SV4BP_SP2a Specializace 2a - etopedie

Pedagogická fakulta
podzim 2013
Rozsah
0/4/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. et Mgr. Karel Červenka, Ph.D. (cvičící)
doc. PhDr. Mgr. Tomáš Čech, Ph.D. (cvičící)
PhDr. Mgr. Jana Presová, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Marie Vítková, CSc.
Katedra sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: PhDr. Mgr. Ilona Fialová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
SV4BP_SP2a/01: St 12:05–15:35 učebna 52, T. Čech, K. Červenka
Předpoklady
Předpokladem pro registrování předmětu je studium specializace Speciální pedagogika v rámci oboru Sociální pedagogika a volný čas a splnění předmětu SV4BP_ZSP7 Základy speciální pedagogiky 7 - etopedie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět navazuje v teoreticko-praktické rovině na teoretické základy studia etopedie a je zaměřen na:
- přípravu sociálních pedagogů k podpoře a vedení jedinců s PCHE v oblasti primární, sekundární a terciární prevence;
- poradenskou práci sociálního pedagoga, strategii řízení poradenského rozhovoru;
- ovlivňování chování jedinců s PCHE;
- systémovou podporu jedinců s PCHE – spolupráci sociálního a školského resortu při podpoře jedinců s PCHE;
- vybrané poruchy emocí a chování.
Součástí výuky jsou návštěvy a stáže ve vybraných zařízeních pro děti s PECH (DDÚ, DÚ pro mládež, ZŠ praktická, DD se školou, VÚM popř. další), kde student získává podklady pro zpracování hloubkové kasuistiky dítěte s PCHE.
Po ukončení předmětu se očekává, že student bude schopen:
- orientovat se v problematice přístupu k jedincům s poruchami chování;
- zpracovat odbornou kasuistiku dítěte s poruchami chování;
- vytvořit intervenční program reedukace a resocializace jedince s poruchami chování.
Osnova
  • Osnova předmětu, okruhy pro závěrečnou zkoušku:
  • 1a) Etopedie a její postavení v pedagogice, ve speciální pedagogice – vztah ke spolupracujícím oborům (terminologie etopedie, její vývoj, odlišnosti, trendy, procesy etopedie, cílové skupiny).
  • 1b) Poradenství ve škole hlavního proudu vzdělávání se zaměřením na žáky v riziku poruch chování, s problémem v chování, s poruchou chování.
  • 2a) Inkluzivní trendy v současné etopedii a jejich dopad do edukačních procesů ve školách hlavního proudu vzdělávání a ve školách a školských zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
  • 2b) Externí poradenství pro žáky s problémy a s poruchami chování vzdělávaných ve školách hlavního proudu vzdělávání.
  • 3a) Vývoj přístupů k jedincům s poruchami emocí a chování v kontextu speciální pedagogiky – medicínský, sociální, biopsychosociální model poruchy chování.
  • 3b) Problematika záškoláctví jako rizikový faktor sociálního vylučování – zvýšeně rizikové skupiny, postupy prevence, intervence, provázení.
  • 4a) Problematika kriminality a delikvence mladistvých, intervence, rehabilitace v edukačním procesu, alternativní tresty uplatňované u mladistvých – souvislosti s frekvencí, věkem, sociálním kontextem.
  • 4b) Intervence při výuce se zaměřením na problémové chování – okamžitá intervence ve výuce, poradenství, provázení, příklady postupů – techniky.
  • 5a) Rizika socializačního procesu u jedince v riziku poruch chování – preventivní a intervenční aspekty v edukaci a) v přirozeném sociálním prostředí – rodina, škola, b) v prostředí institucionální výchovy.
  • 5b) Inkluzivní model školního poradenství.
  • 6a) Reflexe psychologických teorií v konceptech prevence, intervence a rehabilitace poruchy emocí a chování.
  • 6b) Role sociálního pracovníka při podpoře edukace dítěte v riziku poruch emocí a chování, s problémy v chování, s poruchou chování; spolupráce se školou, s rodinou; problematika provázení.
  • 7a) Škola jako rizikový faktor pro vývoj poruchy emocí a chování – kázeňský systém, procesy učení a výuky, klima školy.
  • 7b) Žák v riziku poruchy chování v hlavním vzdělávacím proudu vzdělávání.
  • 8a) Porucha řízeného chování - specifika prevence, intervence a rehabilitace v individuální a sociální rovině, vliv poruchy řízeného chování na edukaci
  • 8b) Perspektivní orientace edukace dítěte s poruchou emocí a chování – profesní poradenství, individuální plán přechodu.
  • 9a) Vývoj poruchy chování – ochranné faktory, rizikové faktory, kontext vrstevnických skupin a subkultur.
  • 9b) Metody pozorování chování – behaviorální management, strukturované hodnocení chování.
  • 10a) Problematika segregované edukace dětí s poruchou emocí a chování v českém školském prostředí – ústavní, ochranná výchova, vzdělávání, kvalita života v dospělosti.
  • 10b) Poradenský rozhovor, záznam poradenského rozhovoru, poradenství rodičům, práce s rodinou v podmínkách škol hlavního proudu vzdělávání.
  • 11a) Závislostní chování – specifika prevence, vývoj, intervence a rehabilitace v individuální a sociální rovině, vliv závislostního chování na edukaci
  • 11b) Hodnocení chování jako významný faktor intervence poruch chování – pozitivní, negativní posilování; příklady aplikace v přirozeném sociálním prostředí (škola, rodina).
  • 12a) Edukace jedinců s poruchami chování ve výkonu trestu – resocializační program, program zacházení.
  • 12b) Specializované poradenství ve vztahu k chování - diagnostika speciálního pedagoga.
