (nebrzděný: specifická rychlost růstu; brzděný: únosná kapacita prostředí), r- a K- stratégové; oscilace, fluktuace, gradace
• 9. Společenstva (biocenózy): fytocenózy x zoocenózy; biotop; biocenotické principy; vertikální stratifikace; komplexní společenctva (zonace a mozaiky); ekoton; periodicita (fenologie), fenologické aspekty; sukcese (primární x sekundární), klimax (klimatický x edafický); (zono)biomy: hylaea, litoraea, skleraea, silvaea, tajga, tundra, step, poušť (životní formy rostlin ) x orobiomy
• 10. Vlastnosti biocenóz: kvantitativní (hustota druhů, abundance, produkce – biomasa, dominance), strukturální (presence x absence, frekvence, konstance, faunistická podobnost = druhová identita, diverzita, ekvitabilita), vztahové znaky (fidelita, koordinace)
• 11. Ekosystém: funkční jednotky (producenti, konzumenti, destruenti, reducenti), potravní (trofické) řetězce (pyramidy), kumulace, tok energie; homeostáze a stabilita ekosystému
• 12. Produktivita ekosystémů (tropický deštný les, korálový útes, subboreální moře); produkce (primární a sekundární); biogeochemické cykly (H2O, C, O, N, S, P).

Literatura

• BEGON, M., JOHN L. HARPER J.L. a COLIN R. TOWNSEND, C.R. (1997). Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 949 s.
• TOWNSEND, C. R., MICHAEL BEGON M. A JOHN L. HARPER, J.L. (2003). Essentials of ecology. 2nd ed. Malden: Blackwell Publishing, 530 pp.
• LAŠTŮVKA, Zdeněk a Pavla KREJČOVÁ. Ekologie. 1. vyd. Brno: Konvoj, 2000, 184 s. ISBN 8085615932. info
• SLAVÍKOVÁ, Jiřina. Ekologie rostlin. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, 366 s. info
• LOSOS, Bohumil. Ekologie živočichů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 316 s. info

Výukové metody

přednáška

Metody hodnocení

Zkoušení probíhá v první fázi formou standardního (abcd) testu. Podmínkou připuštění ke zkoušce jsou ale 3 uznané výstupy (ze 6 celkem požadovaných) ze cvičení (protokoly resp. seminární práce z EKOL).

Informace učitele

Předpokladem pro zapsání předmětu by rozhodně mělo být úspěšné absolvování předmětů ZOBP, ZOZP, BHNP a ZZBP a také současné zapsání předmětů ZBVP, ZZSP a CTBZ!

Další komentáře

Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/jaro2019/Bi2BP_EKOP