PH0274 Kant: Kritika soudnosti

Filozofická fakulta
jaro 2010
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. Dr. phil. Jakub Mácha, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Veronika Kotenová, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.
Katedra filozofie – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 15:00–16:35 B12
Předpoklady
PH1109 Dějiny fil. - něm. idealismus || PHK1109 Dějiny fil. - něm. idealismus || PROGRAM(N-PH) || PROGRAM(N-HS) || PROGRAM(N-SS)
znalost německého nebo anglického jazyka je výhodou, nikoliv však prerekvizitou
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Za předpokladu pravidelné aktivní účasti a úspěšného ukončení tohoto semináře o Kantově Kritice soudnosti (1790) bude student schopen porozumět struktuře a klíčovým pasážím tohoto ne zcela snadného díla; to předpokládá pochopení role této třetí kritiky v celkovém systému transcendentální filosofie. Dále se bude tento aktivní student orientovat v základních myšlenkových směrech Kantových racionalistických (Baumgarten, Mendelssohn) a empirických předchůdců (Burke, Hume). Na konci kurzu bude mít také přehled o současných významných interpretacích Kritiky soudnosti (Henry Allison, Paul Guyer, Heinz Paetzold a další).
Osnova
  • 1. Úvod, rozdělení referátů
  • 2. Estetika osvícenectví, Kantovi předchůdci (Baumgarten, Mendelssohn, Burke, Hume)
  • 3. Idea transcendentální filosofie
  • 4. Kritika soudnosti – Předmluva, Úvod (s. 23-46 českého vydání)
  • 5. Analytika krásna I, §§1-9 (s. 49-63)
  • 6. Analytika krásna II, §§10-22 (s. 63-80)
  • 7. Analytika vznešena, §§23-29 (s. 81-105)
  • 8. Dedukce čistých estetických soudů I, §§30-43 (s. 105-123)
  • 9. Dedukce čistých estetických soudů II, §§43-54 (s. 123-145)
  • 10. Dialektika estetické soudnosti / Metodologie vkusu, §§55-60 (s. 146-160)
  • 11. Analytika teleologické soudnosti, §§61-68 (s. 163-180)
  • 12. Dialektika teleologické soudnosti, §§69-78 (s. 181-202)
  • 13. Metodologie teleologické soudnosti, §§79-91 (s. 203-251)
  • 14. Současné prominentní interpretace (Henry Allison, Paul Guyer, Heinz Paetzold a další).
Literatura
  • KANT, Immanuel. Kritika soudnosti. Edited by Milan Sobotka, Translated by Vladimír Špalek - Walter Hansel. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975, 271 s. info
  • KANT, Immanuel. Kritik der Urteilskraft. Edited by Gerhard Lehman. Stuttgart: Philipp Reclam jun., 1963, 543 s. ISBN 3150010268. info
Výukové metody
společné čtení a interpretace textu
Metody hodnocení
pravidelná návštěva kurzu (max. 2 absence) a referát na předem smluvené téma, handout (max. 2 strany) pro ostatní posluchače
Informace učitele
Kritikou soudnosti (1790) uzavírá Immanuel Kant své kritické období. Jejím hlavním cílem je sjednotit sféru teoretického poznání, jež je pojednávána v Kritice čistého rozumu (11781,21787), se sférou praktického jednání, jíž se zabývá Kritika praktického rozumu (1788), – neboli sféry vědy a morálky – do jednoho systému empirických zákonů přírody a na základě jeho systematiky zdůvodnit nutnost těchto zákonů.
Kritika soudnosti se skládá ze dvou částí: „Kritiky estetické soudnosti“ a „Kritiky teleologické soudnosti“. V první části podal Kant – jaksi mimochodem – nástin filosofické estetiky analýzou soudů vkusu, přičemž se dotkl hlavních témat německé a britské (skotské) estetiky 18. století: ontologického statusu krásy, obecné platnosti estetických soudů, možnosti estetické kritiky, rozdílu mezi krásou (Schönheit, beauty) a vznešeností (Erhabenheit, sublimity), podstaty génia či vztahu mezi krásou a morálkou. V druhé části knihy se Kant ptá po důvodech našich soudů, jež se týkají účelnosti přírody, a opět je v ní implicitně obsažena dobová debata, tentokrát o podstatě biologie spočívající v kontroverzi mezi epigenetickými a preformistickými teoriemi reprodukce, diskuze o možnosti evoluce přírody a v posledku problém morálního významu přírody jako celku. Tato témata lze rozpoznat i v dnešních (mnohdy ideologicky zabarvených) debatách pod názvy vědecký kreacionismus, rozumný záměr (intelligent design) a ekologická filosofie.
Cílem tohoto semináře by mělo být porozumění tomu, proč musí být estetika a teleologie jako dvě zcela rozdílné oblasti pojednávány společně.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2012, jaro 2014.