  • 13a) Prevence problémů v chování v systému školy - režimová opatření, prevence, intervence, pravidla, efektivita výuky.
  • 13b) Probace a mediace v případech mladistvého pachatele, alternativní tresty.
  • 14a) Agresivní chování – specifika prevence, intervence a rehabilitace v individuální a sociální rovině, vliv agresivního chování na edukaci.
  • 14b) Spolupráce školy a rodiny při podpoře dítěte v riziku poruch chování.
  • 15a) Poruchy emocí a chování v perspektivě různých klasifikací – vymezení, srovnání, definice.
  • 15b) Edukace jedinců v riziku poruch chování a s poruchou chování ve středisku výchovné péče – spolupráce kmenové školy a SVP.
  • 16a) Šikana, kyberšikana – vývoj, prevence, krizová intervence, intervence, provázení, spolupráce s externími pracovišti.
  • 16b) Individuální plán, vyhodnocování a poradenský efekt individuálního plán.
  • 17a) Teoretická východiska speciálně pedagogických postupů při edukaci dětí v riziku poruch chování a s poruchami chování – prostředí, principy, cíle, roviny působení.
  • 17b) Hodnocení a sebehodnocení chování jako formativní nástroj řízení chování v edukaci
  • 18a) Poruchy chování spojené s ADD, ADHD – diagnostická kritéria, prevence, intervence, rehabilitace – škola, rodina.
  • 18b) Problematika integrace žáků s poruchami chování v českém školském prostředí.
  • 19a) Edukace jedinců s poruchou chování ve školském zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy – stabilizace, aktivace, edukace, perspektiva.
  • 19b) Strategie intervence při práci s dítětem v riziku poruchy chování, s poruchou chování.
  • 20a) Poruchy chování spojené s konfliktem – lež, krádež, záškoláctví, vandalismus.
  • 20b) Sebepodpora jako princip intervence u dětí v riziku poruch chování a s poruchou chování.
  • 21a) Problematika diagnostického procesu v DDÚ, v DÚM – postupy, cíle, perspektivní orientace.
  • 21b) Rodina jako partner při edukaci dítěte v riziku poruch chování, s poruchou chování – význam rodiny pro perspektivu dítěte s poruchou chování.
Literatura
    povinná literatura
  • VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-488-8.
  • VOJTOVÁ,V. Edukace žáků s poruchami chování. In Vítková, M. (ed.) Integrativní školní pedagogika. Brno : MSD, 2003, s.191-203. ISBN 80-214-2359-5.
  • Zákon č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.
  • ŠTĚPÁNKOVÁ, L. Střediska výchovné péče. In Vítková, M Otázky speciálně pedagogického poradensví. Brno : MSD, 2003, s.191-193. ISBN 80-214-2359-5.
  • VOJTOVÁ,V. Poradenství v rámci školy. In Vítková, M. (ed.) Otázky speciálně pedagogického poradenství. Brno : MSD, 2003, s.176-182. ISBN 80-214-2359-5.
  • MATOUŠEK, O.; MATOUŠKOVÁ, A. Mládež a delikvence. 3. vyd. Praha : Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-825-8.
  • Zákon č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů ze dne 25. června 2003.
  • ONDRÁČEK, P. Františku, přestaň konečně zlobit, nebo… Praha : ISV, 2003. ISBN 80-86642-18-6.
  • VOJTOVÁ, Věra. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku poruch chování a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. 1.vyd. Brno: Muni Press, 2010, 336 s. ped. ISBN 978-80-210-5159-1. info
  • VOJTOVÁ, Věra. Kapitoly etopedie I., Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. 1.vyd. Brno: MU v Brně, 2004, 94 s. Učebnice. ISBN 80-210-3532-3. info
    doporučená literatura
  • Children behaving badly : could my child have a disorder? (Orig.) : Nejčastější poruchy chování dětí : jak je rozpoznat a kdy se obrátit na odborníka. info
  • Zákon o rodině a související předpisy sociálně-právní ochrany dětí. Ostrava, ÚZ, Sagit, číslo 666, 2001.
  • VÁGNEROVÁ, M. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001. ISBN 80-246- 0015-3.
  • ČERNÍKOVÁ, V, MAKARIUSOVÁ, V., SEDLÁČEK, V. Sociální ochrana. Praha : 1996, ISBN 80-85981-36-X.
  • BEDNÁŘOVÁ, Z., PELECH, L. Sociální práce na ulici, 1.vyd. Brno : Jan Šabata. ISBN 80-7239-048-1.
  • KOLÁŘ, M. Nová cesta k léčbě šikany. Praha : Portál, 2011. 336 s. ISBN 978-80-7367-871-5.
  • ČECH, T. Škola a sociálně patologické symptomy v projevech žáků. In Střelec, S. (ed.) Studie z teorie a metodiky výchovy I. Brno : MSD, 2002. ISBN 80-86633-00-4.
  • ELLIOTT, J; PLACE, M. Dítě v nesnázích, 1.vyd.. Havlíčkův Brod : Grada, 2002, ISBN 80-247-0182-0.
  • KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie, 4.vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-657-8.
  • ČECH, Tomáš. Škola a její preventivně-výchovná strategie jako předpoklad rozvoje kompetencí dětí. Prevence. Praha: Občanské sdružení Život bez závislosti, 2011, roč. 8, č. 7, s. 4-7. ISSN 1214-8717. info
  • VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN 9788073674144. info
  • VOCILKA, Miroslav. Vybrané statě z etopedie. Vyd. 1. Most: Regionální středisko výchovy a vzdělávání, 1994, 91 s. info
Výukové metody
Výuka formou seminárních cvičení, vyžadujících pravidelnou individuální přípravu a samostudium studentů. Diskuse, prezentace zadaných úkolů, setkání s odborníky, projektování preventivních a intervenčních programů atp. Důležitým aspektem propojení s praxí je zpracování hloubkové kasuistiky dítěte s poruchami chování.
Metody hodnocení
Typ výuky: seminář.
Požadavky pro ukončení předmětu:

1. Docházka a aktivní účast na seminářích (tolerována jedna absence, další případné absence individuálně zkonzultovat s vyučujícími).

2. Vytvoření preventivně-intervenčního programu pro konkrétní rizikovou skupinu dospívajících a jeho realizace (dle dohody s konkrétními zařízeními, např. nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, středisko výchovné péče apod.).
 Studenti nejprve zařízení navštíví a identifikují potřeby uživatelů zařízení, vhodná je konzultace s pracovníky zařízení.
 Ve skupinách se dohodnou, na kterou/které z potřeb dětí zaměří svůj preventivně-intervenční program/aktivitu.
 Studenti program/aktivitu naplánují a v zařízení realizují. Délka aktivity je na domluvě s pracovníky zařízení (od 60ti minut až po celé odpoledne).
 Každý student by měl zařízení navštívit minimálně 2x (1x v rámci přípravné fáze, 1x v rámci realizační fáze). V rámci přípravné fáze doporučujeme více návštěv – seznámení se s terénem (lokalitou, zařízením) a lidmi v něm, navázání kontaktu s uživateli, náležitá diagnostika potřeb atp.
 Každou návštěvu zařízení je třeba předem domluvit s vedoucím zařízení.
 Harmonogram:
o přípravná fáze – v průběhu října a 1. poloviny listopadu
o realizační fáze – v průběhu 2. poloviny listopadu nebo začátkem prosince

3. Hloubková kasuistika vybraného dítěte s poruchami chování. Student si zvolí etopedické zařízení, kde ve spolupráci s pracovníky zařízení vytipuje klienta, u kterého (pod striktní anonymitou a zásadami etiky) zpracuje komplexní kasuistiku (s oporou vlastního pozorování, rozhovorů s pracovníky zařízení, analýzou záznamů z vyšetření atp.). Rozsah kazuistiky 8 normostran (cca 8x300 slov, tj. 2400 slov – plus minus 10 %).

4. Recenze vybrané knihy s etopedickým zaměření (viz seznam ve výuce, příp. individuální volba po konzultaci s vyučujícími).

5. Složení ústní zkoušky.
Navazující předměty
Informace učitele
E-learningová podpora předmětu: http://moodlinka.ped.muni.cz/course/view.php?id=1022
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020.